Občan Kane

Poprvé jsem tento film viděl v hlubokém předlistopadu ještě jako student v jednom z tehdejších klubových kin. Apelativní děj, tolik upomínající na CASABLANCU nebo DIKTÁTORA, je plně na místě a fakt, že je spjat s mimořádně vynalézavou nadčasovou formou, mu jen prospívá. Léta 1939-1941 byla nejhorší dobou minulého století. Síly demokracie a humanismu, kterým nakonec nezbylo než se proti Belzebubovi z Berlína spojit s Mefistem z Moskvy, byly totálně vepsí. Nepřipraveny na jakoukoliv konfrontaci - natož na tu válečnou - trávily čas zajímavým folkórním obyčejem: vydáváním svých spojenců do rukou nepříteli, který smrtelně ohrožoval je samé. Hranice mezi totalitou a demokracií byly zanedbatelné. Velká hospodářská krize i vzpomínka na sociální otřesy, které s sebou přinesla, byly v živé paměti současníků. A určitý typ podnikatele, britský kruh kolem lady Astorové, francouzská Action francaise, i američtí podnikatelé v osobnostech různých velkopodnikatelů starého kapitalismu typu mediálního magnáta Hearsta, "voněli" nanejvýš nahnědle (nebo, chcete-li, načernale). OBČAN KANE, upomínající na starší vědeckofantastický román Jacka Londona ŽELEZNÁ PATA, je současně aktuální rekonstrukcí i varovnou predikcí tohoto zextrémnělého starého, konzervativně zabarveného typu liberalismu. Film-predikce. Film-varovná predikce. Film-apel. Film-výzva. Film-dílo oprávněně nadčasové a burcující. Takový chce být - a také je - Wellesův OBČAN KANE. (O tom ostatním už tady v nejrůznějších komentářích byla řeč.) (09.10.2008)

Orson Welles natočil dobrý film? Je to vůbec film? Ne, je to mistrovské dílo, které je uznáváno každým kdo něco o filmu ví. Viděl jsem to poprvé v kině a od té doby chodím na něj pokaždé, když se objeví. Vím jak to dopadne, ale nevím kde je to kouzlo co mě dokáže vteřinu po vteřině fascinovat. Nevím jestli je to kamera Gregga Tolanda, který přispěl k tomuto dílu hloubkovou ostrostí, vynalézavým užitím kamerových úhlů a rámováním atd. Nevím jestli je to dekoracema výtvarníka Perryho Fergusona nebo Maskami Mauriceho Seidermana, který přeměnil Kanea z mladého na starého, obézního a monstrózního bosse. Možná je to hudbou Bernarda Herrmanna, která vyjádřila přechod mezi scénami a umocňovala obraz. Může to být také Hereckým obsazením: Joseph Cotten, Everett Sloane, William Alland atd. Důležitým bodem může být střih Roberta Wise nebo zvuk Jamese G. Stewarta a Baileyho Feslera. Zvláštní efekty, které vytvořil Linwood Dunn jako jsou stíračky, zatmívačky, otické nájezdy mě mohli ovládnout. A nebo režie Orsona Wellese. Jedno vím jistě, ***** je pro Občana málo. (11.12.2003)

║Rozpočet $686,033║Tržby USA $1,585,634║Tržby Celosvetovo $1,605,000║ Neviem ale tento film ma až tak nezobral, má dosť pestrý príbeh o vzostupe človeka, ktorému k skutočnému šťastiu stále niečo chýba ale ako námet to nie je pre mňa moc pútavé, Orson Welles hrá bravúrne, vrátane premien počas období, kedy sa dej vypráva ale vôbec ma prezentovaní príbeh nevtiahol tak ako by mal. /65%/ (24.07.2008)

Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. (16.06.2017)

Tak tenhle film opravdu není kritiky vyzdvihován pro nic za nic. Absolutně geniální Wellesovo dílo je tak výborné, že (až na černobílý obraz) má člověk pocit, že to je klidně film ze současnosti... Vypravěčské postupy pomocí flashbacků, přesná kamera a střih jednotlivých scén, stejně jako výborné herecké výkony jsou vzhledem k datu vzniku neuvěřitelné. Opus vyprávějící o muži, jehož bohatství by mu mohl každý závidět, a přesto ne a a ne dojít opravdovému štěstí, je vskutku výtečně natočen. A kromě mnoha filmařských fines, které určily kinematografické postupy na další půlstoletí a které jsou dnes již zcela běžně viditelné v každeém filmu, se zde nachází i nádherná a zahádná pointa. Na její vyřešení si každý ale musí přijít (či nepřijít) sám... Bravo! (20.03.2007)