Cizinec

Dobově stylové, žánrově brilantní drama o muži, který se ocitl v pasti své minulosti... . . . Tyhle >dobré< staré filmy jsou působivé i dnes - zvláště technickým pojetím, skvělou profesionální prací v ateliérech - prací se světlem, s kompozicí záběrů, s technickými finesami, které se ani po drahných desetiletích nejeví jako nějaké laciné klišé... O působivé hudbě ani nemluvě... I když zápletka s minulostí pana Kindlera je ve své >fiktivnosti< zcela utajeného válečného zločince poněkud přitažená za vlasy, nic to neubírá na smysluplnosti následného odhalování jeho minulosti a s tím spojeným růstem napětí ve vztazích jednotlivých postav, vrcholícím nakonec ve strhujícím finále ve věži kostela, v příznačném objetí anděla pomsty a smrti, symbolicky oživeného opravou hodinového stroje právě hlavním hrdinou... O. W. je v roli nenápadného, leč nenapravitelného nacisty a falešně milujícího manžela skvělý, byť tedy musím říct, že mistrovi unikla jedna malá, leč d.m.s.n. důležitá chybička - když při telefonování nervózně kreslí svastiku, kreslí ji v zrcadlové obrácené poloze - čili jednotlivými rameny proti směru chodu hodinových ručiček! Tedy nikoli jako svébytný nacistický symbol! Těžko říct proč... . . . Každopádně je (tedy i přes drobné detaily) "Cizinec" i po více jak šedesáti letech stále skvělým a zhlédnutí hodným dílem, které tak jako řadu dalších klasických hollywoodských filmů můžou ocenit nejen filmoví >vědci< (;-) nebo skalní fanoušci starých filmů a žánru, ale i náročnější poučený (či o poučení stojící) běžný divák... - - - - - (Poprvé viděno 23.10.2008 na ČT2, komentář zde jako osmý - 24.10.2008) (24.10.2008)

Orson Welles sa pravdepodobne narodil podstatne neskôr, ako je udávané a potom sa strojom času dostal do minulosti ( zaujímavý námet pre film ), pretože tento jeho málo známy kúsok pôsobí neskutočne moderne ( z režijného pohľadu ). Majstrovsky komponované scény, robia z neoriginálnych situácií dychberúce zážitky a stavajú film na vyššiu métu, akú by si možno zaslúžil. (04.06.2015)

Cizinec jako další film Orsona Wellese, viděný hnedka po Skvělých Ambersonových, opět dokazuje jeho režisérovu genialitu. Tentokrát se tato velká osobnost zhostila i jedné postavy, která není zrovna beránek, ale přímo nacista, okolo kterého se točí celý film. Atmosféra i prostředí působí velmi americky a přibližuje pocit hledání jehly v kupce sena. Jako tradičně si vybral Welles skvělé herce, kteří přesně zapadají do svých rolí a společně s kamerou dotváří velmi dobrý film-noir, kterých není nikdy dost. Snad jediné, co bych vytkl je chvílemi pomalejší tempo, které by mohlo dostat větší spád, ale to lze vyčíst prakticky každému filmu z tohoto období. (04.04.2009)

Jako druhyho Obcana Kanea jsem fakt necekal, ale stejne mi to prislo na Wellese slabsi. Natoceny to je dobre, ale ne nejak vyjimecne. Herci jsou slusny, ale vsechny je zastinuje paradni Welles. Jedinej vyraznejsi problem je pribeh, namet o hledani nacistickejch zlocincu zni zajimave, ale ten dej je az smesne jednoduchej. Navic i pres 90 minutovou delku ke konci uz silne natahovanej. Asi proste na tyhle stary filmy nejsem ten spravnej divak, jak koukam, tak vsichni ostatni tady zas hekaj nadsenim. (06.02.2010)

Lehká naivita je v roce 46 sice odpustitelná, protináckovské téma je běžné a wellesova hra se stíny je věc pěkná, ale když chybí napětí, je to chyba. Především se ale film bere strašně vážně, nemá ani kufřík hromadného ničení, ani uranium v lahvích od vína, ani tajné zprávy v dortech. Hlavně, že má záběry z koncentráku... prostě ne. Navíc Colombovsky vlezlého Robinsona fakt nemusím. A Wellese taky ne. (05.10.2009)