Zrůdy

Původně jsem chtěl dát jako většína 4*, ale za ten neuvěřitelnej konec dávám 5*. Celých 50 minut se ve filmu moc neděje(ale to neznamená že je nudný) je to spíše o psychologii zrůdiček a lidí co žijí s nima, ale posledních 20 minut je tak kulervoucích že prostě žasnu. Hlavně vynikajíc herec hrajícího toho zamilovanýho skrčka, celou dobu jsem myslel že ho hraje dětí, ale prostě jsem mu všechno sežral. Ostatní zrůdy byly ošklivé ale též jsem s nima soucítil takže jsem nevěděl komu fandit. Film doporučuju všem kdo má rád starší kousky a hlavně skandální. (28.07.2010)

Principál Browning po Draculovi, Alonzovi a dalších stvůrách přivádí do písku své manéže tentokrát celé panoptikum zrůd - s hodně ironickou tečkou, že největší zrůdou je tu zdravá kráska. Ačkoli nijak netrpím předsudky vůči komukoli (no, snad až na fanoušky Realu Madrid :-) ), nebylo mi z tohoto filmu dobře po těle, zvlášť z jeho druhé poloviny, kdy se bezrucí, beznozí a jinak zpotvoření pitoreskní trpaslíci a jiné hříčky přírody plíží tmou mezi maringotkami. Snad jen škoda, že finále, kdy se Cleopatra zoufale snaží před nimi uniknout, bylo málo vygradované, spíš jen tak lehce načrtnuté, dokážu si představit údernější scénu. Pointa je možná očekávaná, ale proměna ruské tygřice Baclanové v to, čím beztak byla, tedy "jednu z nich", na mě dopadlo jako rána Herkulovou pěstí. Není mnoho filmů černobílého období, které v člověku zachovají takovou nepříjemnou mrazivou stopu. A Freaks jsou na prvním místě. (20.07.2013)

Velice zajímavý a netriviální horůrek se silným morálním poselstvím. Film má nálepku "Zrůdy", ale kdo je vlastně zrůda? Člověk se znetvořeným, či nevyvinutým tělem, ovšem s velkým srdcem, nebo krásný člověk se špinavou duší? Film oplývá zdařilými výkony neherců a závěrečnou, zhruba desetiminutovou hororovou scénou v dešti. Škoda pouze krátké stopáže (původně byl film delší, ale kvůli neustálému zkracování se ustálil na hodině) a příliš dlouhého začátku na úkor hororového vyústění. Ale v každém případě snímek, který stojí za pozornost. 70%. (05.04.2008)

Ľudia mali odjakživa tendenciu ukazovať fyzicky znetvorených ľudí na rôznych atrakciách či v cirkuse. Aj tento film rozpráva o skupine cirkusantov, kde žijú a pracujú "freaks". Našťastie má väčšie ambície ako len ukazovať a desiť. V hodinovom filme Toda Browninga venoval väčšiu časť príbehu vykresľovaním charakterov postáv. Aj telom znetvorení ľudia majú svoje CITY. Prežívajú strach, úzkosť, výsmech, poníženie, ale aj radosť a lásku. (19.04.2007)

Slonieho muža som videl prvýkrát asi v roku 2005, keď sa u nás v rámci Projektu 100 vrátil do kín, a v tej dobe som ho považoval za najlepší film vôbec. To len okrajovo, pretože sa chystám porovnávať, a aby to nevyznelo tak, že sa mi nepáčil. Niečo podobné som čakal od Freaks, ibaže oni vlastne rovnakú myšlienku zobrali z úplne iného konca. Sloní muž sa (byť umierneným) lynchovským spôsobom snažil rozprávať o tom, že všetci sme ľudia, a že aj v tej najškaredšej telesnej schránke môže žiť pekný človek. Zrůdy zostali pritom, že všetci sme ľudia, a to znamená, že všetci máme kopu negatívnych vlastností; žiarlime, podliezame, ide nám o peniaze, pomstu... To je proste dokonalý prístup! Čakal som aspoň nejaké moralizovanie a nič, ani na sekundu. Browning a jeho Freaks o päťdesiat rokov skorej prišli s vyspelejším obsahom ako David vo svojom opuse, čo je obdivuhodné, nielen na dobu vzniku. Pár výhrad samozrejme mám, SPOILER! (teda ak sa to pri 80 rokov starom diele píše) hlavne k výslednej podobe Cleo na konci filmu Koniec SPOILERU, ale to nič nemení na tom, že keď film končí liliputánskym vyznaním lásky a nepôsobí to smiešne, ale neuveriteľne dojemne, a zároveň je to stále funkčný horor, tých päť silných hviezd si proste zaslúži. (02.05.2013)