Frankensteinova nevěsta

Když jsem si dal repete Frankensteina(1931) musel jsem si zopáknout i tenhle film kterej jsem tady taktéž neměl ohodnocenej i přestože jsem ho taky před x lety viděl. Stejně jako Frankenstein i Bride of Frankenstein je zařazen v knize Stevena Jay Schneidera 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. Taktéž samozřejmě po právu. Ikdyž na rovinu se musím přiznat a asi budu jeden z mála kterým první film sednul víc. Přesto si ode mě i tento film vyslouží byť o něco slabších 5hvězd. Už samotnej název je zavádějící chcete-li chybnej. Samozřejmě nejde o nevěstu Frankensteina ale když už tak o nevěstu Frankensteinova monstra. Problém jsem měl i s tím, že se nám tady monstrum trošku rozmluvilo. Byť samotnej představitel monstra Boris Karloff byl rázně proti. Na druhou stranu přiznávám, že pasáž kdy se monstrum seznámí se slepcem s kterým se následně spřátelí a učí se mluvit, kouřit doutník a jiný věci je hodně působivá a emotivní. Hodně mě taktéž zamrzelo, že nevěsta stvořená pro monstrum dostala tak málo prostoru. Víc už bych to asi nerozmazával. To jsou jen takový menší kazy na kráse. Je to prostě nezapomenutelná klasika. Tečka. 5hvězd (11.01.2024)

Nie je dobré, ak sa film hodnotí prizmou súčasnosti. Vždy sa začudovane pozerám, keď k filmu z roku 1935 ako tento vidím slabšie hodnotenie, s odôvodnením, že v roku 2020 už nemá šmrnc. Nerozumiem, ako môžeme hodnotiť skoro storočný film z toho pohľadu, že v 21. storočí pôsobí staro? To je ako hovoriť o Alexandrovi Veľkom, že bol síce dobrým, neporazeným vojvodcom, ale v modernej dobe by už s kopijami veľa bitiek nevyhral... Pozerajme sa teda na film radšej z hľadiska toho, čo bolo vtedy k dispozícii. A z tejto perspektív je Frankensteinova nevesta právom jedna z top žánroviek. Osobne ma nebavil tak veľmi ako napríklad Dracula (1931), ale stále si udržiava veľkú mieru hodnovernosti i strachu, ktorý by kľudne zafungoval aj o 30-40 rokov neskôr. (05.04.2021)

Geniální Whaleova filmová adaptace Frankensteina pokračuje snímkem, jejž oslabuje jen křečovitý rámec, byť i on – tím, jak vyzdvihuje jako vypravěčku ženu – Mary Shelleyovou – má svůj význam. Jinak jde o podobně důmyslně subversivní dílo: souběžně váží nezodpovědnost a virilita civilizační technologické expanze, bezohledného sebeprosazení na úkor rovnováhy životního prostředí a mezilidských a mezidruhových vztahů a kritizuje předpojatost vůči jinakému. Výstižné napětí mezi jekotem lidských monster a němotou znetvořené bytosti skvěle znázorňuje odlišnost obecně přijatých návyků s bytostnou potřebou každého z nás – po uznání naší jedinečnosti, růstu a rozmnožení. Ironické finále je polibkem smrti technické kultuře, substantivizovanému jazyku založenému na pojmech a kultuře zabydlené v zátiší. (12.01.2019)

Stejně jako u prvního zvukového Frankensteina rozkoš ze zpětného objevování kořenů popkultury, ale už toho není tolik poprvé (byť epizoda s poustevníkem nebo nevěstina maska patří k absolutní klasice) a díky vysokému rozpočtu a o čtyři roky pokročilejší technice je všechno až příliš normální – včetně lidového uvřískaného humoru nebo doprovodné hudby plné snaživé práce s leitmotivy. Jako opravdový film to pořád ještě nefunguje, ale zároveň už to pro mě nemá tu slastnou, bezelstnou bizarnost úplných začátků. A v neposlední řadě byla Mae Clarke nepoměrně rozkošnější Elisabeth než Valerie Hobson. (24.01.2017)

Musím říct, že začátek mě až neuvěřitelně nudil. Měl jsem chuť film vypnout. Podle mého názoru tento film ve své první části balancuje na hranici filmu a komedie a to dosti nevhodně- Malé človíčky vězněné ve sklenicích považuji za dost nevkusné a nevhodné pro horor. Tento prvek úplně rozbil zmýšlenou ponurou atmosféru. Ale poté se film tak nějak rozjel, a na prostředek se dá již v pohodě dívat. A vrcholem je konec. Samotný experiment, při kterém je oživována Frankensteinova nevěsta je natočen doslova bravurně. Úhly záběrů kamer a dynamické prostřihy působí velmi svěže a tuto pasáž považuji za nadčasovou a za geniální. Za ten konec to stojí, alespoň pro filmové fandy. (22.01.2006)