Frankensteinova nevěsta

Oproti prvotině jsem pochopil a uznal, že hudební podtext má ve filmu své nezastupitelné místo a tvoří jeho podstatnou součást. Přece jenom jde lépe ruku v ruce s dějem na obrazovce, který má tentokrát spád už od začátku, což bude především proto, že Nevěsta navazuje přímo tam, kde skončil díl pilotní, který pro pokračování mohl rozdat ty správné karty. Scéna, kdy Frankie poprvé šlukuje cigaretu za doprovodu slepcových houslí, je skutečně k pokukání. Trochu mě zamrzelo, že se Monstrova chůze změnila v dosti plynulé a rychlé kroky namísto těch trhaných a komíhavých, a že mu tvůrci vložili do úst tolik slov, i když se to všechno nakonec dá svést na proces učení, kterým snad Monstrum procházelo. Proto si troufám tvrdit, ačkoli jsem nečetl, že tento Frankenstein se také soustředí více na poslání a pointu původní novely Shelleyové. Což mi připomíná, že bych rád zmínil neobvyklé, ale zajímavé intro zasazené do (zřejmě) obývací místnosti "samotné" autorky, aby mohlo začít vyprávění mimo knihu (a tím pádem tento snímek). Suma sumárum hvězdy čtyři, pro mě záživnější a svižnější než předchozí díl... ;-) (20.12.2010)

Možná asi nebyl dobrý nápad pouštět si dvojku, když jsem neviděl jedničku, ale tak už se stalo. Frankensteinově nevěstě se nedají upřít jisté kvality, které se projevují ale spíše v jednotlivostech a detailech (studiové exteriéry - ty já prostě miluji a mají pro mě své neocenitelné kouzlo -, masky nebo trikové hrátky s pidilidma). Ale jako celek mě film docela zklamal, ač jsem tedy Whaleova Frankensteina dosud neviděl, z Nevěsty jsem měl silný pocit ho jen zopakovat. Dějově mi to přišlo slabé, mnohé scény mě docela nudily, atmosféra se vytrácela. Mám staré černobílé horrory hrozně rád, ale tohle mi zrovna dvakrát nesedlo. (21.03.2016)

Přestože Frankensteinova nevěsta je přímým pokračováním původního Frankensteina, rozhodně se nesnaží pouze pokračovat v zajetých kolejích, ale přichází s mnohými změnami. Nemyslím tím značné množství křiku zprostředkované z velké části Unou O'Connor, která je známá svou rolí hostinské z Neviditelného muže, která sestávala především z otravného ječení. Změna je vidět především v zaměření na vývoj monstra. Zatímco v originálním Frankensteinovi je velká část filmu přípravám na oživení monstra, zde dostává Boris Karloff mnohem větši prostor nejen časově, ale i herecky. Můžeme tam sledovat příběh připomínající první roky trochu přerostlého batolete. Kromě toho se dočkáme i hudebního doprovodu, který dostal na starost tehdy ještě nepříliš známý Franz Waxman. (08.08.2012)

O třídu slabší pokr., které ale Whale opět ukočíroval se ctí. Sice je zde věčně uřvaná a vysoce protivná (z té její kreace v Invisible Man mám dodnes osypky) Una O´ Connor, ale jsou zde opět kreativně kreativní scény a navrch (opět na zač. s kultovním otazníkem:) samotná Nevěsta, která se stala i díky jejímu ultra slavnému účesu, který nás oblažuje v mnoha dalších narážkách a poctách včetně Burtonova Frankenweenie, či vysoce návykové hře, Minion Rush;-) spolu se svým odmítnutým ženichem pevnou součástí popkultury. Scény s pidislony apod. havětí fakt nemusím a ten další šílenec s titulem, vedle kterého vypadá dr.Frankenstein jako vzor příčetnosti, mi to taky docela kazí. Aspoň že se jmenuje Pretorius (pocta např. v The Mask TAS) kterýžto jest použit o rok dříve (byť pochopitelně s jiným charakterem i když....) v nesmrtelné povídce od HPL From Beyond a též v nesmrtelné Gordonově adaptaci. Ten Lovecraftův ale vymyslel Resonátor, na což se jeho ´´kopie´´ nikdy nezmohla, hehe.  Proto o 1 hvězdu méně. No, 2x a dost. Ale jak víme, tímto to teprve začalo. Heh. Plusové bodíky za ten úvod s několika slavnými (mírně řečeno) postavami kulturních dějin. Tomu říkám hyperpseudorealita.;-) Pozn. na závěr....jak to, že 2 největší fachmani Barker a Whale v oblasti shodou okolností filmového horroru, jsou gayové? Fascinující. Nemyšleno ironicky. (24.07.2021)

Jeden z nejcitovanějších hororů vůbec, přitom zároveň není úplně klasickým zástupcem svého žánru. Nevěsta se od původního snímku liší v mnoha ohledech. Hororová stránka ustupuje, místo ní prosakuje na povrch černý humor a štiplavá ironie. Z monstra v excelentním podaní Karloffa už nejde strach, tentokrát k němu divák musí cítít lítost i sympatie, obzvlášť při scéně, kdy ho slepý stařec učí mluvit a kouřit doutníky. Nejen kvůli tomu kvalitativně předběhlo pokračování svého předchůdce o několik tříd. Škoda je snad jen té ústřední nevěsty, která dostane prostor až v závěrečných pěti minutách. O to víc si jí však vychutnáte, protože to, co se svou postavou dokázala Elsa Lanchester udělat na tak krátké ploše, je opravdu nevídané. (06.10.2013)