Reklama

Reklama

Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (213)

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Keď sa niekto pozrie na moje hodnotenie, automaticky sa spýta - prečo? Aby som zmietol zo stola dohady, ako prvé musím ozrejmiť, že vek filmu na tom nijak významný podiel nemá. A nie je to ani tým, že by som tak úpenlivo dúfal v dôkladné prenesenie hrôzostrašného príbehu Mary Shelleyovej zo stránok nasiaknutých gotikou na filmové plátno. Naopak, som tolerantný a verím v autorský potenciál originálneho a svojského uchopenia jedného príbehu, témy, ktoré môže viesť k novým zaujímavým výsledkom. Preto ma nijak nehnevá, že sa James Whale pustil vlastnou cestou, ale nie som spokojný s tým, čo to obnáša. Whale totiž v zásade poprel celú podstatu príbehu o stvorení čohosi neľudského čo len postupne nachádza strastiplnú cestu k ľudskosti, keď ho banalizoval, naniesol naň zbytočné romantické a romantizujúce prvky, a prevrátil zmysel ikonických momentov pre predlohu tak zásadných. Prečo musí byť vedec za každú cenu šialený, neuvedomujúci si dôsledky svojich experimentov a i dlho po nich pokračujúci v snahách o dokonalú bytosť? Prečo paradoxne dostáva od svojho bývalého profesora a mentora ešte podporu v tejto činnosti? Prečo na to, aby sme si uvedomili netvorovu neschopnosť rozpoznať a oddeliť (značne abstraktné) pojmy "dobro" a "zlo", musí nešťastne zomrieť malé dievčatko? Prečo sa postavy musia chovať často tak nelogicky, konať bez rozmyslu (snúbenica a jej priateľ, profesor)? Pod vplyvom týchto a ďalších otázok, ktoré sa mi vynárajú počas sledovania v hlave, nahliadam na naivitu Whaleovho filmu s veľkou nedôverou. Neupieram mu jeho technickú a formálnu pôsobivosť, plynulú dynamiku, dobre zvolené obsadenie a kulisy, ani veľký význam pre genézu žánru. Pravdou však zostáva, že prvky doznievajúceho expresionizmu a divadelnosti na mňa v porovnaní so zdatnejšími zástupcami i zo skoršieho obdobia pôsobia rozpačito a nedôstojne. Z tohoto Frankensteina nedýcha atmosféra, ani ladné spojenie existencionálnej psychologickej drámy a gotického hororu. A konečne, jeho podanie kardinálneho neúspechu megalomanskej vedy oproti Bohu, keď sa netvor túžiaci po slobode vzoprie svojmu stvoriteľovi, vyznieva vo Whaleovom podaní rovnako chatrne a smiešne, ako niektoré dýchavičné scény (okrem dievčatka a jazera spomeňme napríklad narušenie svadobných osláv, či osobný súboj na skalách pri mlyne krátko pred záverom). Colin Clive a skvele zamaskovaný Boris Karloff si však uznanie zaslúžia. 40% ()

Mononoke. 

všechny recenze uživatele

Klasický úvod s vypravěčem jako z filmů Eda Wooda, je prostě dokonalý. "Vítej milý příteli, dnes vám poodhalíme hrozivý příběh o muži jménem Frankenstein. Možná vás bude šokovat. Možná vám nažene husí kůži. A možná vás k smrti vyděsí. Máš dost odvahy a silné nervy poodhalit hrozivý příběh o životě a smrti?" Mě teda Frankenstein přišel docela strašidelný. Scéna u rybníka byla naprosto výborná, zároveň hrozně smutná. Zápletka byla jednoduchá, ale aspoň měl příběh spád a všechno pěkně odsejpalo. Herci byli trochu prkenní, ale tak už to u těchto filmů bývá, jaká to ale škoda, že měl Frankenstein tak málo prostoru a zůstal nepochopený a osamělý. Konec byl příliš krutý... ()

Reklama

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Do sterilních cel technické kultury dvacátých a třicátých let zaznívá prastaré skuhrání umělé bytosti jako varovná výčitka, která musí být zákonitě oslyšena, protože povstání netvora (ač s lidským srdcem) je vlastně i jejím cílem. Film zpracovávající nadčasový román Mary Shelleyové, naneštěstí úspěšně předznamenávající pokles západní kultury do civilizace, ovšem vedle ztráty víry v duchovní či humanitní vědy reflektuje i aktuální hrozbu politických ideologií dvacátého století, zvláště národního socialismu. Herr Frankenstein, zaujatý svou lichou představou a lhostejný k etice okolností i vlastního cíle, odpovídá egu moderního diktátora nadřazujícího vlastní vizi, vlastní pojetí života Stvoření veškerenstva. Průsečík obou jedových tepen je zřejmý a nejpřesvědčivěji je konkretizuje odpor všech takových – pravých – monster k ekologii, jíž nadřazují vyprázdněné nacionalistické teze či národní hospodářství. Jistě, to do hodnocení filmu asi nepatří…, ale měl jsem potřebu to vyslovit, protože tento horor, nezaměnitelný a navěky čnějící nad stovky příbuzných dramat šílených vědců, podle mě otevírá před nejrozmanitějším publikem jeho vlastní svět. Nadto: vedle toho tato adaptace klade i další otázky: ty po povaze lidského, po míře vrozené mravnosti a ušlechtilosti, po ryzí prvotnosti v lidském a řadu dalších může předčít ta, která váží lidské předurčení k nejednotě, ke zkáze, k nenávisti a která musí zákonitě jednání umělého člověka hájit: jako by to neforemné tělo bylo paprskem mířícím bezelstně k svému epicentru, nikoliv od něj, a spalujícím všechny meze, které mu v tom brání. Je až neuvěřitelné, jak tento snímek – opakovaně a přitom stále nově – váží definici života: znovuoživené tělo jedná bez zkušenosti, hýbe se bezděčně, nesdílí svou skutečnost s ostatními, a tedy je samo, mimo život – nesmrtelné. Každý jeho pohyb a čin váží naše vlastní bytí a konfrontuje je se zkázou, kterou to tiché celuloidové zjevení páchá. Kde jsou hranice nás samých a čeho jsou právy naše city? Jakou měrou se překrýváme s Životem a kolik z nás je jen bezděčným a zbytným nánosem parazitujícím na tom krystalu, který má na život právo… ()

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Tento notoricky známý příběh Frankensteina stvořitele byl sice na filmovém plátně později překonán brilantní verzí hororového studia Hammer pod režijní taktovkou Terence Fishera a s Peterem Cushingem v hlavní roli, nicméně tato černobílá literální adaptace románu Mary Shelleyové je taktéž zaslouženě uznávaným filmovým skvostem. Skvělé druhé místo si zaslouží a určitě se před ni už další z početných frankensteinovských filmů jen tak nedostane. 70% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

I když si vypomáhá všemi myslitelnými žánrovými vychytávkami (noc, hřbitov, bouře, vědecký experiment), připomíná dnes původní Frankenstein spíše psychologické drama než praotce hororu. Důmyslně se v něm pracuje zejména s kontrastem (velké monstrum, malé dítě – ve svém vztahu ke světu na stejné úrovni) a se zvukem, který vytváří tísnivější atmosféru, než by kdy dokázal (absentující) hudební doprovod. Na zadek vás už Frankie asi neposadí, ale chcete-li mít ukončené základní filmové vzdělání, neměli byste ho ignorovat. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Subjektiv, berg.12, Trainspotter ()

Galerie (143)

Zajímavosti (84)

  • Stvůra byla původně pojmenována “Adam“, poté co si ji ale publikum “překřtilo“ na “Frankensteina“, byla tato scéna vystřižena. (džanik)
  • Vystřižený úsek (ze dne 9. června 1937) – scéna jak zrůda utopí holčičku – se vrátil téměř po 50 letech, když v roce 1986 studio MCA-Universal dalo film do původní podoby. Tuto neporušenou scénu uchovával Britský filmový institut, nenávratné však zmizely detailní záběry tonoucího dítěte a další drobnosti, které nařídili vyřadit angličtí cenzoři. (Zetwenka)

Související novinky

Universal se opět pokusí oživit monstrum

Universal se opět pokusí oživit monstrum

21.11.2020

Před třemi lety se Universal pokoušel po vzoru Marvelu nastartovat vlastní filmový vesmír, který by zahrnoval klasické figury tohoto studia: Frankensteinovo monstrum, jeho nevěstu, Drákulu, Mumii,… (více)

Freddy a Frankie plánují návrat

Freddy a Frankie plánují návrat

08.01.2008

Dnes potěšíme příznivce dvou slavných hororových ksichtů. Freddy Kruger a Frankensteinovo monstrum jsou sice i přes žánrovou příbuznost dva naprosto odlišné a vzdálené fenomény, ale v uplynulých… (více)

Hellboy nemá rád klasiku

Hellboy nemá rád klasiku

18.10.2006

Guillermo del Toro je momentálně zřejmě nejšťastnější režisér na světě. Nejen že se jeho nejnovějšímu snímku Hellboy 2 nás už určitě nemine a co je nejlepší, díky tomu, že zakotvil právě v tom studio… (více)

Reklama

Reklama