Frankenstein

Tento notoricky známý příběh Frankensteina stvořitele byl sice na filmovém plátně později překonán brilantní verzí hororového studia Hammer pod režijní taktovkou Terence Fishera a s Peterem Cushingem v hlavní roli, nicméně tato černobílá literální adaptace románu Mary Shelleyové je taktéž zaslouženě uznávaným filmovým skvostem. Skvělé druhé místo si zaslouží a určitě se před ni už další z početných frankensteinovských filmů jen tak nedostane. 70% (24.01.2015)

Zvykli jsme si, že "západní" filmy mají jednotné vyznění, nějakou zápletkou se dostane k poučení. Tedy např. nedělej nemorální věci, protože na tebe dojde. Nevysmívej se těm, co mají menší kliku, protože se to může stát i tobě. Snaž se a makej, a tvůj sen se splní. Anebo chmurný příběh s odstrašujícím koncem. Atd., prostě většinou má film zápletku a pointu a (happy)end. Pokud narazím na většinou asijský film, kde je toto schéma popřeno, je to občas zajímavý zážitek. Zde se stalo totéž, ale zjevně kvůli stáří filmu. Scénář resignuje na stavbu knihy a morální témata v ní výborně podaná. Ukazuje, jako bývalo obvyklé, takový cirkus, estrádu (viz můj komentář ke Zloději z Baghdádu), hrbáče, zrůdy, mordy, šokézní pokusy na lidech, žoviálního barona, příliš málo charakterního doktora, lůzu... A nemá to pořádný dramatický oblouk. Z dnešního pohledu, čert vem technické provedení, je to slabé, protože málo vyhraněné do jakékoli polohy. (16.01.2015)

O mnohých filmech němé éry se nebojím prohlásit, že nezestárly, Frankenstein, byť již ozvučený, mi neohlodaný tím zubem nepřijde. Vždyť dnes působí až roztomile legračně. Kulhavý hrbáč pomocníkem posedlého vědce. S dějem nesouvisející romantická linka, která v člověku vyvolává podezření, že ve 30. letech byl milostný vztah ve filmu jakousi povinností. I ty naše jsou tím nezdravě nasáklé. Monstrum s jednoduchým vnitřním světem a mozkem vraha. Děs, kterým dnes plníme spíše snímky jako je Addamsova rodina... Neupřel bych Frankensteinovi kvality nevidět z těchto dob i snímky, které mi i bez mhouření oka daly mnohem více než zástupy těch dnešních. A co mám odsud? Stvoření mýtu o šíleném vědci, který nenávidím. Tisíckrát citované scény s mlýnem, oživením monstra a holčičkou, jeho zjev a expresionismem nasáklé kulisy a interiéry (za Metropolis či Caligarim nehezky zaostávají, špatné však nejsou). Poloněmé, polomluvené herectví. Silné **. (19.04.2010)

Nevím, čím to, ale Frankensteina si pamatuji mnohem působivějšího... Obzvláště úvodní půlhodina je místy až nudná. Jenže s Borisem Karloffem veškerá potřeba zívat naštěstí rázem zmizí, ze scény s děvčátkem až zamrazí a finále s mlýnem neschází nic. A víte, že až dnes jsem si pořádně uvědomil, že ve filmu vlastně nehraje hudba?__P.S. To srovnání je zase nefér, já vím, ale verze, kterou natočil Kenneth Branagh, je nepřekonatelná. (11.08.2013)

Príbeh šialeného vedca, ktorý sa chcel vyrovnať Bohu. Doktor Henry Frankenstein bol posadnutý myšlienkou umelo stvoriť ľudský život. Ale podarilo sa mu priviesť na svet primitívne, vraždiace monštrum. Táto téma bola už nespočetne krát sfilmovaná. Čiernobiely snímok režiséra Jamesa Whale z roku 1931, v hlavnej úlohe s legendárnym Borisom Karloffom, patrí dodnes medzi tie najlepšie adaptácie. Všeobecne uznávaná klasika horrorovej kinematografie. **** (19.09.2009)