Kabinet doktora Caligariho

Je to tím, že poslední dva nezvukové snímky, co jsem viděl, jsou opravdu tak skvělé, nebo jsem jim obecně snad přišel na chuť? Dost možná obojí. Kabinet doktora Caligariho je čiré umělecké atmosférické dílo s příchutí mystéria, které nestihne začít nudit, obzvláště ne ve zkrácené 51-ti minutové verzi z archive.org, kde se nápis konec objeví v momentě, kdy tipujete, že právě probíhá zhruba tak desátá minuta. Jsem opravdu spokojen. (13.05.2006)

Démonický náměsíčník Cesar se jako subtilní krvežíznivý pavouk plíží pokřiveným městem, aby spáchal další hrozný zločin, který mu byl vnuknut šíleným doktorem Caligarim. Anebo snad je tu šílený úplně někdo jiný? Pokud jsem pochopil pointu dobře, tak musím napsat, že je tento skvost jedno z nejgeniálnějších děl, které jsem viděl a právě ony expresionistické kulisy evokují pokřivenou mysl hlavního hrdiny. (17.04.2006)

V době vzniku filmu se psal rok 1920, což je svým způsobem úžasné. Bohužel, film samotný už mi úžasný nepřišel. Nejvíce se mi nelíbila hudba, která nenavodila ani hororovou atmosféru a ani nebyla dobrá. Z počátků kinematografie toho moc nakoukaného nemám, tudíž mám možnost srovnání hlavně s díly Ch. Chaplina, která měla hudbu vždy úžasnou. Zahraný je film vzhledem k motivu dobře. Disponuje pěknými kostýmy, a dokonce má smysluplný příběh, který je samozřejmě super jednoduchý, což se ovšem u hororů očekává, ačkoli toto horor samozřejmě není. Jeden frajer(Dr. Caligari) si ochočí náměsíčníka, který pro frajerovo potěšení občas někoho zabije. Lidem se to samozřejmě nelíbí, tak po vrahovi pátrají. A poté šup se všemi do kazajky a blázince. Pro fanoušky hororů je film povinností, neb se jedná o jeden z prvních náznaků tohoto žánru. Pro uživatele, kteří se na filmy dívají primárně pro zábavu je zase povinností film obloukem minout. Pro nás ostatní jsou to 2* či 3*, přičemž rozhoduje momentální rozpoložení. Z mé strany to tedy budou hvězdičky pouze 2. (11.08.2012)

Skvěle pročištěná a rekonstruovaná verze slavného starožitného německého němého filmu naznačuje, že kvalitu světového formátu lze hledat i mimo USA či Rusko. Míra osobitosti a původnosti i působivosti tu je mimořádná. Expresionistický výtvarný doprovod stejně jako herecké výkony nejsou samoúčelné a jako víc než funkční se projevuje i nadprůměrný scénář. Horor, který umělecky přesahuje svůj žánr, lze oprávněně chápat jako působivou prorockou metaforu. Dějiny tu odpovídají symbolice: Německo, zmítané v té době radikálními puči extremismu z obou směrů - pravého i levého - , skutečně žilo na počátku dvacátých let ve vytržení, které se vrátilo o deset let později srovnatelným šokem z propuknutí Velké hospodářské krize třicátých let. A tak poslední šestý díl tohoto strohého dramatu napájeného i pantomimou předvídá další průnik německého šovinismu, spojovaného dnes s Hitlerovým jménem. Fantasknost filmu přestává být fantaskností a mění se jakoby obratem ruky v pronikavou, chirurgicky nemilosrdnou a protokolárně nezpochybnitelnou skutečnost. V oslovení, které mrazí i po devadesáti letech, v působivost, kterou raketově rychý rozvoj technické stránky hraného filmu dosud nepřekonal a zřejmě ani v dohledné budoucnosti nepřekoná. (16.02.2010)

Šílenství z KABINETU přímo prýští. Temné pokřivené obrazy (dekorace jako by vypadly z mozku postiženého stihomamem a pokřiveným vnímáním skutečnosti) v tom nejklasičtějším slova smyslu. Dodatenčná hudba je neskutečně sugestivní. Jazzová bizarnost spojená s rozličnými zvuky a doplněná symfonickým orchestrem. Neskutečně intenzivní. (06.12.2011)