The Apartment
Byt
The Apartment
Režie:
Billy WilderKamera:
Joseph LaShelleHudba:
Adolph DeutschHrají:
Jack Lemmon, Shirley MacLaine, Fred MacMurray, Ray Walston, Jack Kruschen, David Lewis, Hope Holiday, Joan Shawlee, Naomi Stevens, Johnny Seven, Joyce Jameson (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Úředníček Calvin Clifford Baxter (Jack Lemmon) pracuje pro velkou pojišťovnu, kde dělá páté kolo u vozu. Přesto patří k nejdůležitějším a nevyhledávanějším zaměstnancům společnosti. Neboť Baxter se točí v začarovaném kruhu pronajímání svého útulného bytu, který si od něj vydržují jeho nadřízení coby pelíšek lásky. Poptávka je však veliká – a neméně veliká je také Baxterova dobrosrdečnost. Následkem bodrého charakteru se pojišťovák jednoho dne dostane do patové situace, kdy začne trávit s vyhlídkou na povýšení většinu času mimo zalidněný domov, což se neblaze podepíše na jeho zdravotním stavu. A když se do toho všeho zaplete osudová láska v podobě obsluhy výtahu, Fran Kubelikové (Shirley MacLaineová), oheň je v tu ránu na střeše... Znamenitou melodramatickou komedii zrežíroval nestor hollywoodského filmu Billy Wilder (Ninočka, Pojistka smrti, Sunset Blvd., Někdo to rád horké), který k ní také napsal scénář, spolu se svým dlouholetým spolupracovníkem, I. A. L. Diamondem. Navzdory dobově skandálnímu tématu si Byt získal přízeň jak diváků, tak kritické obce. A kvality snímku zpečetilo, mimo obdržených Zlatých glóbů, vítězství v pěti kategoriích Cen Akademie. Stojí za zmínku, že se jednalo o poslední zcela černobíle dílo, které obdrželo Oscara za nejlepší film, než jej o více jak padesát let později získal The Artist. A mimoto, Billy Wilder byl prvním umělcem, jenž dosáhl na trojité ocenění za jediný film (nejlepší film, režisér a scénář)... Snímek Byt je precizně natočen, dle vyprávěcích pravidel klasické hollywoodské školy. Využívá úsporný styl, jenž zdánlivě působí minimalisticky, se vší elegancí ale zahlazuje vyumělkovanou a opulentní výpravu, aby nenápadně vedl divákovu pozornost a maximálně podněcoval žádané emoce. K takovým slavným scénám patří akce z kancelářských prostor. Výtvarníci Edward G. Boyle a Alexandre Trauner, s přispěním velké hloubky pole kamery Josepha LaShellea, umocnili dojem neosobního prostoru pojišťovny tím, že plochu kanceláří neviditelně rozdělili do tří částí. Do prvního plánu byl umístěn dospělý kompars, střední část obsadili dětští aktéři v oblecích posazení za zmenšený nábytek, a zcela vzadu vyplnili souběžnou perspektivu zmenšené makety úředníků, pohybově ovládané dráty. Výsledkem dokonalé iluze byl mnohem rozlehlejší prostor monstrózně vypadajícího korporátu, než jaký byl ve skutečnosti. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (371)
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Lemmonův svérázný humor se projevuje i zde, ale tentokrát s hodně smutným a sarkastickým podtónem. Ale co se bude dít, když se i starý mládenec s prázdným bytem zamiluje? ()
U tohoto filmu mi vůbec nevadilo, že je natočen černobíle, protože se jedná o velmi kvalitní dílo. Příběh Baxtera mě opravdu bavil, scénář byl inovativní a svěží. Jack Lemmon předvedl skvělý výkon a zdatně mu sekundovala milá Shirley MacLaine. Opravdu příjemná romantická komedie s trochou dramatu. Snad jen menší výtka, že film mohl být o chlup kratší. ()
Co by to bylo za podřízeného, kdyby šéfům nenabídl plnou ledničku jídla i pití a hlavně přichystanou postel. Jenže tenhle byznys se zvrhnul a tenhle řadový zaměstnanec v oddělení běžného pojištění, naivní mladík chycený do vlastní slušnosti, musí mnohdy v zimě trpět před vlastním bytem. Jelikož se z něho stal hodinový hotel jeho šéfů. Je neschopný odmítat jejich prosby (mnohdy i příkazy), a tak několikrát týdně uklízí prázdné lahve doufajíc, že ho to vynese do vyššího patra (vyšší číslo je důkazem úspěchu). „Cestou vzhůru“ ho provází i obsluha výtahu, do které se zakouká, jenže záhy zjistí, že i ona prochází jeho bytem coby důvěřivá milenka jednoho z šéfů, který se ne a ne rozvést. Výtečný námět, zdůrazňuji. Billy Wilder nešetří sarkastickým humorem, výborně dávkuje drobné pointy, jeho snímek je melancholický až chladný (dojem odosobněného podniku) a dokonale využívá hereckého umu Jacka Lemmona, který nikdy nesklouzává ke karikatuře (to Shirley MacLaine mi až tolik nesedla). A je fajn, že si Wilder dovolil být lehce jízlivý: velké firmy degradují jednotlivce ve snadno nahraditelné „kusy“. Obecně se toho nebál, když vytáhl témata nevěry nebo pokusu o sebevraždu. Právě jeho kombinace romantiky se společenskou satirou je výtečná. Romanticko-komediální drama trvalé hodnoty. Těsně pod vrcholem. ()
Vlastně docela obyčejný příběh (o dvou zhrzených a využívaných lidech), který jako dvouhodinový film funguje obstojně hlavně díky smysluplně napsaným, srozumitelně jednajícím a příjemně zahraným (nejen) ústředním postavám a Wilderovu čistému vypravěčství. Ale prostě jsem čekal mnohem více humoru, svižnější tempo a celkově větší grády. Vlastně jsem asi chtěl vidět modernější carygrantovskou screwball komedii, což Byt v žádném případě není. Určitě má totiž blíže k jemné, pozvolna plynoucí kultivované romanci, než ke ztřeštěné grotesce. Oscara za film a režii bych ale každopádně dal raději třeba Psychu (které na nejlepší film ale ani nebylo nominováno, což považuju za skandální!)... 70 % ()
Tak tohle se mi trefilo přímo do noty. Wilder představuje příběh plný inteligentních vtipů, smutných okamžiků a milé atmosféry. To co v první půlce podává Billy Wilder jako komedie obratně a zručně transformuje do dramatu. Jack Lemmon se role zhostil opravdu na výbornou a z celého příběhu je krásně cítit vánoční atmosféra. ()
Galerie (95)
Zajímavosti (34)
- Roku 1968 napsal Neil Simon podle filmu muzikál jménem „Promises, Promises“, který se hrál na Broadwayi. Své tažení začal 1. prosince 1968 a odehrálo se 1281 představení. Muzikál dal také vzniknout slavné písni „What Do You Get When You Fall in Love?“ skladatelů Burta Bacharacha a Hala Davida. (HellFire)
- Billy Wilder byl velmi šetrný při nákupu drobností a tak postel, kterou jednou již zakoupil pro film Slaměný vdovec (1955), musela hrát v dalších filmech. Nejdříve ve snímku Byt (1960), potom ve filmu Sladká Irma (1963) a také v Líbej mne, hlupáčku (1964). Zlí jazykové tvrdili, že v jeho filmech budou hrát stále lehčí herečky, aby postel posloužila co nejdéle. (Snorlax)
- První film, který získal Oscara a výslovně odkazuje na jiné vítěze – Grand Hotel a Ztracený víkend. (Kulmon)
Reklama