Ztracený víkend

Reklama na alkoholismus. Bohatá, krásná, elegantní a chytrá žena - prostě dokonalá kladná ženská hrdinka filmů stříbrného plátna - trpělivé miluje a stará se o nenapravitelného alkoholika a s úsměvem si vynucuje alkoholem páchnoucí polibky. On je zneuznaný spisovatel, který jí lže, nechává se vydržovat bratrem, je zbabělý a sprostý, má na všechny zlost a schovává flašky po bytě. Ponaučení? Buďte elegantní opilec (ne takový ten páchnoucí s červeným nosem), musíte být rozedraným umělcem, a dosáhnete toho, že při vás bude stát dokonalá bytost, jak to má být, a její věrná láska vás z toho dostane. Film byl dobře zahraný, dobře natočený, ale zápletka, myšlenka a pointa, tomu prostě nerozumím, jak tohle mohl Billy Wilder natočit, pokud mu někdo nedržel revolver u hlavy. (18.01.2014)

Jůchů, bouchnu si šampáňo! Smrtelná jízda alkoholikova zabalená do pohádkového hávu. Ale jo, proč ne… odlehčení delirickému tématu sluší. Negativa snímku si strčím za klobouk, neb ho vlastním a tak si to můžu dovolit. Pozitiva zmíním a vyzdvihnu, tedy – každý sám za sebe se musí rozhodnout, co chce, jak to chce, kam míří. Nikdo jiný to totiž neudělá. Tisíce rad a doporučení nezmůže zhola nic. A o tom to celé je, udělat to těžké rozhodnutí, napřímit se a prát se, já, za sebe, za svůj život. P.S. Taky hodím zapálené cígo do nalité sklenky a budu chtít po boku Helen. Ona je držák a vytáhne mě z toho! (22.07.2016)

Marně si vybavuju, kolik filmů o opilectví jsem viděl. Možná něco z domácí tvorby, ale žádný nebyl takhle zdařilý. Škoda toho nedomyšleného konce, protože zázraky se nedějí, ne tak rychle. Mám jednoho známého, a ten byl před lety taky na léčení. Dopadl tak, že každé dva roky se do léčebny vrací... Přednášet současným chudákům o tom, jak tehdy pil a přestal. Líčil nám ty historky v přestávkách na oběd a nebyly to veselé příhody. Zoufalství a beznaděj objevené na dně každé lahve. Viděno v českém dabingu (ČT 1993), Milland a Vladimír Brabec jsou skvělí. (27.01.2015)

Možná jsem očekávala až příliš, i když si myslím, že i to příliš by se z takového námětu dalo vytřískat docela bez problémů, protože je to dost citlivé téma. A některé scény mi skutečně na city zahrály, bohužel ale skončily dřív, než jsem se do toho stihla pořádně ponořit a než mi stačila ukápnout slza. Nedokázala jsem se prostě s hlavním hrdinou sžít, nevytvořila jsem si k němu žádné pouto a to není dobře. Takže jsem u toho jen seděla se sklenkou vína a nakonec mě to vážně neodradilo od pití alkoholu. Navíc za ten závěr musím hvězdu ubrat, takhle to nemělo skončit... (14.11.2015)

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)