Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Briskná, životaschopná, trefná a stále rovnako bláznivá satyrická komédia, berúca si na paškál demokraciu, komunizmus, kapitalistickú spoločnosť, napätie v rusko-amerických vzťahoch a ďalšie pálčivé témy, ktoré elegantne pretvára v humornú frašku o cocacolovom priemyselníkovi a mladom ultranacionalistickom radikálnom komunistovi s revolučnými myšlienkami, ktorých stret dá do pohybu sled udalostí a vtipných situácií, z ktorých sa divák popuká od smiechu (minimálne ten súčasný nemohol inak). Vidieť v dobe vzniku a zomrieť. WIlder opäť nesklamal a Ein, zwei, drei považujem za lepší ako legendárne Niekto to rád horúce. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

James Cagney tu sehrál vyloženě funesovskou roli. Film pobaví, ale je výrazně dobově podmíněný. Pro generaci diváků, která už měla to štěstí, že se nesetkala se světem rozděleným na východ a západ, která už nevyrostla v realitě průvodů a socialistických hesel, to nemusí být už tak velká legrace. Pro nás, kteří víme, o čem je řeč, je to povedená taškařice. Ale nic víc. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Řekl jsem Karl Marx, ne Groucho“ Billy to tentokrát rozjel ve velkém. Film je sice opět situován do několika málo interiérových prostor, ale kadence vět boří všechny možné rekordy. James Cagney ani nepotřebuje v rukou tommy gun, s jakou kadencí pálí ostré hlášky. Tempo je neustále stupňováno, hrany politicky nekorektních narážek zostřovány. Wilder zkrátka pojal konverzační komedii jako zběsilou akci, což je nejlépe patrné během naprosto nestíhatelných scén, kdy složité pohyby provádějí a vybroušené hlášky z úst vypouštějí postavy, na jejichž sečtení nestačí umět počítat do tří. 85% Zajímavé komentáře: genetique, Madison ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Spočiatku som chcel sem napísať zopár fórov z tejto geniálnej konverzačnej komédie, ale kto ju videl, chápe, že nie je možné si zapamätať naspamäť čo i len zlomok z nich a ak by som si ich zapisoval a chcel vypichnúť len tie najvtipnejšie, zabralo by to zhruba pol hodinu. Zo súčasnej doby som mal podobné pozitívne pocity z politickej satiry snáď iba z britských Politických kruhov, Raz dva tri sú ale trochu viac rodinne balené. Je škoda, že sa z tejto komédie nestala taká klasika, ako z iných Wilderových filmov, bezbochyby by si zaslúžila rovnakú pozornosť. Nás, bývalých východoeurópanov, poteší účasť nemeckých hereckých hviezd a peknej tváričky Liselotte Pulver, známej z trilógie o strašidlách, ktorá je tu v spodničke zkrátka eine Traumfrau a stála by aj za emigráciu zo západu na východ. Jedna z najvtipnejších komédií, aké som kedy videl a v rámci politickej satiry ešte lepšie, vtipnejšie a trefnejšie, ako Kubrickova Strangelove. ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Opäť raz nechcem moralizovať, ale nemôžem opomenúť, že zatiaľ čo u nás sa ešte takmer 30 rokov stávali filmy čo i len trochu kritizujúce čokoľvek zakázanými, niekde ďaleko za veľkou mlákou mohla vzniknúť komédia robiaca si srandu snáď z každého režimu. Neviem ani ktorú hlášku citovať, koľko ich tam bolo bezchybných. A keby odo mňa raz niekto chcel vytvoriť top 10 všetkých komédií, už som si stopercentne istý, že by tam nemohol chýbať aspoň jeden Wilder. ()

Galerie (46)

Zajímavosti (8)

  • V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
  • Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)

Reklama

Reklama