Den, kdy se zastavila Země

Sci-fi z padesátých let? A jéje...to se tam zřejmě budou prohánět rosolovaté stvůry s větším počtem chapadel, než má divák nervů, a budou unášet, popřípadě požírat, náležitě fyzicky vybavené a spoře oděné krásky. Nikoli. Překvapivě civilní příběh o mimozemském vyslanci, jehož byste si klidně mohli splést s úředníkem u přepážky v bance, který na naši útulnou planetu toho času chlazenou studenou válkou a právě se vzpamatovavší z války světové přichází s vizí míru, vlastní nemálo styčných bodů s Heinleinovým Cizincem v cizí zemi a má hodně co říct i dnes. Ne-li více, protože tehdy byl svět alespoň v myslích většiny lidí jasně rozdělen a strany ostře vymezené, což se o současnosti věru tvrdit nedá. Den, kdy se zastavila země jsem viděla před hodně dlouhou dobou, ale uvízl mi přímo neoperovatelně. Spolu s vědomím - posíleným scénou na arlingtonském hřbitově - jak nesmyslné, neskutečné a absurdní se pouhým otočením úhlu pohledu mohou zdát věci, vůči kterým jsme otupěli tak, že se nad nimi vůbec nepozastavíme. (16.08.2007)

Docela se divim tomu vysokýmu hodnocení (na imdb to má dokonce 8,1/10 a je to v TOP 250). Tenhle film sice obsahuje, narozdíl od všech těch scifáren z 50. let, kde prostě přiletěj ufoni a likvidujou všechno možný i nemožný, dokonce nějakou myšlenku (nebo snad přímo poselství), což je sice chvályhodný, ale mně to stejně nestačí na víc, než 3 hvězdičky. U takhle starýho filmu asi nemá cenu se pozastavovat nad tim, že mimozemšťan je prostě normální člověk a dokonce mluví anglicky, ale horší je, že je to dost velká nuda. Něco zajímavýho se děje asi tak úvodních 15 minut, pak následuje nudnej prostředek a pak se zase něco děje asi tak 15 minut na konci a celej film končí proslovem "mimozemšťana", kde je řečeno vlastně všechno to důležitý, co bylo roztahaný do 1,5 hod. Já jsem to ani nezvládnul zkouknout na jeden zátah, ale musel jsem si dát někde uprostřed přestávku. Holt jsem se prostě nechal nalákat na to podezřele vysoký hodnocení a čekal jsem od toho moc. Nicméně po všech těch Plánech 9, Robot monstrech a dalších sci-fi z týhle doby, který jsem měl možnost dřív vidět, je to opravdu výraznej skok k lepšímu - 50%. (15.04.2007)

Takže odsud mají Sabbati „Iron Mana“? Řeknu pouze to, že poselství, s kterým Latu přichází, by mělo ospravedlnit jeho cestu z jiné planety a dokázat lidem humánní nadřazenost a vyspělost mimozemšťanů, a ne být jen fašizoidní povídačkou, za kterou by zasloužil on i jeho robůtek hezky nakopat prdel. Aspoň že film samotný se nepřežil. (27.12.2008)

Na science fiction z padesátých let se člověk nedívá, aby byl ohromen zvláštními efekty. Tyhle filmy v sobě musí mít něco, čím okouzlí vší své někdejší efektnosti navzdory. A tím něčím může dobře být myšlenková hloubka. Ta je zde však stejně povrchní jako dobové modely kosmických lodí a robotických monster (respektive v tomto případě jedné lodi a jednoho monstra). Moudrost onoho mimozemšťana, jenž přichází na barabarsky rozhašteřenou Zemi jako velvyslanec vyspělého kosmu odrází jen osvícenskou důvěru v racionalitu, vědu a pokrok. Tento mýtus rozumu je jen zchromlým pohrobkem devatenáctého století. Nevěrohodný není jen ten papundeklový robot, ale i samo poselství. S touto větší než malou výhradou se jedná o poměrně povedené drama. (23.10.2006)

Od Dne, kdy se zastavila Země neočekávajte žádné scifi béčko, ale pořádnou mimozemskou podívanou. Film vznikl v době počínající studené války, na prahu "atomového věku", kdy se svět obával nejhrozivější války, v Americe sílil mccarthismus a dohoda mezi Spojenýmí státy a Sovětským svazem byla utopií. Z tohoto hlediska se jedná o význačný pacifistický snímek. Poctivá filmařina, jejíž remejk je předem odsouzen k záhubě. (11.05.2009)