Strašení

Možné spoilery: Psychologický profil afektované staré panny příliš nezachraňují ani vynikající gotická atmosféra panského sídla či volně pohozené střepy toho tolik očekávaného strašení. Důraz kladený na niterné pocity jedné utrápené ženštiny ve mne totiž vyvolával neodbytnou otázku, zda ta kráva i zmlkne, nejlépe navždy. Uspokojivou odpověď jsem sice dostal, ale až na úplném konci. Zklamané dvojhvězdí. (17.12.2016)

Všetkých Exorcistov, Omenov a pod. mám už dávno za sebou, a keďže voči starým filmom nemám absolútne nič (práve naopak, s viacerými sme si skvelo potykali na čele s Hitchcockom), tak som sa odhodlal zabrúsiť do ešte starších hororových vôd a okúsiť túto takmer-klasiku. Teda minimálne v našich končinách nemá The Haunting taký kultový status ako v USA, napriek tomu, že v roku 1999 vznikol aj jeho veľmi chabý remake (2*). Samozrejme, že v roku 1963 si ešte nemohli dovoliť také opulentné strašenie ako v novodobých Insidiousoch a Conjuringoch, takže nie je žiaduce čakať infarktové ľakačky, nebodaj akékoľvek brutálne výjavy, ale The Haunting aj napriek tomu dokáže slušne staromódne postrašiť. Spolieha sa na strach z neznámeho, čo niekedy dokáže zapôsobiť viac ako horda digitálnych bubákov zo Silent Hillu (teda narážam hlavne na jeho chabé pokračovanie). Máme tu tak jedno záhadne viktoriánske sídlo, pár znepokojivých zvukov, strašidelné dvere, a z tých ingrediencií režisér vytvoril slušne dusnú atmosféru. Stopáž 110 minút je však až zbytočne nadobjemná, keďže strašidelné scény sú asi len dve-tri, a ďalšie dianie predstavujú len nepodstatné dialógy. Wise, ale nie je Hitchcock a tak tieto siahodlhé rozpravy o hrdinkinom vzťahu k matke vôbec k ničomu nevedú, napriek tomu, že sú dejom pretkané každých 10 minút. Samotná hlavná hrdinka je napokon neskutočne vyšinutá až do takej miery, že pôsobí maximálne otravne. Jej neustále ufňukané monológy odohrávajúce sa v jej hlave, infantilné správanie a prchké úsudky ničia akékoľvek divácke empatie. Príjemné „retro“ pokiaľ na neho máte práve chuť, ale na viac ako tie tri hviezdy to u mňa za žiadnych okolností nebude. Šesťdesiate roky skrývajú aj podstatne lepšie hororové klenoty (napr. Rosemary's Baby od Polanského, The Birds od spomínaného Hitchcocka, prípadne z čiernobielej konkurencia také kultové Psycho alebo neprávnom zabudnutý Taste of Fear) (07.01.2014)

Kdykoliv se Martina Scorseseho někdo zeptá, jaký je jeho nejoblíbenější hororový snímek, tak odpoví, že tento. Tak takhle jsem se k tomuto filmu dostal. A po jeho zhlédnutí Martyho chápu. Neskutečně mistrná, vypilovaná atmosféra, kterou byste snad mohli řezat a prodávat do jiných (horších) filmů, kdybyste chtěli. Přesně tohle vládne tomuto hororu s velkým H. The Haunting je parádní příklad toho, že lidská mysl a představivost může být náš největší nepřítel a to nestrašidelnější, s čím kdy přijdeme do kontaktu. Film je taky ukázkový příklad ponorky a budování charakterů, na kterých nám záleží a o kterých chceme vidět víc. Film jsem viděl už dvakrát a už teď můžu s klidným svědomím říct, že to nebylo zdaleka naposledy. Atmosférická lahůdka, která i přes svůj věk (přes 50 let!) má stále co nabídnout a kterou by si měli některé "režiséři" pouštět pětkrát za den a ještě jednou na dobrou noc, aby pochopili, jak se dělá poctivý horor. 100 %. (16.01.2014)

Veľmi príjemný starý horor. Klasický duchársky príbeh o strašidelnom dome, kam sa vyberie partia výskumníkov. Len trochu v staršom šate. Musím povedať, že miestami je to desivejšie ako tieto nové filmy plné digitálnych efektov. Tu sú prakticky len zvuky. Žiadne hojdajúce sa lustry, plieskajúce dvere, strašidelné tváre, ľakačky... Poctivá čiernobiela ducharina. Niekomu by mohlo vadiť príliš zdĺhavé vykresľovanie hlavnej postavy, no mne nie. Stopáž 110 minút sa tiež zdá dlhá, no podľa mňa to celkom rýchlo ušlo. Bohužiaľ hrozne mi tam vadil majiteľ domu, toho by som z celého príbehu vyrazil... 80%. (26.08.2010)

Uff! Uběhlo téměř půl století od natočení tohoto filmu a stále má čím vyděsit. Ba nejen to. Strašení je mimořádně kvalitní psychologické drama. Ty sžíravé vnitřní monology hlavní představitelky. A vizualní stránka? Absolutně dokonalá. Strašidelný dům z Psycha se tomuto nemůže rovnat. Znázornění "Hill Haunting" předčí i skvělé kulisy starých Frankensteinů s Karloffem a to už je co říct. Práce s kamerou, stíny a hudbou je vyjímečná. Už jen úvodní představovací scéna zlé minulosti domu je dokonalá. A pak scény ze schodiště nebo dobívání se ducha přes zavřené vydouvající se dveře. The Haunting je vrcholem svého subžánru a naprostá nutnost pro fanoušky hororů. (01.01.2007)