Strašení

Film sa snaží budovať ťažkú desivú atmosféru, no s pár buchnutiami, dobrou prácou kamery a mierne psychicky nevyrovnanou hlavnou postavou sa to dá len ťažko dosiahnuť. Celý film čakáte, kedy sa to už konečne rozjede, až príde koniec a zistíte, že po horore ani napätí tu nebolo ani chýru. Jediná aspoň trošku napínavá scéna bola na rozheganom schodisku, inak nuda. (04.11.2018)

Bál jsem se, že usnu, a bál jsem se právem. Velké zklamání, které částečně přičítám na vruh nesourodé skupině čtyř hlavních postav, částečně faktu, že se ve filmu kromě solidního dupání a bušení nic zásadního nestane. Od Eleanor čekáte nějakou zásadní akci, ale to co přijde na konci mi připadalo spíš, jako když už tvůrci nevěděli jak tenhle trapas skončit. K vizuálu domu a trikům bych měl jenom poznámku, že herci před skutečným domem (který je v některých záběrech, když zrovna za ním neplují nakreslené mraky) nikdy ve skutečnosti nestáli, a je to příliš okatě vidět. (13.08.2013)

Nádherné a zároveň děsivé staré sídlo se stane na několik dnů útočištěm malé skupince lidí. Každý jeden z nich má své osobní důvody k návštěvě opuštěného místa. Navzájem se neznají a strašidelný dům jen napomáhá různým nedorozuměním či neshodám, napětí narůstá a zdání, že se vše dá logicky vysvětlit, se vytrácí. Natočeno naprosto úchvatným způsobem, černobílá kombinace umocňuje tísnivé pocity, hudební podložka je zvolena velmi citlivě a herecká kreace Julie Harris je výtečná. Challenge Tour Horror, 2016. (12.01.2016)

Uff! Uběhlo téměř půl století od natočení tohoto filmu a stále má čím vyděsit. Ba nejen to. Strašení je mimořádně kvalitní psychologické drama. Ty sžíravé vnitřní monology hlavní představitelky. A vizualní stránka? Absolutně dokonalá. Strašidelný dům z Psycha se tomuto nemůže rovnat. Znázornění "Hill Haunting" předčí i skvělé kulisy starých Frankensteinů s Karloffem a to už je co říct. Práce s kamerou, stíny a hudbou je vyjímečná. Už jen úvodní představovací scéna zlé minulosti domu je dokonalá. A pak scény ze schodiště nebo dobívání se ducha přes zavřené vydouvající se dveře. The Haunting je vrcholem svého subžánru a naprostá nutnost pro fanoušky hororů. (01.01.2007)

Dvě výtky: 1) Je to dlouhé. 110 minut je moc, zvláště proto, že to pravé ‚strašení‘ se rozjede až půl hodiny před koncem. Zbytek zabírají dlouhosáhlé dialogy o ničem, popř. o hrdinčině vztahu k matce, Freud by měl jistě radost. A za 2) Samotná hrdinka je sice solidně vyšinutá, bohužel ale do takového extrému (ukňourané monology), až to likviduje jakékoliv divácké empatie. Tudíž lepší tři hvězdičky s dodatkem, že po filmech Roberta Wise bažím i nadále, ten chlap v sobě něco měl. (08.08.2008)