Strážní loď Sand Pebbles

Reziser Robert Wise /Run Silent, Run Deep, Nekdo tam nahore me ma rad/ natocil dalsi genialny film z obdobia Bojov o Cinu 1911 - 1949, presnejsie sa tu pise ze rok 1926. Vtedy doslo na kontinentalnej Cine k skutocnym masakrom, ale to tu nepatri. Ide tu hlavne o americku hliadkovu lod, ktora ma snorit po cinskych riekach a hlidkovat tam, kazdopadne nesmie zasahovat. Na tom je postaveny cely film a ja to beriem. Prva polka sa moze zdat niekomu nudnejsiua bez atmosfery, ale je potreban, atmosfera sa buduje postupne, divak sa hodne dozvie aj z rozhovorov. Filmu suverenne kraluje Stevo mekKralovna /Bullit 1968, Velky Utek 1963/, ale kvalitnych hercov je tu viac : Attenborough, Richard Crenna /Rambo 1 - 3/ a Charles Robinson. Druha polka je uz podstatne zaujimavejsia, s vojnovymi drsnymi scenami a posledne akcne sceny su natocene genialne a s citom pre reziu : 100 % (14.01.2017)

Strážní loď Sand Pebbles má dvě velká plus, a to především přítomnost charismatického Steve McQueena v hlavní roli, který hraje typického správného chlapa na pravém místě, drsného a spravedlivého, no prostě takového, jaký u diváků dobrodružných filmů spolehlivě boduje, a zároveň situování svého příběhu do filmařsky zatím dostatečně nezmapovaného období 20. let v exotické Číně zmítané občanskou válkou, nacionalistickými vášněmi a zahraniční intervencí. Nepamatuju si na žádný další snímek z tohoto zásadního čínského období. Jinak je to ale film zatížený řadou dobových nedostatků a specielně zbytnělou stopáží, kdy tříhodinové drama hlavního hrdiny bylo možné bez problémů sestříhat o hodinu. K těm mínusům patří přílišná melodramatičnost a některé scénáristické nedodělky, dočkáme se opět vlahých pohledů drsných námořníků ke vztyčené americké vlajce, patetických gest, naprosto nesmyslných vojenských akcí, jako je přepadení nepřátelských dřevěných džunek a hrdinský krvavý boj muže proti muži tam, kde by elementární logika velela uplatnit obrovskou palebnou převahu a rozmetat nepřítele děly na větší vzdálenost. V závěrečné scéně náš hrdina pobíhá s kulometem v ruce na otevřeném prostranství ve stylu tak už mě hergot zastřelte, vždyť stupidněji si už ani počínat nemohu, tam, kde by mu stačilo na svém stanovišti zůstat v úkrytu a zadržovat postup mizerně vycvičených čínských vojáků a zajistit tak útěk svých přátel. Přes uvedené nedostatky ale dramatická linka funguje a film přináší zajímavý a silný příběh nejednoznačných hrdinů v kritické situaci. Celkový dojem: 65 %. (15.06.2010)

Konecne som zase nasiel nejaku pecku s McQueenom, ktora mi sadla. Niezeby ich nenatocil viacero, ale vacsinu filmov natocil v žánri, ktory neznasam (western). Tempo filmu je dost pomale, ale zaroven podmanive. Proste aj ked sa zo zaciatku skoro nic nedeje a my len sledujeme ako to vsetko na lodi funguje, tak mate chut sa dozvediet o tom este viac. Prva hodina je vlastne venovana iba zoznameniu sa s postavami. McQueenova postava toho vela nenahovori (asi ako väcsina postav, ktore vo svojich filmoch stvarnil), ale svojimi pevne stanovenými zasadami si vas postupne ziska. V druhej tretine nastane konflikt, vdaka ktoremu zacne poriadne hustnut atmosfera a cele to vyvrcholi na svoju dobu kvalitnou bitkou. Jedine co ma sklamalo bol zaver, ktory mi svojim vyznenim pripadal zbytocny a prevedenim az prilis pateticky. 9/10. (09.09.2011)

Komorní depka o několika životních ztroskotancích, kteří na pozadí konce kolonialismu v Číně hledají alespoň kapku životního štěstí. Škoda, že i přes trojhodinovou délku jsou mnohé věci nedovysvětleny a občas se objeví nějaká ta nelogičnost, aby scénárista dostal postavy, tam kam chce. Ovšem pořád jde o poctivý kus filmařiny, který odmítá hrát na efekt, ale staví do popředí postavy. A překvapila mě Marayat Andriane, budoucí spisovatelka pod jménem Emmanuelle Arsan, zde v roli ženy na prodej. Tak tato křehká kráska napsala proslulou Emmanuelle? To bych do ní neřekl. (24.02.2021)

Jako alternativní způsob léčení nespavosti výborné, jako film neskutečně špatné. Umístění příběhu do samo o sobě atraktivního období čínských dějin je zcela nevyužito a autorům se hodí pouze pro ilustraci nadřazenosti západní civilizace nad místními barbary. Čínští obyvatelé jsou zde vylíčeni buď jako krvelační nacionalisti, co s klidem zabijí ženu těhotnou s nenáviděným cizincem, jen aby toho využili jako munici do nové zbraně proti okupantům, propagandě, a zrádce brutálně veřejně mučí či jako trochu chytřejší pověrčivé opice, které se díky péči trpělivého cizince dokáží za doprovodu dětského šišlání a znakové řeči naučit zacházet s parním motorem a tak se alespoň lehce civilizovat. Hnus. Snímek se navíc nedokáže rozhodnout, zda chce být protiválečný a pacifisticky laděný či naopak by rád oslavoval válečnou odvahu tváří tvář smrti a tak obě polohy průběžně střídá. Chvíli se tedy hrdinně bojuje proti přesile nepřátel, aby se poté ovšem hrdina na chvíli zastavil a smutně se podíval na marast okolo sebe, aby se vyjádřilo jeho znechucení (nijak nevadí, že do té doby se okolo zabíjelo jako na běžícím pásu, on nyní přece uvažuje o nechutnosti vraždění a tak v tu chvíli nikdo přece nestřílí). Vrcholem je pak scéna s misionářem a jeho idealistickým výlevem na téma "za všechno zlo mohou státy a jejich vlajky", což ovšem nebrání tvůrcům v záběrech, kdy postavy získávají z vlající vlajky odvahu. Hnus na druhou. A to všechno se po celou dobu neskutečně vleče, zaplněno spoustou klišé a postav psaných podle šablony. V zájmu vlastního psychického zdraví doufám, že už nikdy nic podobného neuvidím... (18.02.2010)