Za zvuků hudby

Další muzikálové melodrama pod taktovkou režijního chameleona Roberta Wise. Zatímco v energií nabitém West Side Story se mohl opřít o vynikající choreografii Jeroma Robbinse, klasický romeojuliovský příběh a chytlavé šlágry v podání mladých vitálních herců, zde se musí spolehnout na interakci mezi rozjuchanou Julií Andrews, jejími sedmi pubertálními svěřenci a upjatým Christopherem Plummerem. Zatímco skotačení po Alpách a zpěv rozverných písní působí po krátké chvíli totálně mimo a ztrácí veškeré kouzlo (i z důvodu absolutní nijakosti všech "hitů"), melodramatická linka začne v poslední třetině díky talentu obou hlavních představitelů opravdu fungovat a v napjatém finále člověk téměř zapomene na těch 100 minut (!) předchozí vaty. Když Za zvuků hudby ještě jednou přirovnám (přiznávám - trochu nespravedlivě) k West Side Story, vychází mi z toho první jmenovaný jako poloviční zážitek – však taky dostal poloviční várku Oscarů :) (23.01.2012)

Jeden z mála (možná jediný?) muzikál, který svou délkou překonal My Fair Lady, ale rozhodně jsem se nenudil... Julie Andrewsová podruhé v roli chůvy a ačkoliv se mi v Mary Poppins líbila víc, i tady podává znamenitý výkon plný emocí. Plummer je také dobrý, i když mi pěvecky moc nesedl, a zbytek už je v podstatě jen křoví, ač skvělé. Angela Cartwrightová, která hrála Brigittu, je mladší sestra Veroniky, která hrála jednu z hlavních rolí v Hitchockových Ptácích... Každopádě nelze nedoporučit, moc příjemné překvapení! Jen je škoda, že u nás nevyšel na DVD, já jsem na to svoje narazil v obchodě v Biarritzu... (30.05.2006)

O tomhle filmu jsem se (já nevzdělanec :) dověděl až z tabulky dle inflace přepočítaných výdělků všech filmů v americké distribuci. V té nefiguruje na vedoucích místech ani "Titanic", ani "Hobiti", ale "Jih proti severu", "Star wars" a na třetím místě tenhle muzikál ! ... No a protože chodím do superzásobené půjčovny, tak byl na pořadu večerního DVD promítání právě tenhle film.... A musím přiznat, že mě dostal. Jak kvalitou zpracování, tak hereckými výkony, příběhem a nakonec i délkou :) Ale i přes téměř tříhodinovou stopáž (rozdělenou tak jak bývalo zvykem "přestávkou" :), je to nádherný film, který vážně stojí za to vidět (Zvlášť když se člověk z dokumentu dozví, že byl zfilmován skutečný příběh). Tohle je prostě klasika..... P.S. Kéž by se něco podobného dalo napsat po čtyřiceti letech o nějakém současném filmu. (20.08.2004)

Při povrchním, letmém pohledu se toto může jevit jen něco jako směs bavorského heimatfilmu a amerického muzikálu Mary Poppins. Jde však o zpracování skutečného příběhu salcburské novicky M. A. Kutscherové a rodiny Trappů podle literární předlohy z roku 1952 "Vom Kloster zum Welterfolg". Němci natočili námět už v roce 1956 s názvem Die Trapp-Familie. Toto americké zpracování má jistě vynikající úroveň, ale na můj vkus je příliš dlouhé a často až kýčovité, což ale lze pochopit. Zvláště působivá je pasáž, kdy otec zpívá rodině (anglicky) píseň Edelweiss https://www.youtube.com/watch?v=8bL2BCiFkTk jako projev lásky ke své vlasti. (v němčině např. zde https://www.youtube.com/watch?v=2kkjpKl0vPI ). Přesněji 4,5, velmi příjemný a pěkný film! (26.12.2014)

Lidi, tak tohle byl doják! Julie Andrews svou pozitivní energií div nerve trávu ze země, Plummer je pro změnu chladnější než pan Chládek a nacisti jsou, jak jinak, než nacisti.__ Na poli muzikálového zjevu mě snad už nic nepřekvapí. Lítal jsem v dešti, tančil s děvkama, kouřil marihuanu, ale abych poznával s rebelující jeptiškou Salzburg, tak to ještě opravdu ne. Když to vezmeme ruk-cuk, tak úvodní dvě hoďky jsou pro maniaky s dětskou duší. Sledujeme Marii jak pobíhá v horách a s rozpřaženýma rukama máchá ve vzduchu (kdyby byla bouřka, no nevím-nevím, jestli by si ještě zazpívala..) připomíná Boha. A ona vlastně byla, metaforicky vzato, pro ty děti Bohem. Hell yeah! Málem bych opemenul ty pacholata. "....Marie, pojď si zapívat!". 7 statečných rozhodně nečekejte (vždyť oni se bojí i bouřky). Tahle banda vás poslechne na slovo. Pokyny Marie plní lépe než mechanický sluha a kdyby jim nakázali vzájemné postřílení se, oni do sebe naperou klidně celý zásobník. Opravdu, takovou angažovaností se nepyšnila ani Matka Tereza!__ Závěrečné finále připomíná spíše Hitchococka. Atmosféra je neskutečná a v jednu chvíli jsem si všiml, že zhruba tři minuty nedávám svým plicím kyslík. Až tak mne to dostalo. Proč 5*? Protože jsem maniak s dětskou duší. Poroučím se.... P.s- scéna s yódlováním by se měla vytesat! (03.03.2009)