The Sound of Music
The Sound of Music
Režie:
Robert WiseScénář:
Ernest LehmanKamera:
Ted D. McCordHrají:
Julie Andrews, Christopher Plummer, Eleanor Parker, Richard Haydn, Peggy Wood, Heather Menzies-Urich, Nicholas Hammond, Angela Cartwright, Kym Karath (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.
Nepřístupný kapitán von Trapp (Christopher Plummer) totiž po smrti manželky řídí celou svou domácnost, vč. sedmi dětí, jako námořní loď. Každý den se skládá převážně z plnění rozkazů a striktního dodržování pravidel, na dětské radovánky nezbývá místo. Navíc si ratolesti vynucují otcovu pozornost tím, že se každé chůvy zbaví, jak nejrychleji to jde. Fantazii mají v tomhle směru skutečně velikou, Maria je v pořadí už dvanáctá pečovatelka.
Oblíbený muzikál ZA ZVUKŮ HUDBY, dnes označovaný jako 'klasický', byl mimořádně úspěšný už při prvním uvedení do kin v r. 1965, když tehdy překonal všechny kasovní rekordy. Jedná se o téměř tříhodinovou filmovou adaptaci muzikálového hitu z Broadwaye (premiéra 1959). Cesta sentimentálního příběhu na jeviště, resp. filmové plátno byla dosti spletitá. Scénář je založený na knize Howarda Lindsaye a Russela Crousela a tato kniha vznikla pro změnu na motivy autobiografie (1949) skutečné baronky Marii von Trapp (ta se mimochodem ve filmu mihla v komparzu při večírkové scéně). První filmová verze příběhu byla navíc natočena už v r.1956 v Německu (Die Trapp-Familie, pokračování Die Trapp-Familie in Amerika (1958)).
Radostná, povznášející a místy i dramatická podívaná chytla za srdce i oscarovou porotu, která film nominovala celkem v 10 kategoriích. Muzikál nakonec získal přesně polovinu těchto cenných sošek, vč. prestižních Oscarů za nejlepší film a režii (režiséru a producentovi Robertu Wiseovi tak přibyly další cenné kousky do sbírky, už v r.1961 slavil triumf s WEST SIDE STORY), dále pak za nejlepší zvuk, hudbu a střih. Jedna z neproměněných nominací patřila herečce v hlavní roli, Julii Andrewsové, která už předtím za ztvárnění Marii dostala cenu kritiku Zlatý Glóbus. Jednalo se teprve o její druhý film (za debut MARY POPPINSOVÁ o rok dřív Oscara získala), kterým potvrdila svou pozici muzikálové hvězdy v typově podobné roli guvernantky. Co se týče dalšího hereckého obsazení, malou perličkou pro milovníky muzikálu je fakt, že v menší roli sestry Sofie se tu poprvé před kamerou objevila Marni Nixonová, jejíž hlas zaznamenaly v předešlých letech miliony návštěvníků kin. Nazpívala totiž pěvecká čísla místo Natalie Woodové (WEST SIDE STORY,1961) a Audrey Hepburnové (MY FAIR LADY,1964). Kromě kvalitního hereckého obsazení, chytlavého příběhu plného emocí a dokonale propracovaných hudebních čísel filmu k úspěchu určitě pomohla i kamera, působivě zachycující svěží krásu rakouských Alp. Natáčelo se skutečně v rakouských exteriérech, takže pocit autentičnosti je dokonalý. (DearS)
(více)Videa (2)
Recenze (201)
Nejdřív irituje kýčovitá radostnost (a to i člověka se sklony k sentimentu, jako jsem já), a když se zdá, že s projevem téma nacismu a anšlusu Rakouska se příběh posune do závažnější roviny, skončí dřív, než se cokoli pořádně rozjede. Než naskočily titulky, vážně jsem myslel, že ještě tak hodinu film bude pokračovat. ()
Som tak okúzlená, až neviem čo napísať. Sú filmy, pri ktorých máte také očakávania, že sa určite sklamete. The Sound of Music k nim našťastie nepatrí. Je to totiž NÁDHERNÝ film. Zo začiatku sa tvári ako ďalší bezstarostný muzikál, a aj keď je to už ku koncu pekná dráma, stále je to neuveriteľne pozitívny film. A ja vlastne ani neviem, čo vychváliť skôr. Hudbu, prírodnu scenériu, príbeh, Christophera Plummera alebo Julie Andrews? Ak ste tento muzikál nevideli, napravte to a nechajte sa okúzliť aj vy.... ()
Nádherný muzikál a kouzelná klasika. Co na tom, že se příběh nedrží přesně skutečných událostí! Životní osudy von Trappovi rodiny byl ostatně spíše inspirací a je samo o sobě hezké, že film vůbec částečně vychází ze skutečnosti. Jinak je samozřejmě patřičně romantický, pohádkový, na konci dokonce napínavý, a především diváka přiměje se zcela nově zamilovat do tónů hudby. Období vzestupu nacistického Německa a následného anšlusu dodává filmu dramatický historický kontext, který melancholickým způsobem kontrastuje s předešlými rakouskými časy… Stejně tak mě zaujala úloha jeptišek ve filmu. Když se nad tím člověk zamyslí, nebýt jejich moudrosti a pomoci by k tomuto příběhu vůbec nedošlo. :) ~(4,3★)~ ()
Nevím proč, ale dneska mě popadla neodolatelná (skutečně neodolatelná - šel jsem si film půjčit ke kamarádovi) touha nechat vlahý alpský větřík ovívat mou pleš a toulat se pustými uličkami Salzburgu za zvuků hudby. A to i přesto, že takové West Side Story - ten western - se mi tu suší už drahně let. A musím uznat, že má intuice mě zase jednou nezklamala. Ten film je úžasný, Julie Andrews je úžasná, Christopher Plummer je úžasný a ta eskadra dětských tváří rovněž. Že je to naivní? Nepochybně. Cukrkandlové, až se vám z toho zkazí zuby? Na to vemte jed! Dětinské? Možná. A že vás to všechno pěkně štve? Pak jste ovšem na špatné adrese! 90% ()
Je to kouzelný film to určitě. Neohrané, ale velice chytlavé písně a tuna optimismu. A taky je to kýč jak bič. Ale přesto se mi to moc líbilo, i když ne tak jako třeba My Fair Lady. V paměti mi utkvěla hlavně scéna Lízy a pošťáka za deště v altánu. Trochu se tam tloukla love story s nacismem, který tam byl původně jenom jako mimochodem, ale když tak nad tím uvažuju, tak ono to tak asi opravdu bylo. Lidé si žili svůj všední život a do toho jim vpadlo zlo. Mám pocit, že dřív pokud byl film hodně dlouhý, tak proto, že režisér vyprávěl nějaký příběh a chtěl na to mít dost času, aby si to divák užil. Dnes jsou neúnosně dlouhé skoro všechny filmy ,ale působí to, jako že režisér natočil spoustu materiálu a je mu líto ho vyhodit. ()
Galerie (69)
Photo © Lost Films
Zajímavosti (47)
- Hned první natáčená scéna ukázala, jakou profesionálkou a zároveň hodnou osůbkou je Julie Andrews. Děti a Maria v posteli, venku bouřka a blesky... děti byly nervózní, a tak Julie mezi opakováním záběru dělala různé srandičky, až se děti podařilo uvolnit. Kym Karat (Gretl) byla tak uchvácena Andrewsovou, že se zapomněla několikrát leknout při zvuku hromu. (KIT.HL)
- Roku 1965 - 22 měsíců po uvedení - film svým výdělkem překonal Jih proti Severu (1939) a stal se v té době nejvýdělečnějším snímkem všech dob. (Pavlínka9)
- Ačkoliv se film odehrává za II. světové války, v jednom záběru je vidět krabice od ovoce a na ní zřetelný nápis „Product of Israel“. Židovský stát však v té době ještě neexistoval. (Robbi)
Související novinky
Zemřel Christopher Plummer
Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)
Reklama