Bílý lotos

1. řada: Vlastně ještě pořád nevím, co si o tom myslet. Je to rozhodně hodně originální a svébytný počin, ale mám s ním jeden zásadní problém, a to ten, že jestli to měla být komedie, tak to za mě nefungovalo, protože jsem se nezasmála ani jednou. Přišlo mi to celý spíš strašně smutný. Pomalý tempo mi nevadilo, i když je fakt, že místy bylo fakt hodně pomalý a seriál víceméně plul bez větší zápletky, jen sledující jednotlivý postavy. Ale to vlastně bylo docela fajn a osvěžující, protože tady byly charaktery tak brutálně dobře prokreslený, že to všechno utáhlo a já se fakt nenudila. Místy jsem jen fascinovaně s otevřenou pusou sledovala, jakou bandu tady dokázali tvůrci dát dohromady. Tady by bylo v soutěži, kdo je největší kretén, opravdu dost obtížné určit vítěze. Celkově? Znechucení. To je asi to správný slovo, který bych k tomuhle seriálu přiřadila a který jsem s každou další epizodou cítila víc a víc. Hodně dobře vybudovaný a hodně autentický znechucení. (05.05.2023)

1. série. Citlivá dramatická sonda do životů dekadentních postav, se kterými se dá chvílemi ale celkem s přehledem soucítit, protože v některých situacích  by se člověk mohl nacházet sám. Já miluju filmy a seriály z hotelového prostředí, tudíž jsem byla s tímto vymazleným stylem ať už z kameramanského, střihačského nebo režisérského hlediska nadmíru spokojená. Celé je to takové hezky uhlazené, navoněné a oduševnělé a hlavně to má odzbrojující soundtrack a asi nejlepší intro, co jsem za posledních pár let viděla. Herecké složení je naprostá bomba a obsahuje pár tváří, které měly možnost se ukázat z té vážnější stránky. The White Lotus je totiž psychologická záležitost, která hraničí až s motivačním existenciálnem. Příběh moc nečekejte, ač by se z prvního dílu mohlo zdát, že půjde o nějaké hotelové krimi. Je to ale čistě pozorovací terapie. 2. série Bílého Lotusu je špička mezi dnešními seriály. Tak skvělou řadu jsem ani nečekala a upřímně jsem neměla ani nejmenší tušení, že má vznikat druhá a prostě se najednou objevila na HBO. Samozřejmě jsem byla skeptická, že to nedosáhne kvalit první řady, ale šeredně jsem se spletla a druhá řada nabízí ještě mnohem propracovanější, barevnější, dramatičtější a hlavně mnohem temnější minipříběhy postav, které jsou komplexní a úžasně zahrané a skoro s každou se dá nějakým způsobem soucítit. Nádherné prostředí kouzelné Sicílie přispívá k intenzivnímu zážitku z příběhu plného sociální kritiky, černého humoru a vztahových dramatů. Navíc i ta mafiánská linie byla napsaná opravdu až překvapivě ostře a Mike White se tentokrát nebál přitlačit na pilu a v závěru slušně šokovat. White se stává tvůrcem, na něhož se budu v budoucnu hodně soustředit. (05.04.2022)

Každá postava v ději si žila jakoby svůj život ale zapadala famózně do celku.I ty co se objevily a hned zmizely.Lidé kteří se dřív neznali jsou najednou spolu na ostrově odkud není úniku a musí žít spolu.Se svými starostmi a vrtochy ,které se většinou snaží přenést na druhé ,aby ulevili sobě.Ale chtělo to možná víc akčnosti ale na druhou stranu  - na něco většího tam byl docela malý prostor.Takže spíš se děj odvíjel komorně.Upadne v zapomění. (20.08.2021)

I kdyby ďábel cestoval na dovolenou do ráje, peklo si vždycky vezme sebou. ____ Dovolená v luxusním hotelu téměř okamžitě přijde o své pozlátko a z letní zábavy se změní na existenciální horor. Všechny postavy jsou sobecké a sebestředné, a i když nejsou vyloženě zlé, jejich soustředěnost výhradně na sebe ve finále způsobí mnoho zla. Trest pro takový postoj je pro všechny stejný: musí žít sami se sebou. Nemusí čekat na posmrtný soud a peklo, oni se odsoudili sami a v pekle už žijí. Ať už skutečně opuštěně nebo v rámci rodiny, stejně jsou od svého okolí odstřihnutí, protože neprojeví ani minimální snahu, aby ho pochopili nebo snad dokonce i něčím vyšli vstříc. ___ Nejenom starší a střední generace, ale i ta nejmladší, která by měla být plná ideálů, už je načichnutá arogancí (založenou převážně na penězích) a samolibosti, případně sebelítosti (což je jen druhá strana téže mince). Ještě to ale maskuje, a to i sama před sebou, jakýmsi pseudorebelstvím. Snad jedině puberťák, který chce závodit v kánoích, má jisté náznaky empatie, ale ty jsou záhy zadupány do písku. SHRNUTÍ: Je to sranda, pokud máte rádi černý humor, ale přitom je to peklo. ....  Druhá řada ** (28.04.2022)

Mike White nemilosrdně tne do živého a jestli má tohle být opravdová reklama na ten věhlasný americký sen, tak s díky a nadosmrti odmítám. White Lotus je čistá charakterová freak show, která může být pro extrémně senzibilní a empatické jedince velmi tvrdým oříškem. Zasazení do prostředí luxusního havajského hotelu je v podstatě geniální tah, protože se (ač velmi nehezkým způsobem) naplno ukáže ten brutální kontrast bezostyšného luxusu a zároveň té nejodpornější nelidskosti. Co je asi nejvíc pozoruhodné, je ta všudypřítomná nenávist. Že bohatí nenávidí nebohaté a že se nad ně povyšují a ponižují je, to bych ještě zkousnul. Jenže každý charakter v této minisérii obzvlášť bizarním způsobem nenávidí i sebe samotného, z čehož poté vznikají „what the fuck“ situace, které ani náznakem nereflektují „skutečné problémy“ a jsou důsledkem pouhé frustrace a totální vnitřní vyprázdněnosti drtivé většiny všech postav. Způsob, jakým je celé tohle řádění zachycené a podané, je maximálně sugestivní a v podstatě bezchybný (nenapadlo mě, co by se tam ještě dalo udělat lépe). Ale jinak je to moc hezký hotel! [95%] (16.10.2021)