Ben Hur

Jak je vůbec možné, že v roce 1959 (!) vznikl film, který hravě strčí do kapsy všechny současné sandálové filmy, které si na sandálové filmy ve skutečnosti jen hrají? Ben Hur je na Blu-rayi absolutní pecka. Ten film za 55 let od své premiéry vůbec nezestárl, všechno pořád funguje, skoro čtyřhodinová stopáž ubíhá velkou rychlostí a závěrečný duchovní přesah má i dnes co říci. A jde to i bez nucených a doslovných biblických výjevů, Mel Gibson by si měl Wylerovo geniální dílo pouštět každý den. (23.02.2014)

Tak jsem si po x letech konečně uvědomil jednu věc: čím rozmáchlejší, pomalejší a detailnější, neuspěchané záběry ve filmu jsou, tím rychleji stopáž uteče! Nádhera. Takže i když je Wylerův epos dlouhý tři a půl hodiny (divné, že u LotRa mi to nikdy nevadilo, heh), užil jsem si to parádně. A to jsem přitom nečekal, o čem to VLASTNĚ celé bude. Závod kvadrig ve mě pak zanechal dojem jedné z nejnapínavějších scén, jaké jsem kdy viděl. (27.06.2011)

Třiapůlhodinový epos podle knihy generála Lewa Wallace z roku 1880 vypráví o zámožném židovském šlechtici z rodu Hurů, který se vydává na cestu pomsty poté, co jej zrad nejlepší přítel. Drama fiktivních postav se odehrává v autentickém prostředí známém především z Nového zákona. Vždyť také podtitul zní „Příběh Ježíše Krista“. Samotného Ježíše uvidíme pouze zezadu, tvář kamera nikdy nezabere, přesto právě scéna s nim patří k těm nejsignifikantnějším. Co se však při vyřčení jména Ben Hur vybaví každému, je nezapomenutelný, cca osmiminutový závod čtyřspřeží. Rok průběžně natáčená scéna, kterou paradoxně nerežíroval samotný Wyler, nýbrž pomocný režisér Yakim Vanuty. Jelikož podobně rozmáchlá produkce nemůže být postavena na jedné, byť bezmála dokonalé scéně, jsou zde pochopitelně také věrohodné kostýmy, skvělí herci, scénář vyhýbající se patosu, orchestrální hudební doprovod Miklose Rozsy, novátorské techniky kamerových záběrů, obrovský emotivní náboj a pochopitelně režie Williama Wylera, který si mohl vyzkoušet i sandálový velkofilm. Velkofilm, těžké se vyhnout tomuto slovu, když již sedmiminutová hudební předehra napovídá, že tohle nebude komorní drama o třech postavách. Přejděme však k jádru věci: Ben Hur za ty roky zestárl a dost. Příběh je na dvě stě minut příliš povrchní, jásavá, nepošpiněná červeň pelerín římských vojáků tahá oči, myšlenku „víra tě postaví na nohy“ pohřbívá její plochost a souboj galér v jedné obrovské nádrži? – škoda slov. Ale stejně: 100 švadlen, zbrojířů a koželuhů, 40 tisíc tun španělského bílého písku, 100 tisíc kostýmů, 8000 statistů, celkem přes 300 scén, 15 milionů rozpočet, 80 milionů zisk. To mluví za vše – Ben Hur JE velkofilm a jako takový si zaslouží být hodnocen. 85% (06.01.2007)

Ben Hur je megafilm. Skutočný megafilm. Nie film, kde vytvoríte státisícové armády v počítači. Proti tomu samozrejme tiež nič nemám, ale tá ručná práca, tá drina, keď máte pred sebou desaťtisíc štatistov a velíte im, čo majú robiť, tá je tu cítiť úplne všade. Ben Hur je slávny hlavne kvôli závodnej scéne s vozmi, lenže nie je to ani zďaleka jediná megalomanská scéna, tých je tu popravde omnoho viac, ako som očakával. Ben Hur je pre mňa najvýznamnejší film Hollywoodskeho monumentalizmu. Spolu s Návratom kráľa asi najväčší veľkofilm všetkých čias. Aspoň z môjho uhľa pohľadu. (27.07.2012)

Historický velkofilm, kterému nechybí absolutně nic. Původně jsem měl nemalé obavy z obrovské stopáže a náboženského základu. Po skončení mohu s klidným srdcem říci, že mé obavy se nenaplnily a jsem za to nespočetně rád. Celý příběh není nijak složitý a je celkem jasné kam směřuje, ale je podán a hlavně zrežírován naprosto perfektně. William Wyler dokázal ukočírovat tenhle velkofilm s ledovým klidem a ani jedna scéna, která se ve snímku objeví, není zbytečná. Snad nikdy jsem nebyl přesvědčený více, že Oscar za režii je v těch správných rukou. Charlton Heston, ve své životní roli knížete Juda Ben Hura, je prostě famozní, o čemž svěčí i ocenění Oscarem za hlavní herecký výkon. Zkrátka nevím co vytknout, vše mi přijde megalonské, tak jak se u správného velkofilmu sluší a patří. O žádném z 11 Oscarů nemám pochyb a další faktem je, že na vyrovnání onoho počtu se čekalo až do roku 1997 na Cameronův Titanic. Nebudu psát, že tohle dílo doporučuji, tohle je povinnost pro všechny........ (07.10.2008)