Nejlepší léta našeho života

K slávnemu filmu o problémoch demilitarizovaných vojakov som sa dostal po druhý krát až teraz. Ako je to už pomaly tradíciou, stálo ho to hviezdičku. Najlepšie roky nie sú iba slávnym, ale aj mimoriadne kvalitným filmom. Filmom s príťažlivým námetom, zaujímavými príbehmi a morálnymi problémami pri vyrovnávaní sa s rozdielmi medzi očakávaniami a realitou. Ale tiež filmom v niektorých pasážach zdĺhavým, popisným, filmom, pri ktorom má niekedy divák pocit, že inak vynikajúci herci to preháňajú a do toho všetkého znie pomerne vtieravá hudba. Celkový dojem však napriek niektorým nedostatkom ostáva veľmi silný a štyri hviezdičky sú viac ako zaslúžené. (12.05.2014)

Temer 3 hodiny dlouhy film o navratu 3 valecnych veteranu a jejich leckdy problematickem zacleneni zpet do civilniho zivota - vyhralo to 7 Oscaru a je to 'prijemna' podivana, i kdyz trochu smutna. Harold Russell to s tema hakama fakt umel, ale stejne je to chudak a klidne bych veril, ze ty slzy v posteli byly autenticky. Fredric March zacal chlastat, ale jinak z toho vyvaznul docela dobre a Dana Andrews se blbe ozenil, leckdy se choval divne, ale asi to s nim taky dopadlo dobre. Jeho otec byl asi nejzajimavejsi postava - skoda, ze se mu Andrewsova postava nevenovala o trochu vic. Herecky byly libive slecny a celkove jsem z toho filmu mel dobrej pocit, i kdyz mi to misty prislo az moc natahovany. (14.03.2019)

Williama Wylera povazujem uz dlhodobo za velikana filmu, a tymto filmom len potvrdil, ze preco. Drama o US vojakoch, ktori sa vracaju domov a maju traumy z prezitej II. druhej svetovej vojny je silnym nametom na film. Plus samozrejme herecke koncerty. Vadila mi len sialena dlzka 172 min, preto som si film videl len v telke, DVD by som kvoli sialenej dlzke uz nechcel. 89 % (10.05.2014)

Wyler splnil to, v co jsem po shlédnutí filmů od Kazana už ani ve skrytu duše nedoufal. Natočil ve své době sociologicky kritickou studii s komediálními prvky, která dokázala odolat zubu času, což se například při paradoxně mnohem vážnějším tématu jako u Džentlmenské dohody, nepovedlo ani náhodou. Se stopáží to sice poněkud přehání a zejména v první polovině snímku by se dalo stříhat ještě o sto šest, ale vzhledem k pochopení oné doby a vlastně i roku ve kterém snímek přišel, se to dá přežít i když je to z dnešního pohledu přece jenom trochu natahované. Klobouk dolů před hereckými výkony, kromě monotématických studiových polibků není co vyčítat. Snad si jen ještě trochu rýpnout do scénáře, který v některých případech rozehrává to, co není schopen dokončit a pomíjí to s lehce upachtěnou nonšalantností. Přes to všechno zde ale máme snímek plný emocí, který dokáže zapůsobit i na dnešního cynického diváka a nabídne mu Ameriku v překvapivě syrové podobě.... (11.01.2005)

Tři muži, jejichž pojítkem není dlouholeté přátelství, věk či vzdělání, jsou spojeni mnohem větší silou, prošli válečným peklem. Potkávají se v okamžiku návratu domů, dobře si vědomi skutečnosti, že už nic nebude tak jako dřív. S většími či menšími obavami a rozpaky míří ke svým blízkým a rodinám. Vzájemně se snaží dodat si odvahy prát se s osudem a začít zase „normálně“ žít. (23.01.2017)