The Best Years of Our Lives
Najlepšie roky nášho života
Režie:
William WylerScénář:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (více)Obsahy(2)
Tři vojáci – seržant, kapitán a námořník – bývalí příslušníci válečné mašinerie, představují reprezentativní vzorek americké armády. Po skončení II. války se znovu vracejí do všedního života, který jim náhle připadá neskutečný. Seržant pracuje jako bankéř, kapitán nastoupí jako prodavač v obchodním domě a námořník postižený zraněním hledá práci nejobtížněji. Podaří se jim v blahobytu a bezpečí nalézt vnitřní klid a spokojenost? Snímek z roku 1946 patří k nejslavnějším dílům americké kinematografie všech dob. Byl oceněn sedmi Oscary. Kromě jiných písní ve filmu zazní i česká Škoda lásky. Režisér Wiliam Wyler často zpracovával literární či divadelní předlohy a byl znám svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Na svém režijním kontě má úctyhodných čtyřicet pět celovečerních snímků, z nichž připomeňme takové klasiky, jako Na Větrné hůrce, Lištičky, Prázdniny v Římě či Ben Hur. (Česká televize)
(více)Recenze (108)
S citem, odpovídající dávkou sentimentality a obrovskou náloží přirozené a zdravé lidské empatie natočený snímek, který možná nejlépe ze všech jeho amerických bratříčků znázorňuje nelehký boj válečných veteránů o znovunalezení svého místa na slunci a ztraceného duševního klidu. Scénář je nesmírně inteligentní a zvládá pojmout takové množství uvěřitelných a různorodých emocí, že by stopáž mohla být klidně ještě o nějakou tu minutku delší. Všemu pak nasazují korunu ústřední sympatické postavy, mezi nimiž to jiskří v tom nejlepším slova smyslu, a samozřejmě všichni výteční herci, kteří se zcela zdrželi tehdejšího trendu v podobě efektního přehrávání a podávají naprosto uvolněné a přesné výkony. Opravdu, byť je to pouze můj vlastní dojem, málokterému filmu jsem ve znázornění společenských nálad určité etapy novodobé americké historie natolik upřímně důvěřoval.... 95% ()
Wyler ve vážné poloze opět nezklamal. Klasický hollywodský styl, ale naprosto neklasický nehollywoodský obsah. Na čtyřicátá léta pořádná porce syrovosti. Je s podivem, že tak kritickou podívanou o post-válečných traumatech, na jakou jsme zvyklí spíš ze filmů 70. let, které reflektovaly válku ve Vietnamu, natočil Wyler už rok po skončení druhé světové. ()
Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. ()
Silné válečné drama, jež nepochybně mělo své místo v roce, kdy vzniklo. Dneska se ale na příběh několika válkou nevratně zničených životů nedívá snadno, a to ani přes snahu o pozitivní vyznění filmu. Homer je borec, ale člověka zamrazí, kdykoliv jej potká. Nejsem pokrytec, a tak tvrdím, že příběh Freda je ještě mnohem smutnější. Americkou společnost reflektující snímek s krutou stopáží, velmi dobře nadabovaný Českou televizí (1997) se skvělými Mrkvičkou, Strejčkem a Langmajerem v hlavních rolích. Přesto, považuji tohle dílo za hodně nezáživné. ()
"Pre tých chlapov z letectva nie je jednoduché byť opäť na zemi..." Skvelá nadčasová dráma, ktorá nám na troch postavách vojakov vyrozpráva príbeh každého z nich. Príbehy hlavne o neľahkom návrate vojakov do bežného života. Zmenili sa oni a zmenil sa i svet okolo nich. Asi najviac ma zobrala postava vojaka Homera - vojaka bez rúk, ktorý sa však svoje háky naučil perfektne používať. Žiadne vojnové scény nečakajte, tento film je hlavne o výbornej psychológii postáv a dobrých dialógoch. Rokom výroby a dĺžkou filmu sa nenechajte odradiť. Mne to zbehlo ako voda. 80%. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (15)
- Fredric March hrající ve filmu bankéře pracoval v oboru bankovnictví i ve skutečném životě, a to předtím, než se stal hercem. (ČSFD)
- Postava, kterou hraje Ray Teal, je uvedena v titulcích jako „Mr. Mollett“. Jeho jméno však ve filmu nikdy nezazní. (ČSFD)
- Háky, které nosí Harold Russell (Homer Parrish) ve filmu, jsou pravé. Harold totiž opravdu přišel během druhé světové války o obě ruce poté, co mu výbušnina známa jako TNT explodovala v rukách. Obdržel háky, naučil se s nimi zacházet a dostal roli ve výcvikovém filmu pro armádu s názvem Diary of a Sergeant. Právě zde jej viděl režisér William Wyler a okamžitě jej obsadil do tohoto filmu. Harold za tuto roli jako jediný herec dostal dva Oscary – první za nejlepšího herce ve vedlejší roli a druhého Oscara dostal za to, že se stal inspirací pro všechny vojáky, kteří se vraceli domů z války. To ho dělá jediným člověkem v historii, který za jednu roli dostal dva Oscary. (viperblade)
Reklama