Sběratel

Pozdní a velmi slabý Wyler. Zpočátku se zdá, že nás čeká prakticky až horrorová podívaná založená na minimalismu, aby se film následně transformoval na drama, ze kterého jsou snad i cítit květinové děti a v samém závěru se zase dočkáme jakéhosi pokusu o vysvětlení Stockholmského syndromu. Herci jsou velmi špatní a protože se na scéně objevují prakticky jen ti dva, tak si asi dovede představit, jak se jich po čase zatoužíte zbavit. Vše trochu zachraňuje úplný závěr, ale když si vzpomenu na to příšerné tvrdé světlo a nijakou dramatickou linku, nemohu hodnotit jinak než velmi podprůměrně. (16.03.2005)

Introvertní mladík s obrovskou touhou po vysněné lásce má poněkud nevšední seznamovací metody a já musím zcela otevřeně přiznat, že se mi Terence Stamp moc líbil, křehký, zranitelný a velmi pravděpodobně s diagnózou.. Samantha Eggarová v roli unesené studentky zajímavá, byla jsem zvědavá i napnutá, jak to celé dopadne.. Hra stínů a světla ve sklepení úchvatná, podpis WW nezaměnitelný, pro mě působivý.. (30.01.2023)

Samantha Eggar v některých záběrech vypadá o dost starší, než její věznitel Terence Stamp, což se k naraci příliš nehodí. Žánrově se nejedná o horor, ale spíše o čistokrevné drama. Od začátku jste nuceni přemýšlet, jak bude příběh pokračovat, kolik motýlů a žen ještě Freddie uloví. Závěr mě osobně trošku zklamal, čekal jsem nějaké omylem objevené dveře do dalších místností sklepení, kde ve věčném klidu odpočívá půl tuctu Mirandiných předchůdkyň. (16.04.2010)

Režisér rozsáhlého Bena Hura natočil komorní thriller o dvou hercích v jednom sklepu. V něm psychopat s vizáží Sheldona Coopera drží v zajetí krásnou zrzku, s níž by rád strávil celý život. The Collector nenabízí nějaké výraznější násilí, jako třeba příbuzné Psycho, jeho síla tkví jinde. A to jak v parádním obsazení, tak scénáři a v příjemných detailech. Stampův „Sběratel“ totiž není typický maniak, který své oběti bezhlavě mučí. Naopak. Své potenciální lásce dopřává nečekané pohodlí, kratičké vycházky, ale i respektované soukromí (před vstupem do pokoje vždy klepe). A to je na únosce hodně sympatický přístup. Dívka zachovává zdravý rozum a snaží se svého nepřítele přechytračit a zároveň nenasrat. Postupem času však samozřejmě dochází k vzájemným konfliktům, které vrcholí v poslední půlhodince. Snímek by si tak neměli nechat ujít hlavně fandové pomalých, ale kvalitních thrillerů. (04.02.2014)

Opravdu jsem byla mile překvapena, když jsem zjistila, že film se drží originálu (tedy knihy od Johna Fowlese). Jistěže všechno podchytit nedokázal a trochu ubral psychologicko-filosofickému střetu dvou odlišných mentalit, nicméně je dokázal alespoň nastínit (ve scéně s knihou asi nejsilněji). Prostě krásné podobenství o společnosti a lidech, horror bez krve, psychologické válečné drama ... já vlastně ani nevím jak bych ho charakterizovala ... podivnost, při které řvu vzteky. (03.06.2003)