Smolný pich aneb Pitomý porno

3 minuty pichu a pak hodina nudy. Nemůžu říct, že bych se chvilkama poťouchle neusmívala, ale osobně mně to nijak neohromilo. Závěrečná pasáž, kdy je učitelka lynčovaná rodiči na třídní schůzce, se mi asi líbila nejvíc - to byla klasická ukázka pokrytectví a předsudků celé společnosti, a to nejen v Rumunsku. Vtipné je, na co všechno dětičky tajně koukají, ale když se jedná o učitele, tak je to naprosto nepřípustné. Položme si otázku.. To si jako vážně všichni myslí, že my učitelky nešukáme? --- (14.07.2021)

Tenhle film možná vyhrál Berlinale, ale já bych ho nikomu nedoporučila. Je totiž mírně řečeno natočený velmi nekonvenčním způsobem. Hlavní hrdinka, oblíbená středoškolská učitelka, natočí se svým manželem erotické video, které se ale bohužel dostane na veřejnost. Mladou ženu tedy čeká "soud" s rodiči svých žáků o její další působení na škole... Video tvoří prolog k filmu, na který navazují tři části. V té první naše hrdinka prochází ulicemi Bukurešti a divák má možnost nahlédnout do života v současném Rumunsku - jedná se asi o jeden z prvních filmů, kde jsou roušky a povinné rozestupy běžnou součástí života všech postav. Druhá část pro mě byla nejméně stravitelná - nemá totiž žádný děj a zdánlivě nesouvisí s příběhem, je totiž jakýmsi výkladovým slovníkem k různým aspektům lidské historie a biologie člověka. Ve třetí části konečně dochází k zásadnímu jednání učitelky s rodiči, jeho vyvrcholení ale kazí tři stylizované závěry. Shrnutí: Art jako blázen, který rozhodně není pro každého. Pro mě tedy rozhodně ne. (22.08.2021)

Spíš špatný... začátek je .. ehm. zajímavej. Ta prostřední část (bez komentáře) se mi líbila asi nejvíc, ale několikrát jsem u pasáží kde se fakt vůbec nemluví, usnul. Bylo to spíš umělecky seřazené dokumentární drama. No a třetí část, završená třemi možnými konci - moc dlouhá, pořád se opakovaly nadávky na adresu učitelky, což při neznalosti rumunštiny a pohrdáním chudým anglickým slovníkem v titulcích ztratilo ten šmrnc. Ve filmu se objevila i česká věta. (04.05.2021)

Za prvé: celé je to pandemické, všichni v rouškách atd. Za druhé, už ten divnej úvod, kde přes obrazovku blikala různobarevná řvavá tapeta, že to je censored version, poukazovala na takovou trochu amatéřinu. Aha, teď jsem zjistil, že to je cenzurováno na streamech kvůli američanům, takže jinak by to tam bylo normálně vidět. Tak to sou fakt kokoti. Ale co následovalo pak, byla jedna velká nuda, rozdělená na 4 části: Část první: nudné zdržovací záběry, jak ženská jde někam, kamera čumí po okolí, jak je to v Rumunsku hnusné. Člověk se na to vůbec nemusí dívat, můžete si třeba vařit nebo uklízet... a to i když je to s titulkama. Část druhá: nemá se zmíněným videem nic společného. Spíš se nám tady představuje Rumunsko ve svém nejhorším světle a poukazuje se tu na světové problémy lidstva, ale hlavně v souvislosti v Rumunskem - pojmy se tu vykládají formou citátů, glos, názorů, anekdot. Někdy je to docela trefné, ale spíš ne a nebaví mě to a je to dlouhé. To je první hodina. Část třetí - tady to konečně bylo trochu zajímavé, jak si ji rodiče podávali na jakési schůzi. Část čtvrtá - tři možné konce vnímám jako neschopnost vymyslet jeden, ale solidní. A to je konec. Ten název filmu sliboval mnohem víc. Rumuni na sobě holt ještě musí pracovat, tohle jim nežeru. Někoho potěší zmínka o Karlu Gottovi, Václavu Havlovi a přítomnost české herečky Petry Nesvačilové (kterou mám rád), ale ta ta má jen jednu větu a vůbec nevím, proč tam byla. PS: jinak když jsem se dočetl, že herečka v hlavní roli hrála ten úvodní smolný pich sama, tak to z ní dělá docela hereckou děvku, ne? (27.08.2023)

Nedávno jsem si někde žehral, že dobovou fresku natočenou metodou Alexeje Germana, tedy zdánlivě nekoherentní chaotickou změť výjevů plnou pološílených postav, není možné natočit v současném nudném pragmatickém prostředí. Lol, jaká arogantní fňukna jsem. Fskutečnosti stačí postavit kameru na libovolný flek do Bukurešti a věci se dějí samy. První dvě třetiny filmu jsou naprosto boží Betlém, mimo jiné i proto, že se jedná stále ještě o film. Až třetí kapitola se promění v divadlo karikatur, kde se tak nějak povinně uchechtává již každý, protože je to jen zmaterializovaná gehenna názorových střetů na sociálních sítích. Radu Jude prostě tu "konstruktivní, pozitivní satiru" zase nezmák a ona ta jeho rezignace na rumunskou společnost (která je prakticky stejná jako naše, sryjako) ji ani nikdy zmáknout nedovolí. A je to tak dobře. Akorát mně by stačilo zírat dvě hodiny jenom na to, jak jde ženská Bukureští, kde jsou všichni úplně v prdeli. Ale maj velký auta. "Matematika říká, co by bylo, kdyby mohlo být úplně všechno." (03.09.2021)