Detektivní příběh

Film který zprvu nevypadá že se mělo odehrávat něco více než jen praktická ukázka běžného života na policejní stanici sem tam vyplněného vtipnými vložkami. S příchodem Kirka Douglase a především pak s příchodem doktora Schneidera, který je Douglasovým posledním nevyřešeným případem, dostává film ale trochu jinou fazónu. Osobní pohnutky, které se v něm zakořenily už od dětství, kdy byl jako dítě psychicky týrán vlastním otcem a kvůli kterým se před okolním světem obrnil vlastním necítěním se mu nakonec stávající osudným, a nakonec si i uvědomí že to co celý život tak nenáviděl u otce, žije vlastně on sám. 85%. (11.01.2010)

Já jsem celou dobu přemýšlela o těch dvou týpcích, ale nakonec mě to napadlo, proč tam jsou jejich role tak důležité. Výborná noirovka s Charismatickým Kirkem, který tady neměl až tak moc vděčnou roli, ale ujal se jí velmi dobře. Polda, který vnitřně otupěl a to se nutně muselo nějak projevit ve vztazích nejen k zatčeným, ale i k jiným osobám, jemu velmi blízkých. A souhlasím s hanagi, že ta vyděšená zlodějka Lee Grant byla tím správným kořením, které celý film udělalo ještě víc povedeným. (19.10.2015)

Detective Story je realistickým pohledem na běžný den jednoho policejního okrsku. Tvrdošijný zastánce práva, detektiv James McLeod (Kirk Douglas), se nebojí použít svou moc proti kriminálním živlům. Obzvlášť neústupný je ve stíhání doktora Karla Schneidera, specialisty na potraty. Po té, co zjistí, že jeho žena byla u tohoto doktora kdysi dávno na operaci, a že otcem dítěte měl být gangster Tami Giacoppetti, je toho na něj příliš. Přestává se ovládat a jedná jako jeho otec, kterého celý život nenáviděl. Není to žádná pohádka... (28.06.2007)

Nedôveryhodná a príliš divadelná snaha prekonať afekt žánru a pozrieť sa na detektívov a ich prácu z civilnejšieho pohľadu. Výsledkom je herecký súboj, kto sa viac hodí o zárubňu. Kľúčovou postavou príbehu je žena hlavného detektíva, ktorej osobný príbeh sa stáva súčasťou prípadu. Jej postava je však len primitívnym nástrojom rozprávača a jej reakcie sa zo sekundy na sekundu menia podľa toho, ako sa to hodí. Zostarlo to strašne, ale strašne. Čím vážnejšie a serióznejšie sa tieto "ambiciózne" noirovky snažili tváriť, tým horšie to dopadlo (viď. napr. The Lost Weekend). (19.04.2020)

Asi mám nového oblíbeného Wylera. Osazenstvo policejní služebny jedné noci - v čele s charismatickým Kirkem Douglasem - je neuvěřitelně pestré a zábavné. Fakt, že se to krom první a poslední scény odehrává celé na jednom místě, je geniální a ukazuje, jak šikovně dokáže tenhle režijní veterán pracovat s prostorem. A pro film noir Wyler znovuobjevil kouzlo psychoanalitických teorií (naposledy jsem to myslím zaznamenal v Smrtelném hříchu) a jejich úvah o roli rodičovských vztahů na vzorce chování dětí. (05.08.2019)