Funny Girl

Barbara Streisand u mě opravdu nepatřila mezi herečky, které bych mohl řadit mezi oblíbené. Alespoň jsem se znovu přesvědčil, co dokáže dabing, protože tohle byl první film, kde jsem ji slyšel v originále a jen jejím přičiněním nemá film o hvězdičku míň. Wyler totiž tentokrát ve vážnější druhé půli neudrží dramatickou linku a co by možná fungovalo v normálním filmu, působí v muzikálu utahaně a bez šťávy. I když, vlastní hudební čísla si tu užijete v podstatě jen ve výstupech, která i ve filmu fungují jako muzikál. Odzbrojující humor a herecký výkon Barbary Streisand však vynahradí téměř vše. (09.05.2006)

Nepochopím, prečo postavy na plátne zrazu prestanú rozprávať a začnú spievať. A nikoho to neprekvapuje, dokonca sa ešte pridávajú. Iba ma to utvrdilo v tom, prečo sú pre mňa muzikály nežiadúce a patriace skôr do sféry divadla než filmu. Preromantizovaný príbeh je navyše nadľahčený až komediálny a dramatická zložka je v ňom takmer neviditeľná. Postavy len tak preplávajú dejom. Áno, v závere sa síce vyskytne konflikt medzi dvoma hlavnými postavami, ale ten je tak nezaujímavý a vágny, že pripomíma viac rozmar znudeného páriku z horných desaťtisíc. A tá ohromná stopáž. (06.07.2022)

Opravdu nemůžu jinak, než hodnotit "jen" třemi hvězdičkami. Ze všech muzikálů, které jsem viděla se mi tento líbil asi nejméně. Neříkám, že je úplně špatný. Děj je poměrně zajímavý. Jediné, co bych tomuto filmu vytkla je to, že je to muzikál a zpívá tam jen Barbra Streisand. Nejsem proti ni vůbec zaujatá, a její zpěv se mi moc líbí, dokonce si myslím, že je to jedna z nejskvělejších hereček a zpěvaček své doby, ale mám ráda ty muzikály s velkou show, kde zpívá větší množství herců, a ne jen jeden. Určitě si myslím, že ale stojí za shlédnutí, hlavně těmi, kteří jsou velkými fanoušky B. Streisand. (12.06.2008)

Přestože mám respekt k umění Barbry Streisand jako zpěvačky i herečky, muzikál jako žánr vlastně nesnáším (mám rád hudbu). Na tomto si nejvíc cením toho, co na něm příznivcům muzikálu nejčastěji vadí. Totiž ono drama, které prožívá dřívě úspěšný muž vedle manželky, která jej svým úspěchem přerostla. To by mohlo být opravdu dobré, ovšem žánr muzikálu a nažehlený Omar Sharif vylučují jakoukoli hloubku. --- Je to připomínka časů, kdy v Hollywoodu ještě platila morální autocenzura. Lidová zábava? Prosím, ale slušná! O pár let později už bylo všechno jinak. (17.08.2010)

Pokud někomu není jasné, co je vlastně na té Barbře tak strašného, měl by se podívat právě na Funny Girl. Není to dobrý muzikál, ale za jistých okolností by byl alespoň snesitelný. Kdyby byl natočen o patnáct let dřív, mohla v roli Fanny zářit Debbie Reynoldsová. O pět až deset let dřív to mohla být Shirley MacLaineová. To se bohužel nestalo, a tak musíme vzít zavděk Barbrou. Je strašná. Má hlasový fond, má komický talent, má dokonce i svůj zvláštní půvab. Hrozné ale je, jak na to pořád upozorňuje. Ve zpěvu jsou to všechny ty afektované přídechy, přivřené oči, házení hlavou atd. V hraní přehnaně emotivní zkraty v jednotlivých scénách (často během jediné věty), aby každý viděl, jak je schopná "střídat dramatické polohy". To, co by dobrá herečka vyřešila drobnou intonační nuancí, Streisandová prodává rozmáchlým teatrálním gestem. Bohužel právě za tuto roli dostala Oscara, což ji zřejmě utvrdilo v tom, že to dělá správně. Začátek filmu (a hlavní hrdinky u divadla) je ještě zábavný a docela svěží, ale pak už to jde od desíti k pěti skrz nekonečné množství lyrických songů a zpatetizovaných banalit, jako vystřižených z Pytlákovy schovanky, ale myšlených tentokrát vážně. 30% (27.07.2006)