Funny Girl

One-woman show Barbry Streisand, která ukazuje v plné nahotě, proč ji lidé v Hollywoodu nenávidí. Její sebestřednost a ego čiší z každého záběru, kamera ji vždycky zabírá tak, aby byla centrem všeho okolo, co scéna, to nové opulentní šaty, nový účes, všichni ostatní jsou odsunuti na vedlejší kolej, protože nikoho nepustí ke zpěvu, takže nejde ani o klasický muzikál, protože tu chybí TI DRUZÍ. A je to škoda, protože právě scény ze Ziegfield Follies patří k vrcholům filmu, neboť na jevišti se Barbra musí alespoň trochu přizpůsobit celku. Funny Girl není špatný mix zpěvu, romance a pohádky o tom, jak prostořeká chudá dívka ke slávě přišla, jenže Wyler nebyl schopný odkázat Streisand do patřičných mezí a ukočírovat její ego. (07.05.2011)

Na dobu vzniku vypadá tento muzikál neuvěřitelně staře. Kdybych nevěděl rok vzniku, typoval bych tak první polovinu 50. let. Působí to neuvěřitelně melodramaticky a vůbec se to nehodí do progresivních 60. let. Kor do jejich konce, kdy se kinematografie začala rychle měnit. Navíc mi postava, kterou ztvárnil Omar Sharif přišla neuvěřitelně nesympatická a ten konec nevěrohodný. William Wyler byl skvělý režisér, možná nejlepší nebo určitě jeden z nejlepších starého Hollywoodu, nicméně jeho věk ho zde už nejspíš dohnal. (08.01.2022)

Fanny by si podľa mňa zaslúžila lepší príbeh. Barbra ju zahrala takmer famózne, občas jej scenár vkladá do úst vynikajúce repliky a je nesmierne sympatická. Čím ďalej, tým viac. Len mám väčší problém s tým, ako mám vlastne film chápať. Asi je to oslava ženskej sily a oddanosti, len mi tu tieto vlastnosti hraničia s hlúposťou. Prečo máme spoločne s Fanny dávať šancu jej manželovi? Pretože je to taký elegantný fešák? Pretože ho hrá Omar? Prvá polovica je o jej vzostupe a začínajúcom vzťahu, tá druhá skoro už iba o tom vzťahu a na ploche dvoch a pol hodín ma to nedokázalo po celý čas uhranúť. Akoby bol film určený pre trpezlivejší indický trh. Ale pochopiteľne tu cítiť, kto to točil a že je to stopercentne profesionálne odvedená práca. (27.12.2016)

Barbra Streisand jako hlavní hrdinka Fanny je okouzlující - vtipem, půvabem, zpěvem. Nevadí ani delší stopáž a pokerová vášeň jejího partnera Nickyho. Hlavní hrdinka přece musí trpět, jak říká Fanny. Její prostořekost připomíná podobné postavy - Lízu Doolittleovou nebo Vivian z Pretty Woman. I když si Fanny dokáže dělat před novinářin legraci z Nickyho prohřešku, na oslovení "slečno" reaguje jednoznačně. (06.07.2010)

"Proč mě máte angažovat? Představte si, že každý den snídáte rohlík a najednou vám přinesou koblihu, je to úplně jiné, ale vy zjistíte, že hrozně dobré. A proč vám to řikám? No, přece proto, že JÁ jsem ta kobliha mezi rohlíkama".... Tenhle muzikál nezbožnuju tolik jako Hello Dolly, ale stejně mu nemůžu dát menší hodnocení, protože ta trošku natažená manželská "přetahovaná" , je bohatě vyvážená krásnými písněmi, kostýmy, kamerou a božskou Barbrou, za jejíž schopnost každou legrační scénu ještě podpořit shozením sebe sama si této herečky-zpěvačky par excelllence nesmírně vážím. (16.10.2005)