Ztracený na Sibiři

Tento film je falešným pokusem o ztvárnění hrůz stalinistického Sovětského svazu a tragédií lidí uvězněných v stalinistických gulazích. Film se snaží být natočen syrově a emocionálně zároveň, nicméně do konce není dotáhnut ani jeden z těchto dvou aspektů. Režisér chtěl ukázat, že i v nekonečně nelidských podmínkách člověk, chce-li, dokáže zůstat člověkem - toť ona milostná scéna, kdy se Angličan s doktorkou jen tak dotýkají a nanejvýš se letmo políbí. Režisér chtěl do filmu zakomponovat určitou dávku poetiky, což se prakticky vůbec nedaří a ve filmu tento pokus vyznívá dost sebeparodicky. Vlastně celý film působí dojmem, jako by chtěl zlehčit a parodovat onu hrůznou dobu. K tomu mu perfektně pomáhají skutečně tupé herecké výkony (jestli se o hercích dá mluvit), které jsou umocněny doslova čínským stylem hraní - gestikulace z komediálních kung fu filmů, skutečně chabé dialogy a vše podtrženo mimořádně tragickým českým dabingem. Ruské filmy - vzhledem k intonaci - je prostě lepší sledovat v původním znění. Mohu tedy říct, že jsem se opravdu nemohl dočkat, kdy konečně film skončí. A když skončil, rozlila se blaženost. Blaženost, že toto peklo nemusím už dál snášet. POZNÁMKA: Vysoké hodnocení zdejších uživatelů je skutečně zarážející. Na druhou stranu ale vím, že i ti rádoby odborníci, kteří dokáží filmy hodnotit i po technické stránce a dokáží k filmu vyprodukovat neobvyklé množství odborně vypadajících slov, prostě těmi odborníky nejsou. Protože pokud mi někdo napíše, že je toto neobyčejně chytlavý lidský příběh, tak já říkám, že buď to tento člověk píše jen proto, že neobyčejně chytlavé lidské příběhy americké kinematografie nemá rád, protože jsou americké anebo chce být moderní svým názorem upřednostňující ruskou kinematografii anebo prostě se chce zalíbit vysokohodnotícím. Ať tak či onak, hodnocení tohoto filmu zařazuji do složky Velký omyl. (24.11.2010)

Pominu-li příšerný dabing, který připomínal Troškovy letní taškařice 3. kategorie a ne film na vážné téma, celkový dojem je dosti žalostný. Kromě pár osamocených scén film nevzbuzuje ani strach ani znechucení nad Stalinovou tyranií nebo nad gulagy samotnými. Natož pak sympatie k hlavnímu hrdinovi. Chvílemi jsem netušila, jestli nekoukám na parodii. Zatím jediný dobrý film o ruských gulazích, který jsem viděla, bylo německé Bílé peklo režiséra Martinse. A samozřejmě Doktor Živago režiséra Davida Leana. Ačkoli ten není tak docela o gulagu. (27.06.2012)

Úděsný snímek o bolševické zrůdnosti. Nejhroznější je zjištění, že u téměř všech zůčastněných už zdaleka nejde o nějakou ideologii, víru, ale že v nich, opravdu v nich, unitř a skrz naskrz, převládly sadismus, cynismus, ztráty zábran znásilňovat, vraždit... U vězněných i věznitelů bylo normou zařadit se do vzteklé smečky, mnohdy ne kvůli snaze o přežití, ale pro skutečné vnitřní uspokojení. (04.07.2009)

Z archeologického náleziska do gulagu alebo Ako sa dá aj romantická zápletka vtesnať do existecionálnej drámy odohrávajúcej sa v gulagu. Že boli russácke sibírske gulagy horšie ako pracovné tábory či asi aj nacistické koncentráky, ani netreba pripomínať. Neradostný osud hlavného hrdinu ide ruka v ruke s jeho počiatočnou naivitou, všade bieda, lopota, poníženosť a potupenie i tých najzákladnejších ľudských práv. A práve v takýchto podmienakch by sme asi nečakali priestor na romantickú zápletku. Mal som tiež problém prekusnúť sa cez viacero uspievaných a utancovaných scén (Lilka, poď spievať, zbor hluchonemých čaká), ktorými si Russáci krátili chvíle, otravne drzé a papuľnaté dievča, ku ktorému si nevedno prečo hl. hrdina nachádza vzťah, ale napriek tomu pôsobivé dielo, ktoré vzniklo v poprevratovom režime. (02.04.2023)

Ačkoliv věřím, že skutečnost byla ještě o dost horší, i tak tenhle film ukazuje s velikou dávkou syrovosti a mrazivé působivosti zobrazení nelidských životních podmínek vězňů ve stalinistických koncentračních lágrech - gulazích. Hlavní hrdina - britský archeolog, uvězněný bez zjevné příčiny (jak bylo ostatně v Sovětské říši zvykem) - se musí vypořádat nejen s perzekucí ze strany dozorců, kteří byli neomezenými pány nad životem a smrtí každého uvězněného, ale také bojuje o život s těmi nejhoršími kriminálníky a vrahy za strany vězňů. Jeho přerod z muže s vizáží salónního džentlmena ve vyhublého a okolními vlivy otřískaného mukla je úžasný. Je také čitelně ukázáno, že političtí, neprávem odsouzení vězni, byli v gulazích považováni za mnohem horší sortu lidí, než ti nejhorší vrazi a násilníci. Nechybí ani tragická love story hlavního hrdiny s táborskou ošetřovatelkou. Před několika lety uvedeno na ČT2, v případě opakování je tenhle působivý film jasnou volbou. (15.01.2005)