Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (41)

pepo 

všechny recenze uživatele

Skvely pohlad na vojnu ocami jednej rodiny. Prijemne civilne, krasne ludske a v klucovych momentoch dokonale strhujuce a zdrvujuco tragicke. Wyler drzi vsetky polohy pevne v rukach a serviruje svoj dalsi fantasticky film. Remeselne precizny, herecky presny a myslienkovo vseobecne zrozumitelny. 10/10 ()

Exkvizitor 

všechny recenze uživatele

Průměrné melodrama plné klišé, ovšem s několika silnými scénami (působivý je zejména výjev z rodinného bunkru během bombardování), celkem zdařilé jsou i některé dialogy. V druhé polovině filmu nabírá na síle propagandistická linie, která se snaží ukázat, že válečné úsilí stmeluje dohromady všechy třídy britské společnosti, od aristokracie (lady Beldonová) přes vyšší střední třídu (paní Miniverová a její idylická rodina) až po nižší vrstvy (služebná Miniverových a její snoubenec). Skutečnost, jak jí dokumentuje "Válečná deník" George Orwella však byla diametrálně odlišná: Orwell se dokonce domníval, že arogance a sobectví vyšších vrstev, které nepolevily ani za války, povedou zákonitě k revoluci... ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Konecne genialny vojnovy film, Anglicanka napriek doliehajucej hroze WWII nadalej pestuje ruze, a snazi sa mat co najobycajnejsie dialogy- WWII je uz notoricky znama vec, vznikli 1000ce knih /kvalitna literatura/, 1000ce filmov /niektore i kulty nadcasove/ a snad miliony clankov. Takze radsej som bral tie obycajne dialogy, napokon Wyler mal pravdu, i pocas najbrutalnejsich bojov WWII jestvovali v Europe oazy kludu a pokoja - Portugalsko, island, Svedsko, z obcianskej vojny sa spamatavajuce Spanielsko uplne obisli boje 1939 - 45, ale aj Irsko bolo kludne a pohodove. S absolutnym hodnotenim nevaham . 100 % ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Nádherné působivé Wylerovo lidské dílo, silně protiválečný snímek, který zároveň pozvedá a vyzdvihuje Anglickou povahu a jejich smysl pro povinnost. Konec jen podtrhuje nesmyslnost války a pomáhá morálce v boji za správnou věc. Garson je ve své roli skutečně skvělá, ostatně všechny postavy působí velice příjemně. Naprosto kouzelná je pak Teresa Wright, kterou jsem si ostatně jako v každém jejím filmu, zamiloval od první vteřiny. Více než zasloužený Oscar. ()

joehot 

všechny recenze uživatele

Jako (proti)válečné drama či oslava nezdolné ženské síly funguje Paní Miniverová výborně, ale jakmile dojde na propagandu (která z filmu místy doslova kape v koncentrátu - není se však čemu divit s přihlédnutím k době vzniku), jako bych koukal na dočista jiný snímek. Podstatně méně zajímavý, nutno dodat. Rozhodně stojí za podívání, což tehdy stvrdila i Americká akademie filmového umění a věd několika Oscary, včetně toho hlavního. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Během natáčení došlo k útoku na Pearl Harbor, scénář se přepisoval a aktualizoval a závěrečné kázání v poškozeném kostele psal Wyler spolu s Henrym Wilcoxonem, který představoval vikáře, až noc před natáčením. Jeho síla byla taková, že ho prezident Roosevelt nechal přeložit do mnoha jazyků, vytisknout a distribuovat spojencům. Dnes film samozřejmě působí dost sentimentálně, ve své době ovšem splnil svůj účel měrou vrchovatou. Přesto vůči němu Wyler později pociťoval jisté rozpaky. Bezprostředně po jeho dokončení totiž narukoval k letectvu a přímý kontakt s válečnou realitou ho přiměl k následující úvaze: „Film se otřel jen o povrch války. Nemyslím tím, že by byl špatný, byl jen neúplný.“ (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Pokračování, odehrávající se po Dnu vítězství, vzniklo pod názvem The Miniver Story (1950). Obsazení hlavních rolí bylo stejné, jen zmizela postava nejstaršího syna Vina, protože jeho představitel Richard Ney byl v té době už bývalým manželem Greer Garson. (NinadeL)
  • V roce 1943 byl snímek převeden také do rozhlasové podoby. (Terva)

Reklama

Reklama