Odysseus a hvězdy

Na hodnocení se jistě podepsala nostalgie, tenhle televizní film zkrátka patří k mému dětství. Sci-fi bylo na obrazovce jako šafránu a tenhle snímek byl navíc určen dětskému publiku. Jako kluk, který fandil sci-fi, jsem byl vděčný i za tenhle kousek, byť nebyl výpravný, triků bylo minimum a celkové zpracování odpovídalo českému prostředí a své době. Celkový dojem: 50 %. (04.06.2009)

O tom co způsobila tajemná kulička ukrytá v šutru. Sci-fi příběh scénáristy Oty Hofmana určený dětskému divákovi dnes vyniká nostalgickou formou dětské fantazie a snů. Na svou dobu výtečný snímek, který po trikové stránce krapet zestárnul, ale příběhem a uvěřitelnými dětskými hereckými výkony je stále koukatelný. Zpracování je jednoduché s použitím malého množství triků. Ale ve výsledku vypadá dokonale, což dokazuje pravdivost hesla, že někdy málo znamená více. Film také nese jisté poselství, kterým je vlastně celý příběh ukončen. Trochu to vyvolává úsměv, ale pro dětského diváka to vyznívá jednoduše a srozumitelně. Jedná se o odpočinkový film, který svým tajemnem dokáže zaujmout i po tolika letech. (23.07.2014)

A zase krasna Jaroslava Obermaierova...., pro me se pak strasne tezko cokoliv dalsiho hodnoti, tomu verte. :-) Jinak jde o detsky film, trosku sci-fi, ktery milovniky sedmdesatkove nalady neurazi v zadnem pripade. (jak pritahne Svehlik domu tatrou tu svoji s100, nacez mu ji manzelka nastartuje...to bych nechtel zazit. :-) ) Me to docela bavilo, slabsi 4. (07.01.2012)

Jako mladý chlapec jsem ten film děsně žral, nicméně s postupem času musím říct, že jsem si opravdu pamatoval hlavně ty scény s kamenem a koulí, no a pochopitelně s kočičkou. Po dlouhých letech jsem film opakovaně viděl se svými dětmi a ty mezihry byly opravdů dost děsivé. Takže z nostalgie ty tři dám. (30.03.2010)

Můj oblíbený dětský film. Když jsem ho poprvé viděl u babičky na její černobílé televizi, byl jsem přibitý u obrazovky směšných rozměrů a nevnímal jsem okolí. Tenkrát mi připadal úžasně tajemný. Na scénu kdy kulička začne zkoumat své okolí, jsem koukal s otevřenou pusou. Dnes jsem se na něj podíval po dlouhých letech a vybavily se mi vzpomínky na dětství. Takže hodnotím dětskou optikou. Ale jsem Husákovo dítě, dnešní haranti už to možná vidí jinak. (23.03.2014)