Dlouhá míle

Před Adamcem musím smeknout klobouk, protože tohle v mých očích předčilo i jeho kultovní „Sanitku“. Pomalu se rozjíždějící, ale každou epizodou víc a víc gradující drama z prostředí vrcholového sportu, s perfektně padnoucími herci (tedy až na ženské postavy, protože jsem naprosto nechápala, co Skopal s Vašutem na „své“ Lence vidí), údernou hudbou a dojemným příběhem. Jen mě trochu mrzelo, že postava Jana Čenského neměla vlastně zase takový prostor a přátelství Ondřeje s Michalem (proklamované i v titulkové písni) se divák dočkal o dost později, než by čekal. Přesto zážitek, který si ráda při nějaké repríze zopakuji. Silné 4*. (28.05.2020)

Pro postavu výškařky Aleny se nabízela ideální představitelka - Ivana Chýlková, kterou režisér Jiří Adamec původně oslovil, ale při pokusech ve výškařském sektoru to Ivaně jaksi nešlo a tak byla do role obsazena méně známá Renata Mašková, která zde působí poněkud nevýrazně, což je škoda, Ivana Chýlková mohla dodat postavě větší šťávu. Ondřeje Veseckého měl hrát Jan Čenský, až poté si producenti vzpoměli na Svatopluka Skopala, který rekreačně běhal a Honza Čenský byl tak odsunut do role jeho konkurenta Michala Klánského. Nejlepší je pak budoucí moderátorská hvězda Snídaně s Novou - Libor Baselides, postavu libového frajírka, který dokáže hravě sbalit každou ženskou, aby s ním pak zamávala slovenská studentka Kamila Málková, zahrál dokonale. Běžecké scény seriálu se natáčely během skutečného Memoriálu Evžena Rošické, to proto aby byla zajištěna dostatečná divácká kulisa v ochozech, vzpomínám si, že jeden z moderátorů přímého přenosu tehdy mimoděk poznamenal, že časy herců nebyly od profesionálních sportovců až tak moc vzdálené... Natáčení probíhalo v roce 1989, na uvedení v TV jsme si museli počkat až do roku 1991, od té doby už nebyl nikdy reprízován, což je velká škoda, protože nové seriály kvalitu těch neprorežimních předrevolučních jaksi postrádají, třeba taková Poslední sezóna nesahá tomuto seriálu ani po kotníky... (18.05.2011)

Seriál o pevném přátelství, touze závodit a nezdolné vůli z atraktivního sportovního prostředí atletů a jejich životů. Je to sice plné klišé a šablonovitých postav, ale kvalitní herecké obsazení a výkony Svatopluka Skopala a Jana Čenského projekt táhnou nahoru. Navíc Radoslav Brzobohatý se zde tentokrát objevuje v záporné roli. Zaujme i hudba Karla Svobody. (16.08.2011)

Po letech ČT vytáhla ze svých notně zaprášených šuplíků ze zadních řad uskladněných materiálů seriál, o kterém jsem nikdy předtím neslyšel. Mám rád sportovní filmy nebo seriály, ale od Dlouhé míle jsem očekával spíše přiblblou českou slátaninu, která bude realitě na míle vzdálená. Avšak jakého milého překvapení se mi dostalo - realistického příběh Ondřeje Veseckého, světového běžce na sklonku kariéry, který se nedokáže rozhodnout, kam vést nejbližší kroky svého osobního života. Klobouk dolů před S. Skopalem (a vůbec před všemi atlety-herci) a jeho fyzickou připraveností, se kterou se zhostil hlavní role. Velmi mile působí výkony vesměs všech hlavních představitelů (výborní Čepek, Brzobohatý, Potměšil, i Čenský, libová role Vašuta - naopak takový Baselides nebo slečna O. Veseckého byli dost neherečtí), na vysoké úrovni byla výpravnost celého seriálu, kde bych zejména ocenil jednotlivé atletické mítinky ze skutečných (zaplněných) stadiónů, kapitolou samotnou o sobě je potom závěrečný maraton (nemohl jsem se však nesmát při pohledu na keňského běžce v čelní skupince). Krom toho, že Dlouhá míle opravdu věrohodně zachycuje prostředí vrcholových sportovců, byl celý děj nanejvýš nepředvídatelný (některé zvraty hodně překvapily) a v některých momentech velice silný, že musím Dlouhou míli označit za vůbec nejlepší český sportovní seriál. (16.08.2011)

Drama od začátku do konce v každém díle a každém záběru podporované napínavou hudbou. Nevím proč, ale podmínka pro vstup postavy do děje bylo asi, že se každá musí chovat jako totální idiot. Hlavního hrdinu, přestože evropského medailistu, každý posílá furt na hřbitov (zkuste to říci třeba Šebrlemu), přičemž on půlku seriálu klesá do hrobu, aby v druhé půli svůj pád trochu přibrzdil a v posledním díle zčistajasna vystoupal až na samotný vrchol, který ještě překročil tím, že zůstal s "umírajícím" protivníkem v tunelu (aniž by mu jakkoli pomohl), přestože jsou kolem kameramani a další lidé a tím všem ukázal, že starost o soupeře je přednější než nějaký trapný světový titul. Kdo z nás by to udělal... Přesto musím říct, že násilná dramatičnost u mne slavila úspěch a seriál, na který museli herci hodně trénovat, mne několikrát doslova přikoval k obrazovce. (28.10.2009)