Dlouhá míle

Asi k žádnému jinému počinu nemám tak blízko jako k Dlouhé míli. Je mi 37 - celý život běhám, mám za sebou období cca 12 let, kdy jsem patřil do celorepublikové užší společnosti. Nebyla to sice patnáctistovka, ale poloviční trať. Vím co to je snažit se udržet ve formě, když člověku odzvoní nějakých 32 let. S řadou zkušeností (jakými si prochází Ondřej Vesecký) jsem si vlastně prošel také. Nyní jsem kromě své stále závodní kariéry ještě právě i trenérem. Musím proto ocenit seriál po stránce metodické - termíny, typy tréninků, přístup - takhle to skutečně chodí. Je vidět, že měl tým kolem pana Adamce profesionální výpomoc. Je tu sice pár drobnůstek, u kterých byl hlavou pokýval ze strany na stranu, ale to nestojí za zmínku. Občasná syrovost seriálu tady také není až tak na škodu. Za nehty lezoucí neustálá znělka Karla Svobody už se stala asi legendární záležitostí k tomuto seriálu. Oceňuji také to, že v každém díle vidíme nějaký ten běžecký závod, při kterém si nejen divák - atlet přijde na své. Gradace atmosféry v závěrečném dílu je opravdu tvrdá. Bohužel i mezi atlety - běžci je řada lidí, kteří se chovají trošku prazvláštně - nadřazeně - bez duše... (03.10.2017)

Dlouhá míle je dle mého tak trochu polozapomenutým seriálovým počinem, což je škoda. Příběh je zasazen do netradičního sportovního prostředí a prakticky veškeré zápletky se tak točí ohledně sportu. Pochválit musím skvělé herecké výkony Skopala a Čenského a možná ještě povedenější ze strany Čepka, Brzobohatého či Větrovce. Potěší i menší role pro Haničince a Němce, kterým takovéto úlohy skvěle padly na tělo. Zmínil bych také Potměšila, zde úlisného Vašuta a Kostelku, kterému role zapšklého pijana parádně sedla. Celý seriál doprovází na první poslech výtečná hudba, což při pohledu na autora (K. Svoboda) není vlastně ani překvapující. Co se příběhu týče, tak musím rozhodně uznat, že je poutavý. Nechybí tu napětí, emoce a rovněž krásný odraz reality, kdy je sportovec během svých úspěchů všemi milován, ale jakmile se dostaví krize, svět se od něj odvrací a nabírá až zrůdné tvářnosti. Hlavní hrdina je renomovaným atletem, kterého však nesledujeme při jeho cestě na vrchol, ale spíš na jeho úpadku, resp. postupnému pádu až na úplné dno i do spárů alkoholu. Otázkou tak zůstává, zda se dokáže sebrat a pokusit se o návrat mezi sportovní elitu a rozloučit se tak s hvězdnou kariérou nějakým úspěchem. Během prvního dílu je divák ještě na vážkách, zda je Ondřej Vesecký (S. Skopal, hlavní hrdina) primadonou nebo obyčejným klukem, kterému bylo dáno stát se úspěšným, avšak v dalších epizodách si jednoznačně získává sympatie. Ne příliš charakterní role pro Brzobohatého byla velkým kořením, podobně jako charismatická úloha pro P. Čepka. Nemohu hodnotit jinak než 5*. (15.05.2020)

Skutečně velkorysý a dynamický projekt Československé televize z atraktivního prostředí, s jasným dramatickým obloukem i životnými postavami. Samozřejmě, tu výchovnou apelativnost a jemně moralizující tón je třeba občas překousnout, avšak nakonec ve sportovní tematice je otázka fair play a přátelských obětí aktuální i dnes, takže není důvod skřípat zuby. Daleko zajímavější než praktiky v atletickém družstvu je především vnitřní krize hlavní postavy, jejíž pád na dno je podán uvěřitelně a nebojí se tnout do živého (v tomto ohledu je první polovina seriálu ve srovnání s dobovou televizní produkcí skutečně působivá). Cesta zpět na vrchol bohužel už tak přesvědčivá není, čím dál více se zaměřuje na konstruované momenty, následováníhodné postoje postav, na méně důležité vztahové vložky, které se společně s několika zvraty někdy dostávají blízko úrovni Adamcova pozdějšího pokusu Pojišťovna štěstí a ani ta běžecká klání už nemají takový drajv a napětí. Přesto i zde se stále objevuje dost dobře napsaných momentů a závěrečný maratón je důstojným vyvrcholením celého příběhu. Výsledný mírný dobový nadprůměr přesto zaokrouhluji nahoru a to především díky vynalézavé a občas značně sugestivní kameře a výtečnému hudebnímu doprovodu Karla Svobody, který dodává závodním scénám neskutečný náboj a na dlouho uvízne v hlavě. Právě tyto dvě složky dělají z Dlouhé míle skutečně plnohodnotný seriálový zážitek, který úspěšně vzdoruje i onomu čtvrstoletí od svého vzniku. (31.08.2013)

Je to už dlouho co jsem viděl osudy atleta Ondřeje Veseckého, ale vzpomínám, že mě seriál bavil. Dokázal přiblížit prostředí atletiky a jen škoda, že v současné době vznikají české seriály na bázi vztahů, kde prostředí ve kterém se odehrává děj je jen kulisami. Bohužel takto dopadla i hokejová Poslední sezóna... Mám takový sen. Chci aby někdo natočil seriál o životě amatérských fotbalistů z vesnice, myslím, že by téma mohlo zaujmout... (16.08.2008)

Jednoznačně nejlepší seriál ze sportovního prostředí. O běžči, který spadne až na dno, kdy nemá jistou existenci (neumí nic jiného něž běhat), aby se zase pomalu drápal nahoru. Skvěle vykreslené zákulisní intriky, dokonce se objevila i anabolika. Ale seriál se dotýkal i rodičů slavného atleta, jak se vyrovnávají s úspěchy a neúspěchy svého syna a taky chování jejich sousedů na malém městě. Zejména Kostelka a Gregorová se ve svých rolích typických českých fanoušků (když si nahoře, opěvují tě - když dole, plivají na tebe) vyžívají. A nezapomenutelný je i závod Ondry Veseckého (Skopala) s tramvají, který končí u bývalého kina Tatra v Nuslích. A nesmím opomenout ani skvělou hudbu, která celý seriál doprovází, ani ústřední Křížkovu píseň "Když se řekne přítel, zavání to frází..." (02.04.2008)