Dlouhá míle

Překvapivě realistický seriál ze sportovního prostředí. Ostatně jako Nemocnice a Sanitka ze zdravotnictví. Sice je to místy sranda ne moc chtěná, ale oproti jiným žánrovkám ze současnosti je to paráda. Pro trouby, co tu napíší, jak je to pitomý: o pár bodů stouplo hodnocení, když se seriál dostal do povědomí atletů, takže na tom srandovním pobíhání přeci jen něco bude. Jeden z dílů plný příšerného Baselidese se teda skoro nedá vydržet, ale závěr je po těch strávených hodinách docela nezvykle příjemný. (03.05.2011)

Vítězství i pád. Ivan Hubač, syn slavného otce, rozčeřil na samém sklonku normalizace poněkud stojaté (a schematické) vody původní seriálové tvorby – příběh ze sportovního prostředí, kde vládnou intriky, zášť, štěstí a smůla zároveň měl všechny předpoklady, aby zaujal. Bohužel, dny přelomu, tedy listopadová revoluce, odsunuly premiéru až do pozdější doby (1991), ovšem zatracení, které si Hubačův seriál vysloužil, je nespravedlivé. I dnes, po více jak třiceti letech, se ukazuje, jak moderní a dynamické dílo to je. Příběh má spád, zajímavé dramatické momenty, které děj posouvají dál, přesnou režijní koncepci (nedoceněný a neoceňovaný Adamec), precizní herecké výkony i závěrečný song, který zůstává zarytý v paměti nás všech... Sebekázeň – jediná cesta k úspěchu, říká se. Sport, tím spíše vytrvalostní běh, je ale především těžká, vyčerpávající dřina, dril a pot, popularita, která je pomíjivá a vrtkavá. Hubačův seriál nechává diváky záměrně nahlížet i do trýznivých okamžiků v životě úspěšného sportovce, který se, na vrcholu sil a slávy, musí potýkat s ochabujícími svaly, s rozpadajícím se osobním vztahem, se smrtí svého nejbližšího přítele i s hlubokou osobní krizí, která jej dovede až k alkoholu. Je nabíledni, že svou životní příležitost tu v postavě Ondřeje Veseckého získal Svatopluk Skopal, herec mimořádných kvalit, jakkoliv vynikající jsou výkony dalších zúčastněných – Petra Čepka, Radoslava Brzobohatého, Jana Čenského, Jana Potměšila, Vlastimila Fišara, Josefa Větrovce, Petra Haničince... A ještě jedno seriál připomíná a vlastně podtrhuje: totiž, že odejít na vrcholu a zůstat navždy králem je ta největší frajeřina. (16.05.2020)

Ještě než se režisér Jiří Adamec umělecky naplno rozvinul v režírování estrád a ,,zábavných" pořadů na Nově a než různé ty Cesty domů a Pojišťovny štěstí odhalily jeho skutečný talent, natáčel kdysi před sametovou revolucí řemeslně kvalitní, byť mnohdy na ideologickou objednávku vznikající televizní seriálové projekty (vzpomeňme především propagandou skrz na skrz prosáklé Rodáky, ale i dobovou ideologií mírně čpící Sanitku). Dlouhá míle pak vlastně v ohlédnutí rekapitulujícím jeho uměleckou tvorbu patří k tomu nejlepšímu, co tento tvůrčí duch kdy natočil. Pokus o vhled do psychologie vrcholového sportu podpořený řadou ucházejících hereckých výkonů (ale i sportovních - kupříkladu sekvence z posilovny Svatopluka Skopala či inscenované záběry z atletických závodů, které vypadaly hodně autenticky), trochu překvapivý casting a tři zajímavé skupiny herců - skuteční charakterní herci (autentický Čepek, Radoslav Brzobohatý, ale koneckonců i představitel hlavní role Svatopluk Skopal...), režisérovi oblíbenci (především Jan Čenský obsazený už ve Zkouškách dospělosti) i herci-neherci a nakonec i herečtí bafuňáři (Petr Haničinec, Jan Teplý ...), kterým jsem jejich hrdiny vlastně věřil ze všeho nejvíce, protože v podstatě nikdy nic jiného než bafuňáře nehráli... Jiří Adamec prostě umně kolaboroval jak s minulým režimem, tak i s tím současným. Všichni komentátoři, kteří si tady na čsfd tak často stýskají nad tím, jaké že se dříve před rokem 1989 točily duchaplné seriály a co že se točí dnes, by si měli uvědomit, že je všechny točí dokola stále jeden a tentýž člověk... (09.08.2011)

I po 25 letech je to velmi dobrá zábava s výbornými herci (mám-li vypíchnout jednoho, tak Josef Větrovec). Seriál se úspěšně vyhýbá dnes již zažitým klišé, děj má spád i myšlenku. Původně jsem chtěl dát 4 hvězdy, protože jednotlivé díly by přecijen mohly být o 15-20 minut kratší. Ale protože si myslím, že se jedná o fakt nadčasovej kousek, kterej bude zábavnej i za další čtvrtstoletí, nebojím se přihodit i pátou. (03.09.2014)

Na začátku 90. let působily scény českých půlkařů mezi mezinárodní elitou jako sci fi. Sváťovi Skopalovi to ale běhalo. Odpočinkový seriál ze sportovního prostředí. Výborná je hudba - především při běžeckých sekvencích. I když zachycení vztahů je povrchní, nepřesvědčivé až statické (např. rodiče Veseckého u televize), tak momenty, kdy se běží obyčejný mistrák v rámci Československa, působí, jako by aktéři běželi v reálu olympijský závod. Dojem kazí poslední díl, ve kterém je maratonský motiv sice pěkným symbolem, ale boj o bednu v podání českých běžců je utopie. Navíc autoři nahromadili množství motivů (záchrana soupeře, partnerské vztahy), jejichž podání působí stylizovaně, nepřesvědčivě. (09.07.2008)