Herbert von Karajan

Během nahrávání opery Giacoma Pucciniho „Tosca“ ve vídeňských studiích společnosti DECCA v roce 1963, které produkoval John Culshsaw, řešil Karajan dozvuk výstřelu, kterým má být na závěr opery zastřelen Mario Cavaradossi (Giuseppe di Stefano). Karajan nebyl s výsledkem spokojen ani po desítkách „tejků“. Culshaw rozhodl, že se to zkusí na dvoře studia. Vzhledem ke Karajanově perfekcionismu se střílelo a střílelo. Karajan stále nebyl spokojen. Střelba vzbudila pozornost obyvatel vídeňské čtvrti, kde se studio nacházelo. Tito usoudili, že studio bylo přepadeno a zburcovali policii. Přijela zásahová jednotka a začala studio obsazovat. Velitel zásahu Karajana poznal, usoudil, že to bude asi nějak jinak. Policie prověřila, že se v budově studia opravdu nenachází žádná ostrá munice. Zbytek nahrávání potom proběhl pod záštitou policie. A tak se zrodila jedna z legend nahrávání operní hudby, Karajanova „Tosca“ s Leontyne Price z roku 1963. (trilobit4)

Film byl natočen v prázdném divadle La Scale v Miláně. Zkoušky probíhaly 2–3 týdny, vlastní záznam byl proveden na jeden záběr. Do mezzo partu byla zvažována Shirley Verrett, avšak produkce nechtěla dvě Afroameričanky. Nakonec byla vybrána Fiorenza Cossotto. Do tenorového partu byl zvažován Carlo Bergonzi, který však onemocněl a nemohl se nakonec natáčení zúčastnit. Narychlo byl povolán tehdy méně známý záskok Luciano Pavarotti. Pavarotti byl z Karajana nervózní a celou dobu natáčení trpěl zažívacími potížemi. Karajan se dostal do vážného sporu s režisérem Henri-Georges Clouzotem. Důvod sporu není znám. Jisté je, že pánové spolu po skončení natáčení už nikdy nepromluvili. (trilobit4)

Říkal svému kolegovi, skladateli filmové hudby Zdeňkovi Liškovi, aby nemarnil svůj talent u filmu a skládal vážnou hudbu. Když už to trvalo dlouhá léta, tak se optal: „To jsem jediný kdo ti to říká ?“ Odpověděl mu, že ne, prý ještě nějaký Herbert von Karajan. Byla to pravda, tento slavný a fenomenální dirigent viděl jeho film a napsal mu dopis, ať složí cokoliv pro symfonický orchestr, že to nastudují a zahrají. (sator)

Dostal zakázku od íránského šáha Pahlavího na vytvoření multimediálního díla na oslavu dvou a půl tisíciletí trvání perské říše. Sled prací spočíval tentokrát nejprve ve zkomponování hudby, až následně k ní filmaři dotáčeli obrázky. Legenda praví, jak se k této významné mezinárodní práci dostal. Manželka šáha Farah Pahlaví oslovila světoznámého muzikanta a dirigenta Herberta von Karajana s prosbou, aby složil slavností hudbu. Ten to odmítl se slovy, že to neumí, ale že v Praze sedí jeden tlustý geniální skladatel a ten to umět bude. Doloženo je, že do Prahy opravdu přijela a v bytě u Zdeňka Lišky byla. Protože hudba musela mít perfektní načasování, pomohl mu s jejím timingem dirigent František Belfín. Výsledné Šahiády však nakonec vzaly za své během islámské revoluce. (hippyman)

Dokumentární
2023	Anne-Sophie Mutter - Vivace - a.z.
2020	Karajanův Růžový kavalír v Salcburku (TV film)
2019	Anne-Sophie Mutterová a Herbert von Karajan (TV film) - a.z.
2018	Birgit Nilsson - Eine Klasse für sich (TV film) - a.z.
	Karajan - Porträt eines Maestros (TV film) - a.z.
	Prélude à Debussy (TV film) - a.z.
2017	Červená - a.z.
2016	Geschichten aus der Salzburger Altstadt (TV film) - a.z.
	Karajan versus Bernstein. Bitva gigantů (TV film) - a.z.
Reklama
Reklama
2012	Hudba na obrazovce
2008	Herbert von Karajan, mistr obrazovky
	Karajan privat (TV film) - a.z.
2007	Karajan oder die Schönheit, wie ich sie sehe - a.z.
2004	Devátá - a.z.
1999	Herbert von Karajan 1908-1989 (TV film) - a.z.
1988	Karajan in Salzburg (koncert)
1985	Dvorak: Symphony No. 9 'From the New World' (koncert)
1978	Imprese o Herbertu von Karajanovi (TV film)
1972	B 7: Beethoven Seven
1967	Pavarotti zpívá Verdiho Requiem (koncert)

Koncerty
1986	Karajan řídí devátou
1985	Karajan řídí Brucknerovu 9. symfonii
1984	Karajan diriguje Straussovy symfonické básně
1966	Yehudi Menuhin & Herbert von Karajan - Mozart: Konzert für Violine und Orchester Nr. 5

Filmy
1968	Pagliacci (TV film)
1967	Carmen

Koncerty
1985	Karajan řídí Brucknerovu 9. symfonii
1984	Karajan diriguje Straussovy symfonické básně