petaspur

Kde jinde hledat Járu Cimrmana než v obci Liptákov? Popravdě řečeno, tak asi kdekoliv na světě, neboť tento genialitou disponující světoběžník zanechal svou stopu v dějinách a kultůrách většiny národů. Ale pouze v Liptákově, možná, dodnes ulehává ke spánku v jednom ze svých typických převleků.

Eddie má v 60-tých letech skvělou kapelu. Nahráli dobře prodávanou desku plnou jednoduchých chytlavých skladeb. Sponzoři chtějí další takovou desku a kapela by to taky přivítala. Jenže Eddie chce jít dál. Teď je známý, ted budou lidi poslouchat cokoliv, co napíše. Ví to. Proto druhou desku Sezónu v pekle pojímá ve stylu, se kterým se prosadily kapely o deset let později. Je moc brzy. Sponzoři odmítají platit za tenhle "hluk" a situace se vyhrocuje. Eddie chápe, že i když je hudebně daleko vepředu, tak se to lidé nedozví. Nemůže určovat hudební vývoj a tak dobrovolně odchází ze světa. Nebo ne? Něco se začíná dít o osmnáct let později.

Tohle je opravdu sranda. Ruský stroj na boxování je obklopený nejmodernější technikou a dopingovýmu lékaři. Americký světový šampión na Sibiři štípe dříví a trénuje ve stodole jako bezdomovec. Zápas ze zbídačeného CCCP se možná satelitně přenáší do USA v digitální kvalitě. Prostě rok 1985 přesně tak, jak si ho pamatuju. Rocky maká, Survivor hraje jak o život a totalitní režim se hroutí pod údery Rockyho pěstí. Paráda!

Rocky nepotřebuje nejlepšího soupeře, stačí, když bude v poklidu neustále obhajovat svůj titul. Rocky to samozřejmě neví, myslí si, že je skutečně nejlepší a bez obav přijme výzvu Clubbera Landa, jehož existence mu byla úmyslně zatajována. Chce dát Clubberovi za uši za jeho nevymáchané kecy, ale brzy sám pozná jaké to je, když s ním rozzuřený buldozér vytře podlahu v ringu. Nezbývá než vstát ze země, zlehka potrénovat, napapat se syrového masa, vletět do ringu a složit na zem černého vzteklouna.

Apollo Creed sice v souboji o titul Rockyho porazil na body, ale to mu nestačí. Už ví, že se musí na neustále vstávajícího soupeře řádně připravit, nic nepodcenit a jednoznačně rozhodnout odvetu před limitem. Apollo prostě nechápe, že by měl poděkovat osudu za lehce sporné vítězství a doufat, že již v ringu nepotká bijce s taliánským kořenem, který mu na památku pořádně namlátí tlamičku.

Obhájce titulu v těžké váze Apollo Creed nemá nejmenší zájem boxovat s nějakým Rockym Balboou, ale prachy se vydělávat musí a lepší soupeř není k mání. Velkolepou reklamu je třeba pojednat ve stylu boje mistra s obyčejným chlápkem, kterému osud poskytl nečekanou šanci. V zápase je pak třeba ukázat snaživost amatéra zakončenou mistrovským knockoutem šampióna. Takhle pěkně si ti Apollo vysnil, ale netušil, že Rocky právě začíná svou nekonečnou pouť neustálého vstávání ze země, při které dokáže přivádět k šílenství i tak elegantní mlátičku, jakou Apollo bezesporu je.

Každý z nás v něco věří. Já opravdu nesnáším organizované věření v určitou hodinu na předem určeném místě. V případě kněze a rabína, kteří hlásají svoje víry dohromady, moderně, s nadšením a za pomoci karaoke, bych asi učinil vyjímku a do sálu bych aspoň nakoukl. Ona je to totiž docela sranda. A blondýna, která v mládí silou bránila budoucí boží komando, je opravdu k sežrání.

Pro lásku je třeba zvítězit v jakémkoliv sportovním duelu a namakaní sportovci tak nemají proti neustále švindlujícím rachitikům nejmenší šanci.

Když jste mladý, nevázaný, líný a neuznávající autority, tak není nic moudřejšího, než vstoupit do armády. Pokud kolem sebe máte další tři vaše duševní klony, tak je velmi pravděpodobné, že váš hřbet zůstane rovný a padat budou hlavy těch, kteří vás pustili do knihovny přečíst si něco o vašem dědovi Švejkovi.

Vycepovat z partičky svobodně smýšlejících individuí, kterým význam slova vojna evidentně nikdo nevysvětlil, skutečné muže pregnantně vykonávající stupidní rozkazy bude pěkný oříšek. Svěřme tedy tyto chlapce do láskyplné péče zkušeného seržanta Belleca, jehož řvoucí snaživost je sice nekonečná, ale výsledky jeho práce nabízejí pouze řádně infantilní zábavu. Té jsem samozřejmě příznivě nakloněn.