Šakalík

Obdivuhodné. Naplnit 87 minut filmu ZCELA bezobsažnou vatou, to je počin hodný mistra. Ovšem tento snímek k tomu přidává ještě imbecilní dialogy, mizerné herecké výkony, amatérskou režii a – což je vůbec nejhorší – absolutně nulovou atmosféru. Během první hodiny se tam vůbec nic nestane, v posledních dvaceti minutách se alespoň párkrát ve tmě mihne Big Foot a rozpáře pár lidí, z čehož ale není kromě pár červených cákanců zhola nic vidět. Představitelka hlavní role se buď v jednom kuse kření jako kráva, anebo pro změnu brečí jako kráva, můžete si vybrat, ale věřit jí nebudete ani jedno. Vyzdvihl bych ještě mimořádně protivnou hudbu, která působí velmi rušivě, a kapitolou sám o sobě je ten němý závěr, který udělá za filmem odpovídající tečku. Marně jsem hledal něco, za co bych filmu udělil alespoň jednu hvězdu, ale tady prostě není kde brát...

Docela pěkná pohádka, která v sobě nese typické znaky japonského lidového bájesloví. Tedy draky, démony, personifikované přírodní živly (voda vs. oheň) atd. Hlavním hrdinou je malý chlapec Jun, který je přenesen do minulosti, aby zde jako potomek prastarého rodu zastavil krvavou válku mezi Vznešenými a Oni. Příběh je to malebný a dostatečně akční na to, aby především mladší obecenstvo zaujal. Starší divák, který uhodne pointu už asi tak po půl hodině, se může kochat milým stylem vyprávění a krásně malovanou grafikou. Mně se to docela líbilo, i když věčně připosraný Jun mi chvílemi lezl dost na nervy. :-)

Americké komiksovky prostě nikdy nebudou moje parketa, protože jsou vesměs hloupé, patetické a umělé. Captain America ale všechny tři neduhy povznáší na úplně nový level. Tak stupidní zhovadilost jsem opravdu již leta neviděl. Patriotismus se v ní servíruje měrou vrchovatou a nikomu nevadí, že tak film sám sebe vystavuje do groteskní polohy, což způsobuje, že soudnému divákovi, který ty propagandistické slinty prostě nežere, je chvílemi až na zvracení. Nemluvě o imbecilních postavách, které utěšeně korespondují s blbečkovsky vyfešákovaným lidumilem s hvězdou na štítě. Hlavního záporáka si střihl jinak docela sympatický Hugo Weaving, což byla jedna z mála snesitelných postav, ale pohříchu jen do doby, než nahodil ten svůj fantomasovský kukuč. Zpočátku mi dělal radost můj oblíbenec Stanley Tucci, jenomže ten brzy z filmu zmizel a s ním i poslední zbytky dobré podívané. Ale škoda slov. Už jsem se lekl, že letos žádný blockbuster ode mě nedostane odpad. No tak tedy hurá. Captain America je pro mě horkým kandidátem na nejhorší film roku.

Tak něco to do sebe má, ale bylo by to výrazně lepší, kdyby kameraman méně experimentoval a více točil. Místo toho střídá rozmazané a ostré obrazy, sem tam čumí úplně do nikam a děj mu tak protéká mezi prsty. Tahle forma sice dává snímku artový nádech, což asi náročnější divák ocení, jenže ti ostatní budou jen rozpačitě krčit rameny. Samotný příběh není zase tak zlý, i když v globálu se tam vlastně nic nestane a taktéž zvolený způsob vyprávění složený z prolínajících se flashbacků a současnosti je dosti podivný, nehledě na to, že se to strašně táhne. Zahrané to je solidně, konec mě docela překvapil, ale přesto si nemohu zbavit dojmu, že to šlo prostě natočit lépe. Je to solidní průměr, ale nic víc.

Další film z produkce Syfy, který by patřil k těm lepším, kdyby alespoň rámcově zachovával nějakou vědeckou autentičnost. Filmů o konci světa spojeným s rokem 2012 přibývá jak hub po dešti, ale povětšinou jsou to pěkné kraviny, což v obřím měřítku předvedl naposledy třeba Emmerich se svém patosu 2012. Syfy šla pochopitelně mnohem úspornější cestou a tak do tří čtvrtin jsem měl z filmu opravdu dobrý pocit. Ale to jen do chvíle, než se ukázalo, k čemu je ta hůl. Jako přátelé, já jsem už ve filmu viděl ledacos, ale – pozor SPOILER – aby výstřel paprsku ze Země odrovnal Černou díru, to jsem teda ještě nežral! Tenhle happyend mě rozzuřil natolik, že kdybych měl Syfy předplacenou, asi jí okamžitě zruším. :-) Ale jinak tenhle film jako nenáročná podívaná poslouží, pokud vám teda nevadí, když z vás filmaři dělají blbce.

Tenhle film je velmi podivný, což je asi výraz, který jej charakterizuje nejlépe. Není to sice bůhvíjaké veledílo, ale bezesporu dokáže zaujmout. A to především tím, že volně přechází mezi žánry a divák tak absolutně netuší, co se na něj v následujících minutách přivalí. Začíná to jako standardní slasher, pak se to přehoupne do jakési pomstychtivé roviny, aby to ve finále skončilo VELMI ujetou vrtačkovanou až bizarních rozměrů. V těch závěrečných asi 15 minutách jsem valil bulvy na monitor nemaje slov. Po technické stránce to sice není nic moc, byť ty nahnilé oběti, které ze sebe dávily ten černý sajrajt, něco do sebe měly. Z hlediska příběhu to až na těch posledních pár minut docela šlo, přestože se tam až na výjimky vlastně nic moc neděje. Film nakonec dospěje k prazvláštnímu rozuzlení, které přinese daleko více otázek než odpovědí. Ale na druhé straně právě takto koncipovaný závěr je zárukou, že na film divák jen tak nezapomene.

Tak předně to je děsná amatéřina, která na mě působila až televizním dojmem. Film byl zjevně natočený za pár (švédských) korun, což ale u slasheru zase tolik nevadí, vymyslí-li se k němu alespoň trošku duchaplný příběh. Jenomže tenhle film žádný příběh vlastně nemá. Celé se to skládá ze tří částí – první seznamovací, druhá vyčkávací a třetí vraždící. U té první jsem se alespoň tu a tam zasmál, pač volnomyšlenkářský Carl měl docela dobré hlody. Pak přišla docela napínavá a určitě nejlepší část filmu, kdy se zakuklený vrahoun v záběru občas jen mihne a divák s napětím vyčkává, kdy to už vypukne. Jenomže když se tak stane, jde film úplně do kytek. Mordy jsou sice docela pěkné (i když poněkud strohé), ovšem následné nahánění hlavní hrdinky se zabijákem je nudné a hlavně nelogické, pač se ta holčina chová prostě dementně (najde na zemi krvavé stopy a místo aby pátrala po tom, co se vlastně stalo, klekne na zem a podlahu vzorně vydrhne. Nebo když bodne vraha nůžkama do ruky, tak místo toho, aby si zbraň nechala, pustí jí na zem a uteče do kouta). Navíc její herecký výkon je doslova tristní, takže co? No prostě jen slabší průměr. No ale že to je švédské, dám to alespoň za tři.

Nad tím naprosto kreténským závěrečným dovětkem jsem kroutil hlavou, už když jsem četl knihu, takže ten nikomu nevyčítám. Jinak je poslední filmový Potter opravdu parádní podívaná. Pořád se tam něco děje, navíc se film až překvapivě věrně drží knižní předlohy, což je určitě dobře, a byť je film přece jen malinko zjednodušený, ve finále mám z posledního Harryho veskrze dobrý pocit. Na Harrym Potterovi je kouzelné především to, jak společně s „Chlapcem, který přežil“ dospíval i celý příběh. J. K. Rowling tlačila na pilu čím dál tím víc, k čemuž jí donutilo to, jak Harry Potter postupně nabíral stále početnější a hlavně starší čtenářstvo, které si již s čistě dětským příběhem prvních dvou knih nespokojilo. Sedmá kniha, potažmo oba poslední filmy, jsou pak velmi důstojným a dospělých dílem, které celou slavnou sérii uceleně zakončí. Globálně by se dalo říct, že všechny filmy se docela povedly, tedy s výjimkou Ohnivého poháru (což je velká škoda, protože osobně považuju knižní čtvrtý díl za vůbec nejlepší). Pokud bych měl něco druhým Relikviím smrti vytknout, tak tu část mezi Harryho smrtí a jeho "znovuzrozením". Myslím, že z ní šlo vytěžit daleko více, protože to koneckonců je jedna z nejzásadnějších pasáží celého příběhu. Čekal jsem mnohem více emocí - hněvu, pocitu zmaru, beznaděje... Nemluvě o těch kentaurech, kteří v knize přispěchají Bradavicím na pomoc a ve filmu úplně chybí. Ale to je nejspíš jen detail. Nicméně nejlepší filmový Harry je stejně Cuarónův Vězeň z Azkabanu.

Tenhle film ve své době docela propadl, čemuž se ani nedivím, protože kromě Johna Malkoviche s přímo spektakulárním francouzským akcentem (V ORIGINÁLE!) nemá co nabídnout. Blbiny v podání Rowana Atkinsona jsou sice fajn, ale časem přece jen omrzí. Film se navíc v některých momentech doslova topí v trapnosti (korunovace) a postrádá soudnost. Přesto to není úplně špatné a některé scény pobaví. Nicméně jako komedie je to spíše průměr, a to ještě docela laciný.

Přestože parodie jako takové přímo nesnáším, tyhle špiónské mě spolehlivě rozesmějí, což bude asi proto, že jsem docela velký fanda bondovek. Když se navíc k tomu přidá sympatická ústřední dvojice, vyjde nám ve finále milá komedie, která i přes lehce trapný konec opakovaně pobaví. Hlavní ženské role se s překvapivou lehkostí zhostila Anne Hathaway, která mi je v těchhle komediálních rolích mnohem sympatičtější než v těch ubrečených krávovinách, které má ve zvyku točit. Parádně jí doplňuje šarmantní Steve Carell, který v některých pasážích doslova září (nezapomenutelná je scéna na záchodku v letadle, kde se snaží zbavit pout pomocí kapesního samostřílu :-)). Tenhle film mi prostě utkvěl v paměti a rád se k němu vracím. I kvůli té naprosto famózní taneční vložce. :-)