Mira90

A takhle to tam funguje, nebo ne? ;-) Komedie to rozhodně nebyla. Spíše dramedie. Zajímalo by mě, čemu že se to japonští diváci smáli? Tomu, jak skvěle dokázali autorka->autoři vystihnout japonskou náturu nebo tomu, že je to vše naprosto mimo? Tak jako tak, spíš by měli plakat - buď proto, že ,,Zápaďáci" vůbec nemají ponětí o jejich kultuře nebo proto, jak přesně ji vystihli...

Cool. Cool, cool, cool. Skvělé spojení zvukové složky s tou vizuální. Nedivil bych se však, pokud by se jakémukoliv jedinci staršímu 30-ti let tento počin vůbec nelíbil. A protože tohoto věku ještě zdaleka nedosahuju...:-) + Prosil bych více Mary Elizabeth Winstead...;-)

Dokonalý příklad, proč mít rád asijské filmy. Nejen, že je to audio-vizuální zážitek, který je technicky dokonalý, ono to hlavně vše vypadá naprosto nenuceně a přirozeně. Hollywood by Ip Mana udělal neskutečně efektního, ale až příliš kalkulovaného. Navíc mlátička s historickým podtextem? A zase - vůbec to nevypadá nějak divně.

To jsou frajeři! To jsou borci! To jsou filutové! To jsou šikulové! To jsou koumáci! To jsou sympaťáci! To byl PODRAZ! Nadšeně se přidávám po bok obdivovatelů tohoto filmu!

V youtube verzi s písní Mad World nezapomenutelné.

Příšernost. Ale nějakým zvráceným způsobem se týden co týden dívám, jestli si Jirka konečně vymění košili a jakou novou pánvičku nám představí...

Mocný příběh. Někde hluboko v Američanech (a nejen v nich, samozřejmě) to stále je a bude - rasismus, zde naroubovaný na neonacismus, a proto je nutné ocenit každý pokus o náhled na tento ,,fenomén". Sice krapet zidealizovaný a přibarvený, ale přesto...síla. Ovšem s koncem vyvstávají další otázky, které by si zasloužily další (a delší) filmový materiál. Takto je divák postaven na křižovatku v půli cesty. Edward Norton si vás získá - veškeré jeho konání mu věříte - a bylo by určitě zajímavé vidět, jak by se jeho postava zachovala.

Já, padouch byl rozhodně lepší. Megamysl měl taky pár světlých momentů, ale mně to nestačilo. Bylo to až moc ,,dospělácké", prvoplánová zábava přenechala místo příběhu.

Film z roku 1929, co by to tak mohlo být? Sedl jsem si...a zůstal sedět. Neskutečné. 68 minut ke mně promlouvala volnost, svoboda a nezměrný tvurčí duch. Oslava života. Musím však říct, že bez hudby (v mém případě od Cinematic Orchestra) by to nebyl takový zážitek.

Skvělé, skvělé, skvělé.