Mamie

"Nikdy nepřestávej snít, má drahá Ginty. Můžeš být, kým jen budeš chtít. Kýmkoliv" "Budu jako ty." "Nebuď." Nádherný příběh, který mě i přes své určité nedostatky dokázal okouzlit. A co na tom, že je to třeba někdy dosti kýčovité, ten film je tak milý, že mu to mileráda odpustím.

Nemůžu si pomoct, ale Jasmine mi v něčem trošku připomínala Blanche z Tramvaj do stanice Touha, akorát s tím rozdílem, že s Jasmine jsem tak nějak dokázala víc sympatizovat (pokud se dá tedy v tomhle případě slovo sympatizovat vůbec použít..). Jednoduše dílo, které musí ohromit nejen zaryté příznivce Woodyho Allena.

Ve finále to vlastně nebylo tak zlé, jak jsem předem očekávala. Lily Collins mě ve filmu nijak neštvala (spíš naopak), navíc závěrečná scéna a písnička I Believe In Love se mi docela líbí, a celkově bych to (i přes všechny více či méně bizarní nápady na inovaci pohádky o Sněhurce) nazvala celkem fajn filmem. A jen tak mimochodem, nevěřila bych, že Armie Hammer dokáže být jako štěňátko tak šíleně roztomilý.