nmafan

Phil Marlowe ve specifickém mikrokosmu Roberta Altmana. Film, který není servilní adaptací Chandlerovy předlohy (Altman prý dokonce knihu ani nedočetl), ale naopak - z předlohy si bere jen to, co chce, a zcela neomaleně ji přizpůsobuje svým vlastním potřebám. A přesně tak by se podle mě měly filmové adaptace točit. :)

Pečlivá rekonstrukce skutečných událostí s precizní a přitom uměřenou režií, nesnažící se ždímat z diváků slzy za každou cenu, tak jako o mnoho let později tematicky podobný Tanec v temnotách. No aspoň že se ten Trier dívá na dobré filmy...

Hyamsův "North by Northwest". Dokonale dávkovaná esence paranoidního sedmdesátkového thrilleru, chytrého humoru, a napínavého hitchcockovského dobrodružství (k němuž odkazují i "vypůjčené" rekvizity jako auto s nefungujícími brzdami či práškovací letadlo). Vynalézavé, zábavné, skvělé. Ať už dnes točí Hyams sebevětší hovadiny, tímhle filmem je u mě navždy zapsán jako Pan Filmař.

Jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Nelaskavý, nesmlouvavý a místy až buňuelovsky "zlý". A přitom vtipný, trefný a lehký jako pírko.

Nedoceněný film nedoceněné režisérky. Takhle by vypadaly filmy Erica Rohmera, kdyby měl smysl pro humor...

Schulhoffovy detektivky s Kalašem mám ještě o chloupek radši, než ty Sequensovy s Vacátkem. Zatímco Sequens využívá reálie první republiky k budování úsměvně nostalgické retro-atmosféry, Schulhoffovův strohý, úspornější styl dává divákovi prostor představit si práci kriminalistů co možná nejvíce realisticky, aniž by tím však film tratil na atmosféře, v tomto případě naopak temné a ponuré. Pravda, následující dvě pokračování jsou možná ještě malinko působivější (a mrazivější), ale třeba je to jen tím, že v nich hrdinové vyšetřují ještě hrůznější zločiny. Filmařsky podle mě Strach nijak výrazně nezaostává.

Čím jsem starší, tím mám tento film raději, a vyhledávám ho znovu a znovu. Z historicko-kinematografického hlediska zcela bezvýznamný, ale pro mě nádherný, přehlížený Krejčíkův skvost. A Šmeral byl fakt geniální herec, bohužel - i díky svým morálním škraloupům - dnes často zavrhovaný. Škoda...

Film, který vás přiměje přehodnotit svůj vztah k bohu a k Take That...

Obsadit do hlavní role tehdy sotva čtyřicetiletého sympaťáka Pecka mohlo ve své době působit jako šílenství "achabovských" rozměrů, ale Gregory si s pro něj zcela neobvyklou hereckou polohou poradil skvěle a jeho uhrančivý výkon je asi nejsilnější stránkou filmu (je třeba to vidět v originále a slyšet jak démonický umí být jeho hlas!).

Sunshine Cleaning není tak vizuálně zajímavé, jako předchozí dva režisérčiny filmy, zato má ze všech tří rozhodně nejpotentnější scénář a obsahuje i krásně jemný humor. Doufám, že Christine Jeffs je na správné cestě, a příštím filmem dosáhne konečně nějakého výraznějšího úspěchu. Já osobně bych jí to nesmírně přál. PS: Akorát ten český distribuční název je skoro na žalobu...