ondrejmagic

U tohoto snímku je víc než u všech ostatních s Al Pacinem v hlavním roli jasné, že na něm film stojí a padá. Naštěstí je to ta první varianta, protože stojí velice pevně. Al Pacino v roli policisty Serpica, který za žádných okolností nebere úplatky, funguje skutečně excelentně stejně jako ve Scarface i Kmotrovi. Kmotr je můj nejolbíbenější film, druhý i třetí díl a Scarface jsou také výborné filmy, které považuji za jedny ze svých nejoblíbenějších, přesto Serpico mám ze zmíněných nejradši zřejmě pro sílu osobnosti a odhodlanost přes samotu, ve které Serpico uvíznul.

Tento dnes již klasický snímek ve svém žánru prezentuje nejen původ djingu, hip hopu a kultury s tím spojené, ale rovněž hluboce zapálené a inovativní umělce, kteří stáli u zrodu těchto žánrů. Záběry, ve kterých se DJ Shadow s kamerou vydává do suterénu obchodu s vinyly, jsou dnes již naprostou klasikou. Snímek je naprosto transparentní a suverénně nejlepší propagací hip hopu takového, jakým byl od začátku a jakým ho vidí zasvěcení srdcaři.

Snímek Ghost Dog je mistrovským dílem Jarmusche, který dovedl mě maximálně sympatickým způsobem představit ctnostnou postavu samuraje Foresta Whitakera. Přestože se jedná o zabijáka, člověk nemůže mít ve filmu ani na chvíli dojem, že je špatným člověkem. Ba dokonce ani ve chvíli, kdy postřelí člověka, jehož je služebníkem. Stěžejní pro mé zařazení tohoto díla mezi mé nejoblíbenější je, že tento snímek ukazuje, že i v dnešní době existují dávné vyšší principy a existují osoby, jež jim jsou věrné.

Film ve srovnání s knihou ukazuje některé zásadní scény naprosto nesmyslně. Situace se odehrávají na jiných místech - zejména zastřelení Giuliana, jinde je zase děj chronolicky posunutý nebo se postavy vyskytují tam, kde by neměly - například to, že byl Giuliano přítomen masakru u Portadelly. Takové nedostatky by se daly prominout, kdyby film působil stejně jistě jako adaptace Kmotra od Puza. Jenže dosáhnout Coppolovy či Puzovy úrovně je nad síly autora. Věřím, že by si ten samý film v jiných rukou zasloužil víc než jen průměrné hodnocení udělené spíše z nostalgie po přečtení knihy, ale je smutným a pro mě nepochopitelným faktem, že tenhle román není takovým tahákem, aby se ho zhostil někdo schopnější. Důkazem budiž oficiální text distributora, který nazývá Giuliana šéfem mafie. Tahle sicilská legenda by se divila, když celý svůj krátký život proti mafii bojovala.

Třetí z Tarantinových filmů se v jeho filmografii krčí zřejmě jako nejméně známý kousek, dle mého názoru ovšem neprávem. Je tomu tak možná proto, že je nejméně kontroverzní, nevyužívá tolik chronologických skoků v ději a ani v ničem dalším nemá tolik typický tarantinovský rukopis. Snad "jen" kromě výběru soundtracku, kamery nebo dialogů. Tento film jsem si zamiloval právě pro soundtrack, odkazy k žánru blaxploitation filmům a pro skvělou legendu právě tohoto žánru, Pam Grier. Jackie Brown je sice méně krvavý než ostatní Tarantinovy klasiky, ale představení hlavní role na obě strany a například také proměna Samuel L. Jacksona po Pulp Fiction je drsným a jemným nebo jemně drsným a příjemným zážitkem.

Klasické dílo nejen kinematografie ale také literatury. Nebo naopak literatury ale také kinematografie. O tomto filmu dodnes lidé spekulují, jestli je lepší než román od Maria Puza. Faktem je, že Coppolův film je věrnou adaptací, která se však i při dodržení základní dějové skruktury pohybuje volně a přirozeně. Marlon Brando hraje kmotra více než přesvědčivě a Al Pacino zde také převyšuje ostatní už tak dokonalé herecké výkony. Dokonalosti filmu přidává z mého pohledu už jen fakt, že jeden z našich přednášejících na univerzitě dával hned první scénu z tohoto filmu za transparentní příklad opaku občanské společnosti - tedy mafie. Jediné, co stále nechápu je, že dodnes potkávám mnoho lidí, kteří tento legendární film ještě neviděli.