Recenze (83)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/051/51572_60d195.jpg)
Synecdoche, New York (2008)
Zvědavě jsem se těšila na dalšího Kaufmana - a zrovna na tohle téma umělců mezi depresí a tvorbou, ale tohle je na mě moc. Celkový dojem je pochyba, jestli náhodou nejde o jeden z těch scénářů, kde se témata a situace nechají volně odvíjet a vrstvit a čeká se, že z toho nějak sama vyvstane struktura příběhu i jeho smysl a případně dokonce i humor, nebo že si ho tam přece divák sám rozšifruje a najde... což se teda u mně zrovna nestalo. Nic proti depresím a zoufalství v umění, ale prostě mi to přijde nedotáhnuté, nehotové.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/166/061/166061938_6280e6.jpg)
Temná noc (1989)
Milé překvapení: film jsem viděla před lety, kdy jsem netušila zhola nic o tom, kdo je to Jan od Kříže, tehdy mi utkvěla jenom šílená scéna pokoušené jeptišky v cele, ve dveřích na ni hledí vyjevený mnich - vůbec jsem nebyla schopná si to celé dát dohromady. Teď, když tuším, co naskočí v hlavě průměrnému španělskému středoškolákovi, když se řekne Juan de la Cruz, je pro mě Saurova Temná noc fakt lahůdkou. Asi jako kdyby nám konečně někdo dobře natočil film o Máchovi... A ta úcta režiséra i J. Diega k "národnímu básníkovi" je tam opravdu znát. Konečně jeden neprkenný film o dramatičnosti obecně lidské krize vedoucí k duchovní proměně (ten chlap, kterého zavřeli jeho vlastní lidi do vězení, nikdy nikoho neobvinil, nezahořknul, naopak, napsal tam nádherné verše o lásce!). Čtyři hvězdičky jsou za ten španělský vskutku barokní pathos (hrdina je vlastně tak tak trochu rozechvělý rozervanec), toho je tam na mě opravdu příliš.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/603/158603878_eba092.jpg)
Teresa, el cuerpo de Cristo (2007)
Rozpaky, trochu nuda. To je první dojem z filmu, který předchází pověst pohoršení a skandálu. Jako standartního katolíka mě nenadzdvihla ta jediná scéna s jemným náznakem erotiky, která se snaží naznačit, že to s pokusy převést na plátno mystiku není jednoduché. Navíc, když o půlhodinu dál je zřejmé, že vrchol celého toho hledání mystického sňatku máme hledat kdesi jinde. Pobouřilo mě naopak, jak je ten film vlastně krotký - nenabízí nic moc než poměrně tradiční portrét téhle španělské světice, která místy působí prostě zarytě a tvrdohlavě. Mnohem zajímavější je Saurův portrét jiného špan. mystika, Jana od Kříže (Temná noc, 1989), kde je téma jak rozeznat, co je skutečně od Boha a co případně lpění na mých fixních ideách, které odlišuje fanatika od světce, podané mnohem věrohodněji. Pár pěkných záběrů v interiérech a sličná tvář Paz Vegy to nezachrání...