Amante

Jó, jó Forrest, naprosto výjimečný film, kterého si cením nejvíce pro jeho dokonalé a nenucené zmapování amerických komplexů. Jinak jeden z nejlidčtěji působících filmů co z nám, který citově zasáhne snad každého. Velký Zemeckisův režisérský cit dělá z každé (i méně zajímavé) etapy Gumpova života divácké orgie. Nápady zde (nejen dějové, ale i filmařské a významové) by mohly stát předlohou pro 10 zcela různých kvalitních filmů a právě to dělá film výjimečným. Otázkou, kterou si nikdy nepřestanu klást je: "Jaké by to bylo bez Toma Hankse??"

Z obsazení, rozpočtu a upoutávek jsem se těšil na něco velkolepého a dostal něco ve všech ohledech průměrného. Scénář dle učebnicové koncepce beze špetky nápadu. Sice obvykle nutné zlo v podobě sestavení a seznámení týmu před akcí mile překvapilo, avšak naneštěstí nakonec předčilo utahanou a nezajímavou misi jako takovou. Nikterak dechberoucí kamera ani technické zpracování, akce, která neutišila mé choutky a v neposlední řadě mi ani ti herci, na které jsem se těšil nesedli. Budiž pochvala za atraktivní výpravu. Zkrátka zklamání, ačkoli pro milovníky amerických akčních filmů o spec. jednotkách zajisté uspokojující, jelikož filmu nic nechybí, ale bohužel pro náročnější publikum nemá vůbec nic navíc.

Opravdu hezký námět, který by se ale hodil spíše na drama. Několik kvalitních na děj nevázaných hlášek a vyvedený pohled na psychiku hlavního hrdiny bohužel srážen velkou předvídatelností celého děje i vývoje jednotlivých scén a dle mého fádní a nudnou atmosféru. Každopádně kvalitní dílko i když místy ve druhé polovině s prázdnými místy.

Nebývale dobře zpracovaný vekmi silný film, který pro vás neskončí s vypnutím televize. Já jsem ho z hlavy nemohl dostat sakra dlouho a částečně vyvolal i pár změn v mém nitru. Nejlépe a nejpravdivěji přičemž velmi prostě (i když lehce alibisticky) působící svědectví o inkvizi co znám. Přeneseně i povedená ukázka strašlivosti bezměrné moci jednoho člověka. Navíc připomínky těchto zvěrstev musí být stále omýlány a tady se povedly podat tak, že nikomu nemohou zůstat lhostejná. Samozřejmě je třeba ocenit i parafrázi na komunisty vykonstruované politické procesy. To, že je film nedokonalý z hlediska historického tu vůbec není podstatné. Celková úroveň výpravy a prostředí i přes svůj minimalismus působí přesně jak má a netluče se s zde mnohem důležitější obsahovou stránkou. Pro mě 2. nejlepší český film všech dob.

Tady byl asi problém v tom, že jsem viděl žebříček na čsfd dříve než film a tudíž se těšil na nejlepší film všech dob, ten jsem však v tomto dramatu nespatřil. Samozřejmě, že je to krásný film s nádherným velmi dovedně převyprávěným příběhem o utrpení, přatelství, víře a všemožném podobném, s velmi lidským a citlivým zpracováním, ale... hlavní postavě místy nevěřím, ve scénách z vězeňského života jsem neobjevil nic převratného, vadí mi, že krom hlavních dvou protagonistů jsou ostatní vězni dost odsunuti do pozadí a co mi vadí nejvíc je totální průhlednost a předvídavost většiny scén. I když mnozí tvrdí jak je film nekýčovitý, já v něm kýč spatřoval až příliš často. Linie kolem Dufresnových akcí ve vězení mi přijde dost ohrávaná a na jedno brdo, uvítal bych více podrobností a propracovanosti kolem útěku jako takového. Finální závěr kdy je nám odhalen plán po útěku ze Shawshanku nadzvihuje ze židlí, to ano, ale jeho kostra je opět jasná už desítky minut před koncem.

O tomto filmu, který se nebojím v plném slova významu nazvat geniálním, už bylo napsáno tolik a tolik, že už je až trapné opět vyzdvihovat skvěle zvládnutou netradiční a v té doby již nějaký čas mrtvou filmovou formu nechronologického "braku", neskutečně trefnou hudbu, tvrdý "hláškovací humor", absurdní a metaforické dialogy a herecké kreace nejvyšší úrovně (osobně zde miluji Samuela L. Jacksona a Umu Thurman), ale stejně to musím zmínit. K tomu všemu ohromný spád... Film považuji za zcela přelomový i z hlediska, kterým mění divákův pohled na film obecně jako takový, dokazuje, že fenomenální film nemusí stát na základech bůh ví jak propracované dějové linie, ohromující výpravě a megalomanských scénách. Zkrátka Tarantinův cit pro divácký vkus je obdivuhodný, přijde mi, že být tento film stejný z 95% skončil by na smetišti dějin, prostě tento divácky gurmánský zážitek stojí na nebývale povedené shodě detailů a mechanizmů, jež nečekaně skvěle dohromady fungují, které ani nevnímáme a nejsme úplně schopni racionálně obhájit naši lásku k tomutu dílu, víme jen, že hltáme každou scénu, dialog a chceme vidět film znovu a znovu a objevovat nové drobnosti. Klobouk před Tarantinem za tento počin smekám až k zemi.