Khotzilla

Spíše slabší rodinný film, vhodný hlavně pro děti. Děti ovšem nepoznají, že scénář je hodně odfláknutý, spousta dějových scén není domyšlená, lidi se tu chovají v lepším případě předvídatelně, v horším zcela nelogicky, navíc jsou postavy neskutečně černobílé a ploché. Režisérka naprosto nezvládla obsazení - slušní herci hrají epizodní role (Nový, Juřičková), zatímco ty zásadní trumfne svým výkonem i Zdeněk Srstka. Rudolf Pellar byl sice výborný šansonier, ale herecky jde o třetí ligu, a jeho učitel působí neskutečně senilně a popleteně. Což je taky dost ukázkový problém - fandit kladným postavám tady prostě nejde, neb se chovají spíš pomateně. Ty dvě malé holčičky jsou skvělé, ale samy to neutáhnou (navíc jim je od pohledu tak osm, ale paní režisérka je bůhvíproč nechala chovat, přemýšlet a jednat, jako by jim bylo třináct). Zamýšlená výchovná rovina ("zvířátkové" tety versus byrokracie) se také nepovedla. Povedenou melodii titulní písně zas shazuje dementní text. Rozpačitým výsledkem je pohádka, která by chtěla být moderní, ale není úplně stejně, jako není moderní to příšerné sídliště na pražském Jihozápadním městě. Ze zlého Metráčka a jejího manžela jsou houby a kácení vyřeší cedulka "chráněný strom".

Pokus o thriller po česku vyznívá i přes vizuální atraktivitu místy trapně, vykonstruovaně a trpí všemi obvyklými klišé a u nás obvyklými předsudky (největší lumpové jsou cikáni, všichni policajti jsou zkorumpovaní, do té doby tuctová právníčka se rozhodne pro boj se státní mafií, aby se zjistilo, že za to může křivda z mládí) a co je asi nejhorší, celé se to tváří jako dokument, ačkoli to nemá s realitou zbla společného a srovnávat děj třeba s mrazivým příběhem Sametových vrahů může jen naiva. Okatá a až příliš romantická glorifikace hlavní postavy. Plus příšerná, kýčovitá hudba. Když si ale člověk odmyslí, že nějaký Kajínek existuje v reálu, tak má scénář vcelku spád a někteří zúčastnění předvádějí skvělé výkony (Hlavně Lavroněnko s Vladimírem Dlouhým). A na režijní debut jde o slušný průměr.

Z podobného vrhu jako Causa králík nebo o trochu lepší Já už budu hodný, dědečku. Aneb byl by to naprosto podprůměrný a zoufale šedý film - kdyby tam nehrál Miloš Kopecký.

Bizar na zakázku. Je fakt, že ta výstava, na které se to celé odehrává, byla výjimečná, ale dobrý dokument by byl lepší. A jediný akceptovatelný vtip s vylézajícím davem herců z malého fiátku to nezachrání. A dobová ukázka Kaiserova travesty humoru spíš trapná. Ale hodně zajímavé a poučné je sledovat výrazy přijíždějících herců - jedni se naparují, jiní jsou spíš otráveni a jsou i tací, u kterých je jasně patrné, jak už to chtějí mít rychle za sebou...

Všechny, kteří mudrují, že jako "pro děti dobré, ale pro dospělé už nevhodné" lze jen politovat - asi na tom nejsou nejlépe s fantazií a smyslem pro humor. Film je samozřejmě naprostá klasika dětské komedie, která má jediné negativum - zbytečnou adoraci cirkusu po vzoru sovětské školy. Jinak fantastický hold všem filmovým groteskám a ukázka, že jejich gagy fungují i zasazeny do inovovaného prostředí. A k tomu klasické pohádkové schéma s dobrem, co zvítězí a zlem, které je potrestáno. Skvělé obsazení - Rosůlková, Sovák, Kopecký či Libíček ukazují svoje mistrovství a Lipský dostal od bratra hereckou příležitost, na kterou jiní čekají celý život. K tomu úžasná Macourkova imaginace a režijně dokonale nastavené tempo. Plus několik momentů, patřících do pomyslného zlatého fondu české kinematografie - např. "bruslící" scéna...

Ok - pokud se u toho někdo nudil, tak jeho problém. Co ale naprosto nechápu je tvrzení někerých zoufalců bez fantazie, že to je jen pro malé děti. Pro mě nadprůměrná záležitost, zábavná a dobře vygradovaná až k nápaditému finále.

Moderní pojetí pohádky s mnohem silnějším morálně-výchovným vlivem, než mají mnohé pohádky klasické. Díky tomu, že si ji oblíbily naše děti, jsem oba díly viděl opravdu mnohokrát, a ani po páté či šesté se neomrzí. Vynikající L.Kostelka, solidní J.Schmitzer, J.Krausová nebo S.Beneš a naopak velmi toporný, až ochotnický Jan Jiráň. Atraktivní lokace videňského Prateru. Plus v Česku v té době nezvyklé zasazení drobných vtipů pro dospělé do dětské pohádky - dnes v tzv. rodinných filmech celkem běžné. Na rozdíl od jiných filmů sledovatelné s i odstupem dlouhých let.

Velmi slušná televizní pohádka. Námět, který není tisíckrát omletý, sympatické obsazení. Plus poetický příběh, zcela viditelná snaha vybřednout z tradičních schémat a nevzpírání se pohádkovým pravidlům. Mínusem je chybějící nadhled, humor a herecky silnější představitelé hlavní dvojice. Trochu promarněná šance - stačil by lepší scénář a pevnější režisérovo vedení a mohlo jít o výjimku mezi záplavou méně a více nepovedených porevolučních pohádek.

Nenáročná oddechovka, ale přirozená, která si nehraje na hollywoodské bijáky, s trochu křečovitým spojením tří případů. Hodně zajímavé postavená ústřední herecká trojice (Suchánek podle mého nejlepší). Úvodní rozjezd velmi slušný, později to silně ztrácí spád a v moralistickém finále všechno špatně. Snaha nestačí. Ale myslím, že časem to bude zajímavý film pro neplánované "dokumentární" záběry....

Ideální film pro filmové školy: jako ukázka, co všechno se dá zvorat, čemu se vyhnout, jaké chyby nedělat a proč některá snaha nemůže fungovat...