Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Fantasy

Recenze (31)

plakát

Kovbojové a vetřelci (2011) 

Malý návod, jak si tenhle film užít. Zaprvé: mějte dobrou náladu. Zadruhé: Mějte chuť na něco crazy. Zatřetí: Vypněte mozek, nepřemýšlejte a jen konzumujte to, co vidíte. A teď si ho užívejte. Je to koukatelný film, ale jen v takové náladě, jakou jsem popsal. Nic pro ty, kteří chtějí něco intelektuálního nebo něco napínavého s dějovými zvraty. Tvůrcům nelze upřít, že vymysleli zbrusu nový námět. Nicméně na sledování je skutečně nutné vypnout mozek. Jinak vám asi bude vadit poněkud divné chování postav, když poprvé v životě vidí mimozemšťany, kteří se koneckonců také chovají docela neracionálně. Občas se nějaký hrdina zasekne uprostřed akce, ale než se stačí zase odseknout, všechny kulky se mu vyhýbají. Nicméně to má i kladnou stránku. A tou je třeba velice povedený úvod. Takže film je to dobrý - ale zkrátka jen pokud splňujete všechny tři podmínky.

plakát

Pouta (2009) 

Jednohvězdičkové hodnocení dávám naprosto výjimečně, a o to víc mě mrzí, že ho musím dát filmu, který před pár lety sesbíral skoro všechny hlavní Lvy. V čem je ta jeho jedinečnost? Film se snaží být až nezdravě hlubokomyslný. A tak je tu nejdřív zoufale pomalý úvod, a poté děj sice drsný, ale nikoliv nepředvídatelný. Celé je to protkané natahovanými němými scénami, kde hrdinové jen zírají do zdi, patrně abychom ani na vteřinu nezapomněli, jak hrozně trpí. Radši ani nebudu odhadovat, kolik procent stopáže tohle jejich čumění zabere. Co do násilnosti si film nebere servítky a ukazuje všechno natvrdo, což je dobře, nicméně jsem se nemohl zbavit dojmu, že některé mlátící scény jsou ve filmu jen proto, aby vyvolaly maximálně nepříjemnou kontroverzi. Jestli tvůrci chtějí jen říct, že i nelítostný estébák má křehkou duši, povedlo se jim to. A to tak, že diváka nechají přes dvě hodiny zírat na zírající postavy, na nesmyslné mlácení a bezduché dialogy. Ne, to na Českého lva prostě není.

plakát

Pod kopyty stád (1966) 

Vskutku zajímavý film. Mě trochu vadilo, že ho musím sledovat hlavně z pohledu jižanů, tedy těch špatných. Ale na druhou stranu, právě tenhle pohled ukazuje, že i na straně otrokářů lidé bojovali za svou vlast, za svoje rodiny a mnohdy třeba vůbec ne za otrokářství. Co na tomhle filmu nejvíc oceňuju, jsou akční scény. Jistě všichni dobře znáte klasické westernové přestřelky, kde po sobě střílí kovbojové a indiáni, padají z koní a občas tam něco vybouchne. A teď ty koně vyměňte za krávy. Přesně tohle tady uvidíte. Skvěle zpracované scény, kde se stohlavé stádo krav prohání mezi kulkami vojáků a vyhýbá se výbuchům dynamitu. Vycvičit k takovému natáčení KRÁVY, to musel být vážně oříšek, a za to dávám palec nahoru. Bohužel tvůrci občas zapomínají na detaily, které sice občas nedávají smysl (dvě nepřátelská ležení 100 metrů od sebe, v jednom hoří ohně a ti druzí o nich údajně nevědí), nicméně to nekazí celkový příběh. Takže doporučuji.

plakát

Šmejdi (2013) 

Tak tohle je opravdu odvážný počin. Dávám pět hvězdiček, a to přesto že z filmařského hlediska to má vady. Ondřej Vetchý nám popisuje fungování předváděcích akcí naprosto polopaticky, stylem trochu jako pro blbečky. Ale je to vážně chyba? Podle mě ne. Účelem filmu je zvednout povědomí o problému, iniciovat řešení a poučit lidi. Včetně těch duševně slabších, vždyť právě oni jsou tou nejohroženější skupinou. Proto je Vetchého komentář občas tak zvláštní. Aby to pochopili opravdu všichni. Záběry skryté kamery jsou sice pochopitelně nekvalitní a navíc s rozmazanými obličeji, ale to zkrátka jinak natočit nešlo. A i tak je velmi zajímavé poslouchat ty šílené žvásty, kterými prodejci vymývají důchodcům mozky. Někdy jsou tak absurdní, že se mi tomu opravdu nechtělo uvěřit. A ačkoliv je to vlastně smutné, chvílemi je tenhle film docela vtipný. Když jsem poslouchal ty absurdní řeči a ceny prodávaných produktů, bylo mi do smíchu a zároveň do pláče. Takoví jsou prostě Šmejdi. Doporučuji všem generacím.

plakát

Občanský průkaz (2010) 

Vynikající film zobrazující běžné životní podmínky v normalizačním Československu. V příběhu vystupují dospívající chlapci, jejich učitelé a spolužáci, rodiče, policisté a další postavy. Nejde tu jen o samotné dospívání, tenhle film je o všech věkových kategoriích. Uvidíme tu tedy i osobní příběhy členů Veřejné bezpečnosti. Částečně na pozadí skutečných událostí se odehrává realistický, propracovaný a nepříliš předvídatelný příběh. Oceňuju herecké výkony mladých herců. Občas mi některé scény připadaly poněkud za vlasy přitažené, ale normalizaci jsem nezažil tak jejich věrohodnost těžko posoudím. Za sebe film doporučuji ke shlédnutí mladým i starým.

plakát

Iron Man 2 (2010) 

Nemá to tu správnou šťávu. Po zkušenostech z prvního dílu jsem čekal inteligentní akční film. Rozumnou myšlenku to má, i když nepříliš originální. Nicméně po úvodní zápletce film ztrácí tempo, zdlouhavé scény příběh nikam moc neposouvají a celkově se vytrácí podstata AKČNÍHO žánru. To je sice později vynahrazeno, ale děj je stejně na můj vkus moc jednoduchý vzhledem k dlouhé stopáži celého filmu. Navíc jsem měl pocit, že něco zůstalo neobjasněno. Z použitých námětů by mohl být dobrý film, jenže to by ho tvůrci museli posunout do jiného žánru. Pak by nevadilo, že divákovi celé desítky minut servírují jen samé hlubokomyslné filozofování. Jenže to vzhledem k osobnosti Iron Mana prostě není možné.

plakát

Terapie láskou (2012) 

Průměrná, ale přesto docela úsměvná komedie o bláznech všech druhů. Lovestory prošpikovaná spoustou absurdních hlášek. Terapie láskou nepřináší do svého žánru nic moc nového - je to celkem obyčejný příběh, jen zasazený do trochu nového prostředí. Vtipy jsou sice často očekávané, je to ale ten typ humoru, u kterého se člověk zasměje, i když je mu jasné že přijde. A tenhle humor mám rád. Sečteno a podtrženo - film, který nějak extra nenadchne, ale ani neurazí. Oscara za nejlepší film bych tomu v žádném případě nedal, tu nominaci moc nechápu...

plakát

Poslední pevnost (2001) 

Film, který se snaží skloubit neskloubitelné. Na jedné straně to je extrémně hluboká myšlenka a srdceryvné scény, na straně druhé nereálná zápletka a nelogický děj. Že je to dost za vlasy přitažené, by se dalo akceptovat, kdyby ten film byl natočený s nadsázkou. Jenže tohle má být hlubokomyslné drama a to nefunguje. Ačkoliv to ze začátku vypadá slibně, postupně jsem čím dál tím víc kroutil hlavou nad tím co sleduju. Nesmyslné podmínky pro děj, který se odehrává, nesmyslné chování postav, díky kterému se může odehrávat to co se odehrává, atd. Tomuhle filmu by pomohlo jedině radikálně přepsat celý příběh a nebo to celé pojmout jako naprosto jiný žánr...

plakát

Anna Karenina (2012) 

Tohle není normální film, to je divadlo na plátně. Umělecká stránka filmu se tvůrcům docela povedla, kulisy v mnoha scénách záměrně napodobují ty divadelní, je to plné vymakaných kostýmů, chaotická kamera se už ale povedla méně... A teď příběh. V podstatě žádný. Tedy, dal by se shrnout do pěti vět. Celé tohle dílo je prostě jen a jen o výtvarném zpracování, o nějaký děj tady vůbec nejde. Takže milovníkům alternativních filmů to možná sedne, pro mě to ale byly jen dvě hodiny plné vzlykání a nemluvného přemýšlení o extrémně hlubokých věcech.

plakát

Zelená karta (1990) 

Neoznačoval bych to vyloženě za "romantickou komedii", prostě jen romantický film s trochou toho humoru. Vtipných scén je poskrovnu, ovšem některé jsou přímo geniální. Příběh ale zas tak úžasný nebyl. Pro mě je to průměrný film, který sice neurazil ale ani moc nenadchnul...