Ferinka

Tarantino jako samozvaný historik stojí za houby s voctem, ale točit prostě umí. I když Django bude tu americkou společnost rozdělovat víc, než tu naši, právě ona kontroverze, která protkává celý příběh, je hnacím motorem filmu. Ona je vlastně hnacím motorem především hlavní postavy, protože ta si vás jinak, než čistou lítostí, získat nemůže. Foxxův herecký výkon je tak unylý, že bych mu za něj snad ani nezaplatila. Musel to vidět i sám režisér/scénárista, který tak mohl upravit odchod nejlepšího z nejleších ze scény tak, že by vůbec neodešel. Až na Foxxe a tu jeho Hildu to byl mazec - Leo s lebkou byl senzační, skoro bych mu příště nabídla roli Goebbelse. Ač jsem příznivcem spíše Jihu proti severu, strávila jsem s Djangem skvělé dvě hodiny...

Takové herecké, epicko-lyrické pochrochtáníčko... příklad toho, že když si šlechta vezme něco do hlavy, tak přes to nejede vlak, což je na aristokracii velmi půvabné.

Po pilotu - Naivně jsem doufala, že bych své prázdné místo v duši, které tam po GG zůstalo, mohla nahradit tímhle. To byla ale chyba, protože z účesů, oblečení, hudby (pop) i téměř všechno zbylého, co vzniklo v osmdesátých letech (škoda, že jsem byla počata v tak esteticky nehodnotné době), se mi dělá zle. Jestli se tvůrci domnívali, že dnešní mládež (spolu se mnou) bude ujíždět na seriálu z roku 84, tak se museli hodně ožrat, aby tohle vymysleli. Vraťte mi, prosím, GG a všechny louboutinky, které v seriálu hrály!!!

A pak má z amerických dětí vyrůst něco kloudného.... I když všechny tři holky hrály poměrně dobře, pointa i celý příběh stály víceméně za starou belu. A třešničkou na dortě byli ti mormorni..

Na 3D už asi nikdy nepůjdu, ale dojem z Hobita mi ani ty nepohodlné brýle nepokazily. Těžko se popisují dojmy z téměř tří hodinového filmu, takže jen vypíchnu: Freemen byl dokonalý hobit! Postava Thorina zastínila všechny ostatní! Scéna s hádankami mezi Glumem a Bilbem byla pro mě nejnejnej! Telepatický rozhovor Gandalfa s Galadriel - paráda! Zhoubičkovaný Radagast křísící ježka - roztomilost! Scéna s orly a motýlkem - jediný důvod, proč to vidět ve 3D. Já osobně byla spokojená i s hudbou. Jen škoda toho rozkouskování na 3 díly.

Já teda svoji skautskou kariéru skončila u světlušek, ale kdyby můj oddíl vedl vždy pokuřující Edward Norton, mohla jsem to dotáhnout dál.. První půl hodinu jsem se nasmála tak, že mě bolela bránice ! Dvě hippie děti spolu zdrhnou, kluk najednou zjistí, že holky jsou divný, protože místo krosny nosí kufry, místo pohorek boty do nedělní školy a místo příručky pro mladé sviště kupu romantické četby. Stejně jí ale neodolá a vyrobí jí naušnice z propíchaných broučků... nejroztomilejší na světě! Konec už byl maličko horší, britský humor se vytrácel a nastoupila trocha té americké ztřeštěnosti, ale co byste chtěli, vždyť to bylo o sladkých a šílených 60´s...

Začátek byl maličko pomalejší a takový nijaký. Ale jakmile se začalo vraždit, nabralo to na obrátkách a nechutnost skvělého Craiga byla nepřekonatelná. Dokud nepřišel Law, vedle něho byl mafiánský synek úplný břídil.. Kromě dobrých hereckých výkonů má Road to Perdition výbornou hudbu a skvělou atmosférů navozenou nekonečně dlouhými provazci deště. Já ráda závěry, a tady se tvůrcům povedl - až na poslední dvě, tři minuty, které jsou typickou americkou výlevkou na city + kecy v kleci...

Ano, Události jsou oproti kecům na Nově přímo úžasné, ale... ALE po shlédnutí těch dnešních, jsem nucena napsat, že kdysivá to teda bylo dalece lepší. Já chápu, že jsou Vánoce a moc se toho neděje, ale aby Železný dvě minuty popisoval divákům, co je to petarda a kolik stojí rachejtle, kde všechnu pyrotechniku sehnat a kdy byl nad Prahou nejbarevnější ohňostroj... no to snad ne. Nové Události připomínají spíš Toulavou kameru s reklamními přestávkami, modrátoři se na stupínku nakrucují jak na přehlídkovém mole a trapné rozhovory při "jakoby spontánních procházkách" jsou úplně zbytečné. Jenže pořád jsou Události jednookým králem mezi slepými...

Jak já se letos ben Hod Boží večer těšila! musím přiznat, že jsme se dlouho takhle kolektivně doma nenasmáli, jako u téhle pohádky. První třetina pohádky - pět hvězd! Hláška střídala vtip, hláška s lesem mi natrhla bránici. Potom přišla cesta kolem světa, kde mi u vtípku s Lurdy přišlo, že to není čím zkazit. Jenže potom se v ději začaly dít takové makové věci, začalo se to překombinovávat a při pohledu na neonový nápis pod Pernštejnem "Monte Carlos" jsem pohádku začala vnímat spíš jako recesi. Každopádně - skvělý počin pro pobavení, myslím, že třetinu vtipů mohli rozšifrovat jenom katolíci, a herecká plejáda byla pastvou pro oči. Trojan a Dvořák - co dodat, jsou nejlepší :))

Tak letošní štědrovečerní pohádka opět nevstoupí do zlatého, ani jinak kovového fondu naší kinematografie. Ze začátku to bylo docela i slibné, ušatý Nosek byl k zulíbání a prostředí lidové architektury z předminulého století bylo pěknou kulisou. Jenže potom přišel vyumělkovaný pohled na sídlo jinak roztomilých 12ti měsíčků - Stonehenge zkombinovaný s athénským pantheonem ve fialovorůžové aureole. Ó hrůza... Měsíčci mají sedět v lese u ohně a ne někde na větrný hůrce, aby je každý našel! I když obdivuju hlasový fond Květuše, po pár minutách byla už nesnesitelná, stejně jako Karlův všudypřítomný natvrdlý výraz (asi se ho Vojtek nemůže zbavit z Vyprávěj, tam ho má nasazený celou dobu). No a potom ta epizodka z bleskem spalujícím matičku a dcerušku... příště radši bez triků a možná to bude pohádka, ne horor. Nicméně - na odpis to nebylo, i když se mi ještě teď z těch paruk dělá šoufl.