Poslední recenze (10)
127 hodin (2010)
Nejdřív jsem to vidět nechtěla. Hollywoodský snímek o nezodpovědném amíkovi, ze kterého všichni dělají hrdinu mě nijak nelákal. Ale nechala jsem se strhnout a jsem za to ráda. Film nenudí, je zajímavý jak vizuálně (zejména pád do laguny a párty v autě na sněhu) tak emocionálně (samonatáčení na kameru, pochopitelně řezání ruky)... a občas je to i vtipné (ok, asi bych neměla, ale fakt jsem se zasmála, když si starej dobrej Aron ještě vyfotil svoji useklou ruku... to mělo být pro pojišťovnu?). Nejnechutnější scéna: Tahání nervu a lámání ruky. Nejnudnější scéna: Vidina dítěte.
Vražedná stěna (2008)
Příběh za jedna, hoši za jedna, kdo mi vadil byla slečna novinářka. Do příběhu nepatřila a neseděla, její vzlyky na konci jsou dost trapné. Na druhou stranu scéna ve které se Toni snaží nadzvednout nad uzel a nakonec to nezvládá je vážně emocionální. Obzvlášť když si pak člověk vygůglí fotku opravdového Toniho Kurze.
Sherlock (2010) (seriál)
Pro mě nejlepší seriál roku, ne-li více let. Je to skvěle natočené, líbí se mi přechody mezi scénami, zamlžené pohledy na Londýn a především dynamičnost, jak hudby tak děje. Sem tam se objeví nějaká vizuálně velmi zajímavá scéna (třeba rvačka s Golemem v planetáriu). Většina herců si mě naprosto získala, Rupertem Gravesem, který hraje Lestradea velmi přesvědčivě ( v podstatě klasický nevýrazný detektiv, kterého byste si na ulici spletli s úředníkem), přes Martina Freemana, který je ve svém svetříku a s hrnkem čaje prostě k sežrání. Nejvíc mě ovšem (když nepočítám Benedicta Cumberbatche, protože to je jasné číslo 1) dostal Andrew Scott jako Jim Moriarty. Pro mě záporák tak jak má být, navíc s irským přízvukem a hodně divnou výslovností :-P. Benedicta, který je prostě perfektní raději ani rozebírat nebudu, to bychom tu byli dlouho :)