Fafyna

Celkem dobrej nápad, chvílema mě to fakt donutilo zamyslet se nad chováním lidstva k přírodě a nad způsobem, jakým spolu lidi komunikujou. Nicméně, takovejch momentů nebylo příliš. Mnohem víc tam bylo momentů, kdy film působil jako parodie, bohužel mi to dost připomínalo Rrr, film, ke kterýmu mám fakt averzi. Takže pokus dobrej, ale chtělo by to trošku přesvědčivěji.

Krásnej film. Jen nedoporučuji dívat se na něj když máte depku. To pak promočíte nejeden kapesník.

Ideální film pro letní prázdninové odpoledne, trocha romantiky, spousta humoru a sarkasmu. Woody Allen navíc dokáže každou situaci dovést do naprosté absurdity. Vše ještě dokresluje výjimečná atmosféra evropské metropole.. Prostě hned mám chuť vyrazit na výlet!

Klasickej americkej doják se spoustou srdceryvnejch a romantickejch pohledů. S opravdovym country to má bohužel společný jen ty klobouky a kostkovaný košile, jinak nic. Pěknej film, nenáročnej, ale ani nijak extra zábavnej. Největší plus je ale krasavec Garrett Hedlund :-)

Normálně mě sci-fi vůbec nebere. Ale tohle mi vzalo dech. Nápadité, skvěle zahrané a obrazově velmi pěkně a věrně udělané. Zkrátka moc dobrý film, který skutečně stojí za to vidět. A rozhodně si zaslouží tak dobré hodnocení!!

Navzdory vší drsnosti a sarkasmu, kterými tento film přímo oplývá, dokáže v člověku vzbudit pocit úlevy a optimismu. Nikdy totiž není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř.

Nevím, co říct. Film plný sci-fi klišé, repliky jako bych psala včera v noci o půlnoci.. Nuda. Prostě mě to nenadchlo.

Takové lehce nadprůměrně milé. Film není kdovíjak objevný, vtipný či zásadní, nicméně hezky takzvaně "pohladí po duši".

Úžasná báseň, skvělé zpracování. Na tomto příběhu se dá leccos zkazit, nabízí se spousta filmových klišé, ale Vávra nezklamal. Snad je to i tím, že se sám Hrubín podílel na scénáři.. Dokonale vystihli tajemno-romantickou letní atmosféru, vůni kopru a svit hvězd. Jako bych tam byla. Za neustálého cvrkotu hmyzu jsem spolu s Vojtou (jen nechápu, proč se nejmenoval František?) prožívala každičký okamžik. A mladičký Hanzlík si hned získal mé srdce (stejně jako srdce Teriny :-)) Černobílé zpracování tu překrásnou atmosféru ještě podtrhlo. Jediný problém jsem měla, jak už je u mě zvykem, se slovenskou herečkou a českým textem. Je to prostě strašně poznat a divák (nevím jestli každý divák, ale já jo) se pak soustředí na hereččin přízvuk a ne na samotný herecký výkon. Možná to byl záměr, co já vím.. Jinak jsem si film na 100% užila. A věřím, že ne naposled!

K Člověku z půdy jsem se nedostala náhodou - píšu maturitní práci o Semaforu a Osvobozeném divadle. Zatím jsem měla k dispozici vždycky jenom audio záznamy z her (jak OD tak Semaforu) a shlédla jsem Jonáše a Melicharovou. Četla jsem básně pana Suchého, poslouchala písně, které stvořil spolu s panem Šlitrem a snažila se dozvědět se o nich a o jejich divadle co nejvíc. Když jsem ale viděla videozáznam Člověka z půdy, jako bych tam byla. Nic se nemůže vyrovnat atmosféře divadelní hry (a to je pouze na obrazovce!), když vidíte tváře herců, jejich gesta a pohyby. Netroufám si tvrdit, že je zrovna tato hra nejlepší, to v žádném případě. Ale byla první (jejich první napsaná, moje první shlédnutá!) a tomu se nic nevyrovná! Nicméně, abych se dostala k pointě. Semafor je legenda, která nemá obdoby. Kam se na ní hrabou dnešní "pokusy o umění"? A stejně jako "Vestpocketka" Osvobozeného divadla i Člověk z půdy byl první krok správným směrem. Nechť je tento komentář (a má maturitní práce taky!) poklonou tvůrcům OD (V+W+J) a Semaforu (S+Š). Bez nich by česká kultura nestála za nic!