Recenze (19)
Lásky čas (2013)
Je to takové... nijaké. Řemeslně pěkně natočené, s dobrými herci, ale obsahově vlastně není důvod, proč se na to koukat. Ostatně, bezpointovost vynikne zejména v závěru, který je o to více přeslazený, o co je nezajímavý.
Rocky Horror Picture Show (1975)
Film jsem si pouštěl s velkým očekáváním, protože mi ho víc lidí doporučovalo, ale po pravdě řečeno, jsem silně zklamaný: Čekal jsem, že těžištěm filmu bude bláznivý humor (a to já rád), ale s tímto jsem se nějak nepotkal. Děj také není nijak zajímavý a hudební vystoupení taktéž ne. Většinou jsem se nudil. Pár zajímavých scén tam ale přeci jen je, proto tedy 2 hvězdičky.
Kimi no na wa. (2016)
Film má zajímavý nápad, ale ve výsledku mi přijde silně překombinovaný, takže se člověk v jednotlivých časových liniích ztrácí. Grafika je hezká, ale místy trochu kýčovitá (více než např. Ghibli).
Zlaté časy rádia (1987)
Výborné; jen možná až příliš střípkovité. Povinné pro studenty mediálních studií.
Purpurová růže z Káhiry (1985)
Film je výborný, akorát zakončení se mi moc nelíbilo.
Zločiny a poklesky (1989)
Film obsahuje skvělé hlášky, ale příliš nefunguje jako celek.
Batman: Útok na Arkham (2014)
Jednoznačně lepší než hraný Suicide squad. (Je trochu zvláštní, že kreslený film má i lepší psychologii postav než film hraný.)
Tajemství smrti slečny Neznámé (2016)
Kladem je minimalismus spočívající v tom, že film je postaven čistě na hereckém výkonu dvou (resp. tří) herců. Nevýhodou je děj - skutečnost, že zajímavá zápletka i výborné vyšetřovací schopnosti patologů vedou jen ke klubku hororových klišé je velmi smutná.
Malá Velká Británie (2003) (seriál)
Pro žádný seriál neplatí úsloví, že "když jste viděli jeden díl, jako byste viděli všechny", jako pro tenhle. Ustálené výchozí situace pro skeče (tj. opakované postavy a prostředí) má řada humoristických seriálů, většinou se však snaží přinášet nové vtipy a ne jen opakovat tentýž, jak se děje zde. Druhý problém je ten, že mnoho scének vlastně spočívá jen na svérázných postavách (které stojí za to), ale ne na humoru. Třetí věc je míra: Nahou obézní Bublu jsem ustál, nikoli však neustále zvracející konzervativní lesbickou důchodkyni či pomočující se důchodkyni - ne však proto, že by mi to přišlo moc drsné, ale proto, že sledovat něco nechutného může být "v pohodě", když je to součástí vtipu, ale ne naopak: nechutné se nestane vtipným jen a pouze proto, že se autoři "odvážou" a pustí do TV něco nechutného; na to se dívat nemusím.
Grandhotel Budapešť (2014)
Přiznám se, že mě to trochu zklamalo. Snad i trochu kvůli očekáváním a tomu, jak je film vychvalován. Vizuálně je nádherný a kamera je zajímavá, ale některé další věci mě spíš vadily: 1. Film je plný známých herců, ale ve výsledku mu to spíš škodí, protože člověk nevidí postavy, ale herce. Zejména E. Norton mi přišel velmi "rušivý". 2. Děj se odehrává ve fiktivní zemi - v knížce to může fungovat, ale tady je ta snaha neříkat, že jde o 2. světovou a o jednotky gestapa či SS atd., poněkud zbytečná a vlastně nepochopitelná. 3. Nevím proč, ale měl jsem pocit, že půjde o "crazy komedii", ale ne. Možná to byl můj omyl, ale myslím, že film se tak místy tváří, ale prostě se to nikdy úplně nerozjede.