Remivsremi

Emocionální jízda pro Bones. Člověk, kterému dokázala na její poměry dost důvěřovat, ukázal svou nepříliš lichotivou tvář. Ješitnost tu hrála prim, ale byla po zásluze potrestána.

Krásná gradace epizody.

Bones a její fascinace hiphopem byla kouzelná. Případ ale nebyl dostatečným tahounem. Vyzněl trochu nemotorně a nudně.

Epizoda plná poznatků o minulosti postav. Bones předvedla svou lidskou tvář a dokázala se otevřít. Hodgins dostal pořádný prostor a dokázal ho využít. K tomu silný příběh s výborným dětským hercem.

Epizoda, kde zazářily všechny vedlejší postavy.

Krásně zamotané a napínavé.

Je zajímavé sledovat epizodu těsně po zhlédnutí celého seriálu. Bones i Booth prošli změnou, a to dost zásadní. Na začátku měli vlastnosti, které postupem času vymizeli. Jak seriál postupoval dál, přicházel progres a věci které fungovali, dostali větší prostor. Vždy jsem měl v seriál rád epizody, jenž měli něco do činění s představiteli vlády a byrokracie. Vždy to mělo šmrnc a postavy mohli plně ukázat své osobní preference. Trochu mě zarazilo, jakou měrou se snažili dát hlavní duo dohromady. Občas to působilo až násilně. Ta jejich pravá chemie se vybudovala postupně časem.

Velmi pozvolné až uspávající tempo je vyvážené produkčními kvalitami a příslibem nadcházejících událostí. Hlavní hráči byli dostatečně uvedeni, každý má jasnou motivaci a vše se bude sunout k hlavní řeži.

Konečně to chytilo nějakou konzistenci, ale pořád to nemá dostatečnou sílu, aby se příběh vymotal s vod průměrnosti. PS: Porunn má zase zjizvenou tvář.

Už se to plně ponořilo do voodoo zombie módu. Chybí tomu však nějaká pevnější ruka, větší tah na bránu. Je to unylé, rozplizlé, neohrabané. Už jsem překonal svojí nevůli vůči nevyužití historického období jako hlavního prvku. Teď je to jen nepodstatná kulisa. Seriál ještě může příjemně překvapit.