Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Animovaný

Recenze (18)

plakát

Star Trek: Do neznáma (2016) 

Podle mě "nejstartrekovatější" ze všech tří nových Star Treků. Trikové scény velmi povedené, mix v Dolby Atmos slušný. Příběh trochu jednoduchý, ale neurazí a hláškující postavy pobaví (zdravím pana Andersona alias O´Neilla ze Stargate). Ale celkový dojem je - konečně je to Star Trek! :-)

plakát

Vinaři (2014) (seriál) 

Dát odpad nebo jedinou hvězdu kvůli tomu, že seriál nemá intelektuální hloubku? Vždyť to snad tvůrci ani nezamýšleli! Právě pro tu jednoduchost a příjemnou, pohodovou atmosféru, která na mě ze seriálu čiší, si u jeho sledování příjemně odpočinu a "vo to tu de". Naprosto čisté 4*. EDIT: Druhá řada o dost horší (tak na 2*), takže celkem za 3*.

plakát

Růžový panter znovu zasahuje (1976) 

Jeden z filmů, které mě rozesmějí i kdyby mi hořela střecha nad hlavou. Nejlepší scéna: výslech personálu v domě prof. Fassbendera (pan Stratosalát!) :-D

plakát

Pán prstenů: Návrat krále (2003) 

Srdeční záležitost (zvláště režisérský sestřih), jeden z mých nejoblíbenějších filmů a nejsilnější zážitek z kina. Vše z předchozích dvou dílů bylo dotaženo k dokonalosti (11 Oscarů naprosto zasloužených!). Rozsvicení majáků, útok Rohanské jízdy, Sam nesoucí Froda na zádech na Horu osudu, likvidace hlavního Nazgula na první pohled křehkou blondýnkou a další a další... A srdceryvná záverečná scéna, při které jsem se neubránil slzám... Říkám si, jestli ještě vůbec někdo dokáže natočit něco, co by mě takhle dokázalo pohltit. Asi ne.

plakát

Interstellar (2014) 

Po "temné smršti" poněkud rozvážnější Nolanův snímek (i když vypjaté momenty nechybí). Je to takový ten typ filmu, kdy jsem těsně po shlédnutí nevěděl, jestli se mi to hrozně líbilo, nebo ne. Musíte to v sobě nechat dozrát a ideálně se podívat se znovu. A génius Zimmer svým soundtrackem nejenže nezklamal, dokonce překvapil - jen málo zrecyklovaných nebo lehce pozměněných motivů z předchozí tvorby a spoustu hudebních nápadů, díky kterým některé scény zanechávají velmi hlubokou emocionální stopu.

plakát

La cara oculta (2011) 

Už dlouho ve mně žádný film nezanechal takový pocit. Z tohoto španělsko-kolumbijského kousku na mě celou dobu dýchala zvláštní atmosféra, kterou u žádného hollywoodského blockbusteru nezažijete. Konec mě naprosto dorazil. A geniální soundtrack Federica Jusida tomu dává korunu.

plakát

Chlapectví (2014) 

Celý film jsem čekal na nějaký zásadní zvrat, který ovlivní včechny postavy... A najednou se objevily závěrečné titulky a nic! Jako experiment s dlouhotrvajícím natáčením, při kterém se využije stárnutí herců zajímavé, ale nominace na Oscara? Možná kdyby byla kategorie Experimentální film.

plakát

Tři bratři (2014) 

Jako nedělní ranní pořad pro děti typu "Hodina zpěvu" natočený ve studiu by to ještě ušlo, ale poslouchat téměř celý celovečerní film pseudozpěv tam, kde by se slova hodila víc, to je trochu silná káva. Taková nákladná výprava kvůli tomuhle?!? Pardon pánové Svěráku a Uhlíři, tohle se nepovedlo, Lotrando a Zubejda je proti tomu oscarový snímek. PS: u jedné scény s 12 měsíčky se zřejmě někdo snažil okopírovat scénu z průsmyku Caradhras ze Společenstva prstenu...