piskot..

Haha, neuvěřitelně vtipný závěr, to jsem se od srdce zasmála! Scarlett moc nemusím, ale v kombinaci s Woodym mi nevadila ani Naomi Watts, ten chlápek je neuvěřitelnej! Jasně, pointa není úplně nejvydařenější, ale mě přišel tenhle film jako skvělá oddechovka, roztomilá a vtipná. Možná spíše pro ženské Allenovy obdivovatelky :)).

Tak toto se nedá brát jinak, než s rezervou :)). Ty šeredný babky tam nehorázně kecají a cucají si "věštby" z prstu. Dejme tomu, když člověku neřeknou nic, co on sám neví, ale na pováženou je, když tam vypsychovaným ženám radí rozvod či přechod na alternativní medicínu. To už si pak říkám, není tohle trestné? No, přesto dávám jednu hvězdu za vzpomínky, které se mi s těmahle ženštinama ve Volejte věštci pojí :)). Pikovice a ranní usínání za zvuků těchto nesmyslů, není nad to.

Pane jo, to je hodně ze života. Morbidní náhoda v podobě nedostatečné izolace ruchů ze sousedního pokoje, jak úsměvné, tak uvěřitelné. Intimní zážitek, který je mi hodně drahý. Formálně oceňuji experiment s narativním postupem, který se liší, jak od Interiérů, tak i od Září. Allen zde nenechává promlouvat toliko obrazy a ucelený příběh se nestaví do centra snímku - naopak režisér skrz svoji postavu příjemně glosuje, a tím k divákovi ona sama promlouvá. A promlouvá velice intenzivně.."A přemýšlela jsem, jestli je vzpomínka něco, co máte, nebo něco, co jste ztratili."..

Velice milý, úsměvný a pozitivní muzikál. Problém je u mě především v onom muzikálovém ladění, které moc nemusím - stejně jako u Tance v temnotách od Triera, tak ani tady mi to nepřijde nijak "nezbytný". Další minus vidím v nedomyšlení a nenastavení hlavní dějové linie, což je vcelku škoda, na stranu druhou zde nechává režisér divákům možnost zaměřit svou pozornost na všechny vztahové etudy. Každopádně chápu a respektuji Woodyho experiment, který mě oslovil svou místy až silnou absurditou. Dále pak Allenova přítomnost ve snímku a pro něj tak tradiční nastínění propletence lidských vztahů více generací, mě opět nezklamalo. Navíc ten Edward Norton! Silné tři hvězdy.

"To je tak deprimující, čím vším si lidi projdou." - Ano Woody, opět s tebou souhlasím. Film, který sází především na herecké výkony: Geislerová v roli psycho záporňačky je naprosto přesná, Vilhelmová jako dobrosrdečná puťka také, nemluvě o Pavlu Liškovi, který se se svou primitivní, leč (ne)uvěřitelně hodnou (v pravém významu této charakteristiky) postavou ohromně ztotožnil. Na dojemném příběhu mi možná vadí až moc ta jeho přílišná "umaštěnost" a do jisté míry prvoplánovost. Nějak nemůžu uvěřit, že by někde mezi námi žil takový Toník a Monička, se srdci překypující láskou a prostotou. Daleko uvěřitelnější je postava Dášy, což je, dle mého, dosti skličující zjištění. Další ironií je, že onen pocit, co v divákovi po zhlédnutí Slámova snímku zůstane, se ani v nejmenším nepřibližuje pocitu Štěstí. Každopádně další opět podnětný snímek, jenž útočí na lidskou humánnost.

Příběh trochu pokulhává (drama z minulosti jsem čekala většího rázu), na stranu druhou napjatá atmosféra, oblast venkova, v níž je lidská nespokojenost a omezenost znatelnější než ve velkoměstě, tento nedostatek dostatečně vyplňují. Sympatické obsazení (mí oblíbení divadelní herci - Trojan, Pleštilová, Dulava) se zajímavou osobností Tomáše Kluse (škoda, že nezazpíval) navrch. Originální prokládání animace (stejně jako u Juna) bylo na místě a děj oživovalo. Celkově velice milý snímek.

Velmi originální snímek, po němž jsem pár měsíců trpěla paranoiu.

Příklad pohádky, jak se dělat nemá. Přeslazená, podbízivá, hloupá, nedůvěryhodná, plytká, ošklivá.

Naprosto podmaňující pohádka! Sic má moderní ráz, stále se drží oné mravoučné linie (jež se z mnoha současných - zvláště zahraničních pohádek vytrácí), avšak ani to jí nebrání pohrávat si s vcelku vtipnými dialogy (líbil se mi vztah Petronelka a čerta, roztomilé, zábavné :)). Ivan Trojan mě opravdu fascinuje. Jeho přeskakující hlas v sobě dokáže velmi příznačně snoubit tragiku (kterou uplatnil např. v Karamazových) s komikou, což je případ právě Anděla Páně. Roztomilé, roztomilé, roztomilé.

Velmi podařená adaptace. Šťastná ruka při výběru herců - především hl. hrdinky, tíseň, beznaděj, zoufalství - tryskalo všude kolem, a přeci mi přišel příběh v knize více tvrdý, zlý a nemilosrdný. Líbí se mi tu záběry a naturalistický ráz, který k takovéhle tématice bezesporu patří.